Sto milionů pro Venezuelu? Na schůzce v USA to přislíbili mezinárodní účastníci

Sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) na léky a potraviny přislíbili dnes účastníci mezinárodní konference o humanitární pomoci Venezuele, kterou svolala venezuelská opozice do Washingtonu. Zatím ale není jasné, jak se západní humanitární pomoc do jihoamerické země dostane. Tamní prezident Nicolás Maduro ji totiž odmítá s tím, že jde o americkou intervenci a že v zemi žádná humanitární krize není.

Přesto ve středu venezuelský ministr zdravotnictví Carlos Alvarado oznámil, že Madurova vláda přijala 933 tun léků a zdravotnického materiálu z Kuby a Číny. "V této chvíli už je tady 64 kontejnerů s různými léky a zdravotnickým materiálem," řekl ministr ve státní televizi VTV. Ještě minulý týden přitom Maduro tvrdil, že Venezuelané humanitární pomoc nepotřebují, že nejsou žebráci a že vše, co potřebují, si můžou vyrobit sami.

Venezuela se s nedostatkem potravin a léků potýká už několik let, v zemi kolabuje hospodářství, za což je podle mnohých zodpovědná autoritářská Madurova vláda a její řízená socialistická politika.

Už na jaře 2016 přijal venezuelský parlament zákon o řešení humanitární krize. Maduro ho ale tehdy napadl u nejvyššího soudu s tím, že zákon "uzurpuje kompetence" vlády v zahraniční politice. Soud, do něhož Madurovi socialisté jmenovali své příznivce těsně před koncem funkčního období jimi ovládaného parlamentu, v červnu 2016 zákon o humanitární krizi označil za neústavní.

Minulý měsíc se ve Venezuele vyhrotila i ústavní krize, když parlament neuznal nový prezidentský mandát Madura kvůli neregulérním volbám a šéf parlamentu Juan Guaidó složil během protimadurovských demonstrací přísahu jako prozatímní prezident. Za dočasnou hlavu státu, jejímž cílem je uspořádat svobodné volby, uznala poté Guaidóa padesátka zemí, včetně USA i téměř celé EU.

Apelem na otevření humanitárního koridoru se opozice snaží také vyvinout tlak na armádu, která je ve Venezuele klíčová pro změnu režimu. Guaidó vyzval vojáky, aby pomohli zachránit venezuelský lid, podle něj hrozí bez humanitární pomoci smrt asi 300.000 lidí. Parlament také minulý měsíc schválil zákon o amnestii pro vojáky a státní úředníky, kteří pomohou obnovit demokracii.

Klíčový datem je nyní 23. únor, na kdy Guaidó svolal demonstrace pod heslem umožnit vstup humanitární pomoci do země. "Počítáme se všemi 23. února, nebojte se, uděláme, co bude nutné, humanitární pomoc do země dostaneme," zopakoval dnes Guaidó.

Dodávky léků a potravin z USA a dalších zemí jsou už několik dní soustředěny u hranic v kolumbijské Cúcutě, dalším místem bude příhraniční obec v brazilském státě Roraima. Ve středu oznámil nizozemský ministr zahraničí Stef Blok, že pro humanitární pomoc poskytne jeho země ostrov Curacao, který leží v Karibiku asi 65 kilometrů od pobřeží Venezuely.

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

Více souvisejících

Venezuela USA (Spojené státy americké) Juan Guaidó humanitární pomoc Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 44 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 4 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 6 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy