Rusko a Čína ohrožují USA ve vesmíru? Zpráva odhaluje, jaké zbraně mají k dispozici

Pentagon varuje před vesmírnými válkami s Čínou a Ruskem. Ve své zprávě Defense Intelligence Agency (DIA) tvrdí, že obě země mají k dispozici a vyvíjejí zbraně, které citelně ohrožují klíčové vesmírné přístroje USA, díky kterým si udržuje vojenskou dominaci.

Podle zprávy čínské a ruské vojenské doktríny naznačují, že tyto země vnímají vesmír jako důležitou oblast moderní války. V roce 2015 obě země reorganizovaly své armády s důrazem na vesmírné operace a rozvíjejí vlastní protivesmírné schopnosti s cílem zredukovat vojenskou efektivitu USA a jejich spojenců.

Čína dle zprávy vnímá vesmír jako oblast, kde je možné naplnit „čínský sen“ a jehož ovládnutí je nezbytným krokem u vyjádření velikosti a moci Číny. Ačkoliv oficiálně Čína vyznává mírovou kooperaci při ovládání vesmíru, zároveň rychle pracuje na tom, aby v případě možného konfliktu dokázala svého hlavního vesmírného konkurenta dostatečně ohrozit či dokonce zcela zničit.

Rusko vnímá vesmír jako klíčovou oblast jeho zájmu minimálně z důvodu historického dědictví a rozvíjení tradice vesmírného programu započatého SSSR. Zpráva naznačuje, že vzhledem k omezenému rozpočtu Rusku v porovnání s Čínou i celkové menším a jinak směřovaným ambicím je hlavní ruské hledisko zcela vojenské, bezpečnostní a strategické. Rusko vnímá vesmír zároveň jako nebezpečný a ohrožující zdroj vojenské převahy USA, zároveň jako „Achillovu patu“, jejímž zasáhnutím lze výrazně ohromit moc USA.

Magazín Politico upozorňuje, že Rusko s USA už vedlo s USA jistou „zemní verzi“ vesmírných válek. Během bojů na východě Ukrajiny používalo rušiček GPS a satelitů k omezení a zamezení komunikace. Roky předtím, během invaze USA do Iráku, podobnou strategii proti USA použily vojska Saddáma Husajna.

NBC News upozorňuje, že armáda USA v posledních letech se začala ve výrazné míře spoléhat na vesmírné zdroje. Satelity ji pomáhají zjistit, odkud a v jakým směrem přiletí rakety, získat informace o pozicích nepřítele a poskytnout GPS jak pro americké vojáky, tak občany. Díky satelitům mohou USA též na bojiště vysílat méně vojáků a spoléhat se ve větší míře na přesně řízené drony.

Čína a Rusko si velmi dobře uvědomují, že likvidace amerických satelitů představuje pro ně značnou vojenskou výhodu. Čína dle zprávy už má k dispozici protisatelitní střely a možná už dovedla k dokonalosti laser schopný sestřelit vesmírné objekty. Rusko své klíčové energetické zbraně předalo v roce 2018 svým leteckým silám, které z větší části odhlíží na vesmírný program. Jím vyvíjené zemní, mobilní systémy schopné sestřelit satelity na orbitě by  měly být dokončeny v nejbližších letech, uvádí zpráva.

Obě země též do vesmíru posílají své vlastní satelity, z nichž většina je používána na civilní účely, ale které mohou v okamžiku být určeny i pro vojenské použití. Čína a Rusko je jako USA používají k monitorování nepřítele a pro řízení dronů. Rusko jejich vojenské možnosti vyzkoušelo na Ukrajině i v Sýrii. Obě země, se snaží o tom, aby tyto satelity neměly součástky jiné než vlastní výroby – bohaté Číně, ve které se vyrábí zboží pro celý svět, se to daří v mnohonásobně větší míře než Rusku, které musí uzavírat spojenectví s evropskými výrobci satelitů.

Nicméně, podle zprávy sice Rusko má méně satelitů,, které navíc zaostávají co se týče jejich modernizace, v jednotlivých schopnostech však mohou ty čínské překonat. Zprávy výslovně zmiňuje Ruskem vyvíjené podpůrné satelity, které mohou jak opravit ruské satelity, tak se nepozorovaně přiblížit k těm cizím a sabotovat je.

USA za patronátu Donalda Trumpa si začínají vesmíru opětovně více všímat. Trump rozkázal, aby bylo vytvořeno vojenské velitelství zaměřené speciálně na vesmír. Čína a Rusko obviňují USA, že jsou odpovědné za „militarizaci vesmíru“, USA to odmítají s tím, že naopak Čína a Rusko vývojem vesmírných zbraní v zásadě porušují Kosmickou smlouvu z roku 1967, která zakazuje smluvním státům umisťovat zbraně hromadného ničení do vesmíru.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Čína vesmir

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 5 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 5 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

včera

Írán

Íránští diplomaté se nechovají jako zástupci hroutícího se režimu. Věří, že Trump Teherán nesesadí

Írán sází na to, že Donald Trump nemá žádný konkrétní plán na změnu tamního režimu. Přestože je Teherán oslaben leteckými údery, sankcemi i vnitřními nepokoji, před rozhovory se Spojenými státy vystupuje překvapivě sebevědomě. Do pátečního vyjednávání vstoupil s maximalistickými požadavky, které se v podstatě neliší od jeho postojů před loňským izraelským útokem.

včera

Začínají XXV. zimní olympijské hry v Itálii

Úderem osmé hodiny večerní odstartovaly jubilejní XXV. zimní olympijské hry v Itálii. Dnešní večer patří velkolepému zahajovacímu ceremoniálu. Na stadionu San Siro v Miláně se představuje více než 2 900 sportovců z 92 národních olympijských výborů. Nejpočetnější výpravu vysílají Spojené státy s více než 230 reprezentanty, následuje Kanada s 210 a domácí Itálie, kterou zastupuje 196 sportovců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy