Předtím, než strach z atentátů na letadla, vlaky či chodce na chodníku nedal spát milionům lidí, a dříve, než vyvolávala strach hrozba globální klimatické katastrofy, působila noční můry obava z jaderného vyhlazení, připomíná editorial serveru New York Times. Vlivný deník podotýká, že ještě v polovině 80. let disponovaly USA a SSSR 63 tisíci jaderných zbraní, které zaručeně slibovaly vzájemné zničení, a to i v případě, pokud by došlo třeba k náhodnému odpalu jediné z nich.
Měnící se trend
Po letech celosvětových protestů a astronomickém nárůstu rozpočtů američtí a sovětští politici zvolnili a zahájili proces kontroly zbrojení, který později akceleroval rozpad SSSR, uvádí newyorský server. Dodává, že od té doby se jaderné arzenály zmenšily o 90% a diplomacie pokračovala v nastoleném trendu.
To se nyní změnilo, jelikož americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, kteří ovládají 90% světových jaderných arzenálů, se snaží odstoupit od smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu (INF) z roku 1987, která zakazuje střely s doletem 500-5500 km, konstatuje editorial. Podotýká, že zatím nebyly zahájeny ani seriózní rozhovory o prodloužení smlouvy New START z roku 2010, která omezuje počet strategických jaderných zbraní, a Washington nejeví velký zájem.
USA a Rusko také modernizují starší zbraně a vyvíjejí nové, což jen Spojené státy bude v následující dekádě stát 494 miliard dolarů, kritizuje prestižní server. Připomíná, že mezitím posilují své atomové arzenály také Pákistán, Indie a KLDR, jelikož mezinárodní konsensus ohledně jejich nešíření se hroutí.
Experti z časopisu Bulletin of the Atomic Scientists, kteří vyhodnocují jadernou hrozbu, minulý měsíc označili současný stav za nejznepokojivější a nejnebezpečnější od konce studené války, zdůrazňuje renomovaný deník. Konstatuje, že smlouva INF, která vedla ke zničení 2.692 střel země-země, je součástí sítě odzbrojovacích dohod, které se snaží hrozbu držet na uzdě.
"Trump má pravdu, když viní Rusy, že za Obamovy administrativy začali rozbíjet smlouvu INF testováním a následně vývojem smlouvou zakázané střely s plochou dráhou letu," píše New York Times. Prezident se podle něj ovšem mýlí, když tvrdí, že nemá na výběr a musí od smlouvy odstoupit, přičemž výpovědní lhůta vyprší v srpnu.
Hrozba Trumpa, že americké zdroje a inovace ve výrobě zbraní hromadného ničení dalece předčí všechny ostatní, je podle editorialu mrazivá, především vezmeme-li v potaz Putinovu hrozbu adekvátní odpovědí. "Pokud naši američtí partneři pozastaví dodržování smlouvy INF, učiníme tak taky. A pokud začnou pracovat na nových zbraní, učiníme tak i my," cituje americký deník Putinova slova z 2. února.
Hra bez vítězů
Možnost, že smlouva INF bude oživena považuje New York Times za nepravděpodobnou, jelikož americko-ruské vztahy se zhoršují, a to navzdory Trumpovým původním slibům, které nakonec přitáhly pozornost zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Konec smlouvy tak posiluje obavy, že USA a Rusko nechají v roce 2021 vypršet i smlouvu New START.
To by znamenalo, že poprvé od roku 1972 budou strategické jaderné arzenály neregulované a obě země se nebudou muset řídit žádnými právními omezeními v této oblasti, varuje vlivný deník. Nejistotu podle něj posilují i Putinovy hrozby, že Rusko vyvíjí nové nezničitelné hypersonické střely pohybující se pětinásobnou rychlostí zvuku.
USA mezitím vyvíjejí nové konvenční rakety středního doletu, které by jednou mohly rozmístit v Evropě, a již koncem roku může být k dispozici slabší jaderná zbraň, která by mohla být nasazena, aniž by vyvolala Armageddon, poukazuje newyorský server. Dodává, že Trump minulý měsíc otřásl jadernou mapou ještě více, když slíbil posílit americkou protiraketovou obranu, čímž se přihlásil k vizi svého předchůdce Ronalda Reagana a jeho nenaplněného programu "Hvězdných válek".
Reagan si však uvědomoval hrozbu jaderné války a význam dohod omezujících atomové arzenály, zdůrazňuje editorial. Naznačuje, že existuje prostor pro snížení limitů nastavených smlouvou New START, ale poslední seriózní jednání v tomto směru mezi USA a Ruskem se odehrálo před sedmi lety, což nepřispívá k bezpečnosti obou zemí ani jejich spojenců.
Demokraté, kteří nyní ovládají dolní komoru amerického Kongresu, především pak předseda výboru pro ozbrojené složky Adam Smith, plánují nejzásadnější veřejné zhodnocení jaderné doktríny USA za dlouhá desetiletí, poukaze New York Times. Naznačuje, že pokud bude Trump dále tlačit na posílení jaderného arzenálu a ústup od odzbrojovacích dohod, Kongres by mohl zmrazit rozpočet na modernizaci stávajících atomových zbraní a vývoj nových.
Závazek vynaložit miliardy dolarů za modernizaci stárnoucích jaderných zbraní je součástí faustovské dohody, kterou uzavřel Barack Obama s republikány ovládaným senátem, aby získal jeho souhlas se smlouvou New START, ale učinil tak v naději, že tím napomůže realizaci své vize světa bez jaderných zbraní, připomíná prestižní deník. Deklaruje, že přeplacení Ruska v závodu v jaderném zbrojení, které avizuje Trump, stejně jako rozklad kontroly zbrojení, která desítky let napomáhala bránit jaderné válce, jsou bláznivou hrou, v níž neexistují vítězové.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
před 1 hodinou
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
před 1 hodinou
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
před 2 hodinami
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
před 3 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
před 4 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
včera
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
včera
Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby
včera
Rusko a Ukrajina uzavřely energetické příměří, oznámil Trump. Je to pro mě novinka, reagoval Zelenskyj
včera
Pražané si sáhnou do peněženek. Kandidát na primátora Hlaváček oznámil nepopulární kroky
včera
Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka
včera
Pikeová byla po neúspěšné popravě propuštěna z nemocnice. Její osud zůstává neznámý
včera
12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii
včera
V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání
včera
Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN
včera
Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli
včera
Komunální volby v Brně ovládli Starostové a lidovci, ANO ztratilo mandáty. Primátorem bude Hruška
včera
Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele
Aktualizováno 10. října 2026 23:59
Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.
Zdroj: Libor Novák