Nové zbraně a otřes na jaderné mapě. Mrazivá hrozba, zní z USA

Předtím, než strach z atentátů na letadla, vlaky či chodce na chodníku nedal spát milionům lidí, a dříve, než vyvolávala strach hrozba globální klimatické katastrofy, působila noční můry obava z jaderného vyhlazení, připomíná editorial serveru New York Times. Vlivný deník podotýká, že ještě v polovině 80. let disponovaly USA a SSSR 63 tisíci jaderných zbraní, které zaručeně slibovaly vzájemné zničení, a to i v případě, pokud by došlo třeba k náhodnému odpalu jediné z nich.

Měnící se trend

Po letech celosvětových protestů a astronomickém nárůstu rozpočtů američtí a sovětští politici zvolnili a zahájili proces kontroly zbrojení, který později akceleroval rozpad SSSR, uvádí newyorský server. Dodává, že od té doby se jaderné arzenály zmenšily o 90% a diplomacie pokračovala v nastoleném trendu.

To se nyní změnilo, jelikož americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, kteří ovládají 90% světových jaderných arzenálů, se snaží odstoupit od smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu (INF) z roku 1987, která zakazuje střely s doletem 500-5500 km, konstatuje editorial. Podotýká, že zatím nebyly zahájeny ani seriózní rozhovory o prodloužení smlouvy New START z roku 2010, která omezuje počet strategických jaderných zbraní, a Washington nejeví velký zájem.  

USA a Rusko také modernizují starší zbraně a vyvíjejí nové, což jen Spojené státy bude v následující dekádě stát 494 miliard dolarů, kritizuje prestižní server. Připomíná, že mezitím posilují své atomové arzenály také Pákistán, Indie a KLDR, jelikož mezinárodní konsensus ohledně jejich nešíření se hroutí.

Experti z časopisu Bulletin of the Atomic Scientists, kteří vyhodnocují jadernou hrozbu, minulý měsíc označili současný stav za nejznepokojivější a nejnebezpečnější od konce studené války, zdůrazňuje renomovaný deník. Konstatuje, že smlouva INF, která vedla ke zničení 2.692 střel země-země, je součástí sítě odzbrojovacích dohod, které se snaží hrozbu držet na uzdě.

"Trump má pravdu, když viní Rusy, že za Obamovy administrativy začali rozbíjet smlouvu INF testováním a následně vývojem smlouvou zakázané střely s plochou dráhou letu," píše New York Times. Prezident se podle něj ovšem mýlí, když tvrdí, že nemá na výběr a musí od smlouvy odstoupit, přičemž výpovědní lhůta vyprší v srpnu.   

Hrozba Trumpa, že americké zdroje a inovace ve výrobě zbraní hromadného ničení dalece předčí všechny ostatní, je podle editorialu mrazivá, především vezmeme-li v potaz Putinovu hrozbu adekvátní odpovědí. "Pokud naši američtí partneři pozastaví dodržování smlouvy INF, učiníme tak taky. A pokud začnou pracovat na nových zbraní, učiníme tak i my," cituje americký deník Putinova slova z 2. února.

Hra bez vítězů

Možnost, že smlouva INF bude oživena považuje New York Times za nepravděpodobnou, jelikož americko-ruské vztahy se zhoršují, a to navzdory Trumpovým původním slibům, které nakonec přitáhly pozornost zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Konec smlouvy tak posiluje obavy, že USA a Rusko nechají v roce 2021 vypršet i smlouvu New START.

To by znamenalo, že poprvé od roku 1972 budou strategické jaderné arzenály neregulované a obě země se nebudou muset řídit žádnými právními omezeními v této oblasti, varuje vlivný deník. Nejistotu podle něj posilují i Putinovy hrozby, že Rusko vyvíjí nové nezničitelné hypersonické střely pohybující se pětinásobnou rychlostí zvuku.

USA mezitím vyvíjejí nové konvenční rakety středního doletu, které by jednou mohly rozmístit v Evropě, a již koncem roku může být k dispozici slabší jaderná zbraň, která by mohla být nasazena, aniž by vyvolala Armageddon, poukazuje newyorský server. Dodává, že Trump minulý měsíc otřásl jadernou mapou ještě více, když slíbil posílit americkou protiraketovou obranu, čímž se přihlásil k vizi svého předchůdce Ronalda Reagana a jeho nenaplněného programu "Hvězdných válek".

Reagan si však uvědomoval hrozbu jaderné války a význam dohod omezujících atomové arzenály, zdůrazňuje editorial. Naznačuje, že existuje prostor pro snížení limitů nastavených smlouvou New START, ale poslední seriózní jednání v tomto směru mezi USA  a Ruskem se odehrálo před sedmi lety, což nepřispívá k bezpečnosti obou zemí ani jejich spojenců.

Demokraté, kteří nyní ovládají dolní komoru amerického Kongresu, především pak předseda výboru pro ozbrojené složky Adam Smith, plánují nejzásadnější veřejné zhodnocení jaderné doktríny USA za dlouhá desetiletí, poukaze New York Times. Naznačuje, že pokud bude Trump dále tlačit na posílení jaderného arzenálu a ústup od odzbrojovacích dohod, Kongres by mohl zmrazit rozpočet na modernizaci stávajících atomových zbraní a vývoj nových.

Závazek vynaložit miliardy dolarů za modernizaci stárnoucích jaderných zbraní je součástí faustovské dohody, kterou uzavřel Barack Obama s republikány ovládaným senátem, aby získal jeho souhlas se smlouvou New START, ale učinil tak v naději, že tím napomůže realizaci své vize světa bez jaderných zbraní, připomíná prestižní deník. Deklaruje, že přeplacení Ruska v závodu v jaderném zbrojení, které avizuje Trump, stejně jako rozklad kontroly zbrojení, která desítky let  napomáhala bránit jaderné válce, jsou bláznivou hrou, v níž neexistují vítězové.

Související

Donald Trump

Mírovou dohodu s Íránem podepíšeme dnes, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že USA a Írán by v neděli měly podepsat mírovou dohodu. Podle Trumpa se Teherán zaváže k tomu, že nevyvine jadernou zbraň. Očekává se také bezproblémové obnovení lodního provozu v Hormuzském průlivu. 

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

včera

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

včera

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

včera

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy