Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav národní pohotovosti, aby mohl bez souhlasu Kongresu získat na stavbu zdi prostředky určené na armádní projekty. Po Georgi Bushovi mladším je teprve druhým amerických prezidentem, který vyhlásil stav nouze kvůli vojenské akci, tvrdí list New York Times.
Od roku 1976, kdy byl zákon o národních pohotovostech uveden v platnost, využilo tohoto práva sedm prezidentů. Celkově vyhlásili 44 stavů nouze k autorizaci sankcí proti státním i nestátním aktérům, 7 kvůli autorizaci kontroly nad obchodem, 3 kvůli omezení distribuce zbraní a 3 z rozličných důvodů. Dva stavy nouze byly vyhlášeny kvůli vojenské akci.
Demokratický prezident Jimmy Carter, který v úřadu působil v letech 1977 až 1981, vyhlásil stav nouze jen dvakrát. V roce 1979, aby uvalil sankce na Írán kvůli zadržování amerických rukojmí v Íránu na americké ambasádě. O rok později opětovně uvalil sankce Írán. V porovnání s jeho nástupci poměrně malý počet vyhlášení stavů nouze lze částečně přičíst tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů nepokračoval ve vládě i následující čtyři roky.
Nicméně, ani jeho nástupce, republikánský prezident Ronald Reagan, který v úřadu byl osm let, nevyhlašoval stavy nouze příliš často. V letech 1983 a 1984 je použil k obnovení prezidentské kontroly na exportem USA. V roce 1985 jejich prostřednictvím uvalil sankce na Nikaraguu a Jižní Afriku, v roce 1986 na Libyi a v roce 1988 na Panamu.
Další republikánský prezident, George Bush starší, byl už aktivnější. Ačkoliv vyhlásil o jeden stav nouze méně než Reagan, dá se říci, že jich v poměru k jeho předchůdci ustanovil víc, protože jako Carter působil v prezidentském křesle jen jedno funkční období. Bush starší vyhlásil jeden stav nouze, aby jako Ragan obnovil prezidentskou kontrolu nad exportem USA. Zbylé čtyři stavy nouze se týkaly sankcí a to na Irák, šíření chemických a biologických zbraní, Haiti a na vlády Jugoslávie, Srbska a Černé hory.
Byl to až demokratický prezident Bill Clinton, který začal využívat stavů nouze ve velkém. Celkově jich vyhlásil 17. 9 z nich použil k uvalení sankcí na rozmanité aktéry – bosensko-srbské síly, Tálibán, kolumbijské drogové překupníky či ruskou vládu. Tři vyhlásil, aby zamezil šíření nukleárních a chemických zbraní, dva aby obnovil prezidentskou kontrolu nad americkým exportem a jeden aby zamezit importu diamantů ze Sierra Leone. Jeden stav nouze též vyhlásil kvůli pohybu lodí v kubánských vodách.
V případě republikánského prezidenta George Buse mladšího byly stavy národní pohotovosti poněkud omezenějšího charakteru. Jejich prostřednictvím uvalil sankce v deseti případech – proti jedincům aktivním v násilnostech či ohrožujícím demokracii i proti státním aktérům typu Sýrie či KLDR. Bush mladší též použil stavu nouze k obnovení prezidentské kontroly nad exportem USA.
Tři z jeho stavů nouze se týkaly 11. září a války s terorismem. 14. září 2001 vyhlásil stavu nouze k rozpoutání vojenských akcí proti teroru. V témže měsíci a roce též uvalil sankce na osoby podporující či aktivních v teroristických akcích. V roce 2003 vyhlásil stav nouze, aby ochránil Rozvojový fond pro Irák, irácké ropné produkty a americké zájmy a vlastnictví v Iráku před jakýmikoliv právními přidruženími a zástavami.
Demokratický prezident Barack Obama v podstatě využíval stavů nouze jen k uvalení sankcí. Celkově takto uvalil 10 sankcí, např. na jedince, kteří přispívají k nepokojům v Jižním Súdánu, Venezuele či na Jemenu. Tři sankce se týkaly Ruska – bylo sankciováno kvůli nukleárním zbraním, nepokojím na Ukrajině a kvůli kybernetickým útokům na USA. Obamovo první vyhlášení stavu nouze v úřadu se nicméně týkalo epidemie prasečí chřipky.
Současný republikánský prezident Donald Trump během svých tří let v úřadu vyhlásil již čtyři stavy nouze. Tři využil k uvalení sankcí – na osoby podílející se na porušování lidských práv nebo korupci, na zahraniční intervenci ve volbách USA a na osoby přispívající k nepokojům v Nikaragui. Jako teprve druhý americký prezident od roku 1976 vyhlásil stav nouze k autorizaci vojenské akce.
Stavy nouze vyhlášené americkými prezidenty platí, pokud je americký prezident či Kongres nezruší. Současně je v platnosti 32 stavů národní pohotovosti, z toho ten první platí už 39 let, byl vyhlášen ještě prezidentem Carterem. Platí též šest stavů nouze vyhlášených Clintonem, 11 vyhlášených Bushem mladším, 10 vyhlášených Obamou a 3 vyhlášené Trumpem, včetně toho posledního, uvádí rozhlasová síť Public Radio International.
Související
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Donald Trump , sankce , George W. Bush (jr.) , USA (Spojené státy americké) , Bill Clinton
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
před 1 hodinou
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
před 2 hodinami
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno před 3 hodinami
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
před 3 hodinami
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
před 4 hodinami
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
před 4 hodinami
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
před 5 hodinami
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
před 6 hodinami
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
před 6 hodinami
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
před 7 hodinami
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
před 8 hodinami
TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu
před 8 hodinami
Tornádo na jihu Čech? Bylo to něco jiného, vysvětlili meteorologové
před 9 hodinami
Putin bude v Kremlu minimálně dalších šest let. Je to oficiální
před 10 hodinami
ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka
před 10 hodinami
Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa
před 10 hodinami
Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky
před 11 hodinami
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
před 11 hodinami
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
před 11 hodinami
Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod
Odboráři předčasně opustili pondělní jednání tripartity, informovala ČT s odkazem na předsedu ČMKOS Josefa Středulu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů řešili například aktuální situaci v zemědělství, ukotvení duálního systému vzdělávání do školského systému či vytvoření seznamu zemí, jejichž občané nebudou potřebovat k práci v Česku zvláštní povolení.
Zdroj: Jan Hrabě