Nové zbraně a otřes na jaderné mapě. Mrazivá hrozba, zní z USA

Předtím, než strach z atentátů na letadla, vlaky či chodce na chodníku nedal spát milionům lidí, a dříve, než vyvolávala strach hrozba globální klimatické katastrofy, působila noční můry obava z jaderného vyhlazení, připomíná editorial serveru New York Times. Vlivný deník podotýká, že ještě v polovině 80. let disponovaly USA a SSSR 63 tisíci jaderných zbraní, které zaručeně slibovaly vzájemné zničení, a to i v případě, pokud by došlo třeba k náhodnému odpalu jediné z nich.

Měnící se trend

Po letech celosvětových protestů a astronomickém nárůstu rozpočtů američtí a sovětští politici zvolnili a zahájili proces kontroly zbrojení, který později akceleroval rozpad SSSR, uvádí newyorský server. Dodává, že od té doby se jaderné arzenály zmenšily o 90% a diplomacie pokračovala v nastoleném trendu.

To se nyní změnilo, jelikož americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, kteří ovládají 90% světových jaderných arzenálů, se snaží odstoupit od smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu (INF) z roku 1987, která zakazuje střely s doletem 500-5500 km, konstatuje editorial. Podotýká, že zatím nebyly zahájeny ani seriózní rozhovory o prodloužení smlouvy New START z roku 2010, která omezuje počet strategických jaderných zbraní, a Washington nejeví velký zájem.  

USA a Rusko také modernizují starší zbraně a vyvíjejí nové, což jen Spojené státy bude v následující dekádě stát 494 miliard dolarů, kritizuje prestižní server. Připomíná, že mezitím posilují své atomové arzenály také Pákistán, Indie a KLDR, jelikož mezinárodní konsensus ohledně jejich nešíření se hroutí.

Experti z časopisu Bulletin of the Atomic Scientists, kteří vyhodnocují jadernou hrozbu, minulý měsíc označili současný stav za nejznepokojivější a nejnebezpečnější od konce studené války, zdůrazňuje renomovaný deník. Konstatuje, že smlouva INF, která vedla ke zničení 2.692 střel země-země, je součástí sítě odzbrojovacích dohod, které se snaží hrozbu držet na uzdě.

"Trump má pravdu, když viní Rusy, že za Obamovy administrativy začali rozbíjet smlouvu INF testováním a následně vývojem smlouvou zakázané střely s plochou dráhou letu," píše New York Times. Prezident se podle něj ovšem mýlí, když tvrdí, že nemá na výběr a musí od smlouvy odstoupit, přičemž výpovědní lhůta vyprší v srpnu.   

Hrozba Trumpa, že americké zdroje a inovace ve výrobě zbraní hromadného ničení dalece předčí všechny ostatní, je podle editorialu mrazivá, především vezmeme-li v potaz Putinovu hrozbu adekvátní odpovědí. "Pokud naši američtí partneři pozastaví dodržování smlouvy INF, učiníme tak taky. A pokud začnou pracovat na nových zbraní, učiníme tak i my," cituje americký deník Putinova slova z 2. února.

Hra bez vítězů

Možnost, že smlouva INF bude oživena považuje New York Times za nepravděpodobnou, jelikož americko-ruské vztahy se zhoršují, a to navzdory Trumpovým původním slibům, které nakonec přitáhly pozornost zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Konec smlouvy tak posiluje obavy, že USA a Rusko nechají v roce 2021 vypršet i smlouvu New START.

To by znamenalo, že poprvé od roku 1972 budou strategické jaderné arzenály neregulované a obě země se nebudou muset řídit žádnými právními omezeními v této oblasti, varuje vlivný deník. Nejistotu podle něj posilují i Putinovy hrozby, že Rusko vyvíjí nové nezničitelné hypersonické střely pohybující se pětinásobnou rychlostí zvuku.

USA mezitím vyvíjejí nové konvenční rakety středního doletu, které by jednou mohly rozmístit v Evropě, a již koncem roku může být k dispozici slabší jaderná zbraň, která by mohla být nasazena, aniž by vyvolala Armageddon, poukazuje newyorský server. Dodává, že Trump minulý měsíc otřásl jadernou mapou ještě více, když slíbil posílit americkou protiraketovou obranu, čímž se přihlásil k vizi svého předchůdce Ronalda Reagana a jeho nenaplněného programu "Hvězdných válek".

Reagan si však uvědomoval hrozbu jaderné války a význam dohod omezujících atomové arzenály, zdůrazňuje editorial. Naznačuje, že existuje prostor pro snížení limitů nastavených smlouvou New START, ale poslední seriózní jednání v tomto směru mezi USA  a Ruskem se odehrálo před sedmi lety, což nepřispívá k bezpečnosti obou zemí ani jejich spojenců.

Demokraté, kteří nyní ovládají dolní komoru amerického Kongresu, především pak předseda výboru pro ozbrojené složky Adam Smith, plánují nejzásadnější veřejné zhodnocení jaderné doktríny USA za dlouhá desetiletí, poukaze New York Times. Naznačuje, že pokud bude Trump dále tlačit na posílení jaderného arzenálu a ústup od odzbrojovacích dohod, Kongres by mohl zmrazit rozpočet na modernizaci stávajících atomových zbraní a vývoj nových.

Závazek vynaložit miliardy dolarů za modernizaci stárnoucích jaderných zbraní je součástí faustovské dohody, kterou uzavřel Barack Obama s republikány ovládaným senátem, aby získal jeho souhlas se smlouvou New START, ale učinil tak v naději, že tím napomůže realizaci své vize světa bez jaderných zbraní, připomíná prestižní deník. Deklaruje, že přeplacení Ruska v závodu v jaderném zbrojení, které avizuje Trump, stejně jako rozklad kontroly zbrojení, která desítky let  napomáhala bránit jaderné válce, jsou bláznivou hrou, v níž neexistují vítězové.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 4 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka

Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.

včera

včera

Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

včera

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.

včera

Volby, ilustrační foto

Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN

Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.

včera

Ostrava

Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli

V Ostravě skončilo sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které potvrdily pokračování dosavadního politického směřování v moravskoslezské metropoli. Volební účast dosáhla 35,03 procenta, což ukazuje na zdrženlivější zájem obyvatel o správu města ve srovnání s jinými regiony. Konečné výsledky ukázaly, že vítězství obhájilo hnutí ANO 2011, přestože zaznamenalo ztrátu dřívějších pozic.

včera

včera

Praha, ilustrační foto

Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele

V Praze skončilo po sedmé hodině ranní sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které přinesly zcela mimořádně těsný souboj na čele politické scény hlavního města. Volební účast dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu.

Aktualizováno 10. října 2026 23:59

Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy