Nové zbraně a otřes na jaderné mapě. Mrazivá hrozba, zní z USA

Předtím, než strach z atentátů na letadla, vlaky či chodce na chodníku nedal spát milionům lidí, a dříve, než vyvolávala strach hrozba globální klimatické katastrofy, působila noční můry obava z jaderného vyhlazení, připomíná editorial serveru New York Times. Vlivný deník podotýká, že ještě v polovině 80. let disponovaly USA a SSSR 63 tisíci jaderných zbraní, které zaručeně slibovaly vzájemné zničení, a to i v případě, pokud by došlo třeba k náhodnému odpalu jediné z nich.

Měnící se trend

Po letech celosvětových protestů a astronomickém nárůstu rozpočtů američtí a sovětští politici zvolnili a zahájili proces kontroly zbrojení, který později akceleroval rozpad SSSR, uvádí newyorský server. Dodává, že od té doby se jaderné arzenály zmenšily o 90% a diplomacie pokračovala v nastoleném trendu.

To se nyní změnilo, jelikož americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, kteří ovládají 90% světových jaderných arzenálů, se snaží odstoupit od smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu (INF) z roku 1987, která zakazuje střely s doletem 500-5500 km, konstatuje editorial. Podotýká, že zatím nebyly zahájeny ani seriózní rozhovory o prodloužení smlouvy New START z roku 2010, která omezuje počet strategických jaderných zbraní, a Washington nejeví velký zájem.  

USA a Rusko také modernizují starší zbraně a vyvíjejí nové, což jen Spojené státy bude v následující dekádě stát 494 miliard dolarů, kritizuje prestižní server. Připomíná, že mezitím posilují své atomové arzenály také Pákistán, Indie a KLDR, jelikož mezinárodní konsensus ohledně jejich nešíření se hroutí.

Experti z časopisu Bulletin of the Atomic Scientists, kteří vyhodnocují jadernou hrozbu, minulý měsíc označili současný stav za nejznepokojivější a nejnebezpečnější od konce studené války, zdůrazňuje renomovaný deník. Konstatuje, že smlouva INF, která vedla ke zničení 2.692 střel země-země, je součástí sítě odzbrojovacích dohod, které se snaží hrozbu držet na uzdě.

"Trump má pravdu, když viní Rusy, že za Obamovy administrativy začali rozbíjet smlouvu INF testováním a následně vývojem smlouvou zakázané střely s plochou dráhou letu," píše New York Times. Prezident se podle něj ovšem mýlí, když tvrdí, že nemá na výběr a musí od smlouvy odstoupit, přičemž výpovědní lhůta vyprší v srpnu.   

Hrozba Trumpa, že americké zdroje a inovace ve výrobě zbraní hromadného ničení dalece předčí všechny ostatní, je podle editorialu mrazivá, především vezmeme-li v potaz Putinovu hrozbu adekvátní odpovědí. "Pokud naši američtí partneři pozastaví dodržování smlouvy INF, učiníme tak taky. A pokud začnou pracovat na nových zbraní, učiníme tak i my," cituje americký deník Putinova slova z 2. února.

Hra bez vítězů

Možnost, že smlouva INF bude oživena považuje New York Times za nepravděpodobnou, jelikož americko-ruské vztahy se zhoršují, a to navzdory Trumpovým původním slibům, které nakonec přitáhly pozornost zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Konec smlouvy tak posiluje obavy, že USA a Rusko nechají v roce 2021 vypršet i smlouvu New START.

To by znamenalo, že poprvé od roku 1972 budou strategické jaderné arzenály neregulované a obě země se nebudou muset řídit žádnými právními omezeními v této oblasti, varuje vlivný deník. Nejistotu podle něj posilují i Putinovy hrozby, že Rusko vyvíjí nové nezničitelné hypersonické střely pohybující se pětinásobnou rychlostí zvuku.

USA mezitím vyvíjejí nové konvenční rakety středního doletu, které by jednou mohly rozmístit v Evropě, a již koncem roku může být k dispozici slabší jaderná zbraň, která by mohla být nasazena, aniž by vyvolala Armageddon, poukazuje newyorský server. Dodává, že Trump minulý měsíc otřásl jadernou mapou ještě více, když slíbil posílit americkou protiraketovou obranu, čímž se přihlásil k vizi svého předchůdce Ronalda Reagana a jeho nenaplněného programu "Hvězdných válek".

Reagan si však uvědomoval hrozbu jaderné války a význam dohod omezujících atomové arzenály, zdůrazňuje editorial. Naznačuje, že existuje prostor pro snížení limitů nastavených smlouvou New START, ale poslední seriózní jednání v tomto směru mezi USA  a Ruskem se odehrálo před sedmi lety, což nepřispívá k bezpečnosti obou zemí ani jejich spojenců.

Demokraté, kteří nyní ovládají dolní komoru amerického Kongresu, především pak předseda výboru pro ozbrojené složky Adam Smith, plánují nejzásadnější veřejné zhodnocení jaderné doktríny USA za dlouhá desetiletí, poukaze New York Times. Naznačuje, že pokud bude Trump dále tlačit na posílení jaderného arzenálu a ústup od odzbrojovacích dohod, Kongres by mohl zmrazit rozpočet na modernizaci stávajících atomových zbraní a vývoj nových.

Závazek vynaložit miliardy dolarů za modernizaci stárnoucích jaderných zbraní je součástí faustovské dohody, kterou uzavřel Barack Obama s republikány ovládaným senátem, aby získal jeho souhlas se smlouvou New START, ale učinil tak v naději, že tím napomůže realizaci své vize světa bez jaderných zbraní, připomíná prestižní deník. Deklaruje, že přeplacení Ruska v závodu v jaderném zbrojení, které avizuje Trump, stejně jako rozklad kontroly zbrojení, která desítky let  napomáhala bránit jaderné válce, jsou bláznivou hrou, v níž neexistují vítězové.

Související

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 
Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy