Venezuela se mění v bojiště velmocí? Z USA zní tvrdá slova

To poslední, co Venezuela potřebuje

Důvodem je i jasná podpora Trumpovy administrativy změně režimu ve Venezuele, v jejímž důsledku se krize stává nebezpečným velmocenským bojem, deklaruje vlivný deník. Dodává, že to je to poslední, co Venezuela potřebuje.

"Není pochyb, že prezident Maduro musí odejít, čím dříve, tím lépe," pokračuje editorial. Konstatuje, že dědic socialistického vládce Huga Cháveze zemi s bohatými zásobami ropy zcela zruinoval, a to tak, že venezuelská měna je naprosto bezcenná, chybí základní potraviny a léky a ze země utekly tři miliony lidí, což způsobilo uprchlickou krizi v Kolumbii, Brazílii a Ekvádoru.  

Za jediné řešení považuje newyorský deník přechodnou vládu vedenou Guaidóem, který má coby předseda Národního shromáždění podle venezuelské ústavy legitimní nárok na prezidentské křeslo, přičemž takový scénář by mohl vést k novým prezidentským volbám a humanitární pomoci.

Svou ochotu zprostředkovat konec konfliktu, pokud budou obě strany souhlasit, v úterý oznámil i papež František s odvoláním na žádost Madura, aby pomohl obnovit dialog, připomíná prestižní server. Zmiňuje papežova slova, že bude třeba ochota a ústupky obou táborů, aby byla zahájena formální jednání.  

Guaidóa podpořilo mnoho demokratických zemí, podle amerického deníku v naději na pokojné vyřešení krize. Dvanáct jihoamerických států, Organizace amerických států, Kanada a více než desítka členů EU se spolu s USA zařadily do Guaidóova tábora a uznaly ho za dočasného prezidenta, poukazuje editorial. Dodává, že Madura primárně podporují Rusko, Čína, Írán, Kuba a Turecko.

Strach z Trumpa

"Nejde výhradně o spojenectví podobně smýšlejících. Jako v každém geopolitickém zápase jsou ve hře rozličné zájmy a mnoho z nich se týká podezření či strachu z motivů a potenciálních opatření prezidenta Trumpa," píše New York Times. Vysvětluje, že pro tvrdé konzervativce v Trumpově kabinetu je typickým zkrachovalým nositelem "socialistické metly" v jižní Americe a předvojem ruského, kubánského a čínského vlivu.

Trump opakovaně odmítl vyloučit vojenské řešení, ale vidina zástupné války, která by mohla přerůst hranice Venezuely, děsí většinu jihoamerických politiků, stejně jako Kanadu a Evropu, poukazuje editorial. Dodává, že tzv. skupina Lima, která spojuje Kanadu a množství jihoamerických zemí za účelem nalezení nenásilného řešení venezuelské krize, uspořádala v pondělí mimořádné jednání v Ottawě, kde jednomyslně odmítla jakýkoliv vojenský zásah.  

Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová zdůraznila, že boj za návrat demokracie v souladu s ústavou země musí vést sami Venezuelané, a k jejímu stanovisku se přihlásila i většina jihoamerických a evropských stoupenců Guaidóa, připomíná renomovaný deník.

Také motivace členů Madurova tábora je odlišná, zdůrazňuje newyorský server. Nastiňuje, že Čína je velkým věřitelem Venezuely, ale udržuje si odstup od tamního boje a zřejmě doufá, že by mohla rozvíjet vztahy i s Guaidóem, pokud ten zvítězí. Turecký stále více autoritářský prezident Recep Tayyip Erdoğan zase považuje Madura za souputníka proti západní a především americké hegemonii, soudí vlivný deník. Doplňuje, že největším zastáncem Madura je Rusko, které mu dodává množství peněz i zbraní a nejhlasitěji varuje Washington, aby se od Venezuely držel dál.   

"Je ve značném americkém a západním zájmu vysvobodit Venezuelu z takto příšerné aliance skrze jednání mezi stoupenci Guaidóa a Madura," zdůrazňuje editorial. Deklaruje, že cílem však musí být umožnit dlouho zužovaným Venezuelanům svobodnou volbu vlády a zahájení nelehkého úkolu ekonomické přestavby, nikoliv snaha o vítězství v ideologickém zápasu.