Američtí prezidenti a stav nouze. Kdo jej nejčastěji vyhlašoval a kvůli čemu?

Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav národní pohotovosti, aby mohl bez souhlasu Kongresu získat na stavbu zdi prostředky určené na armádní projekty. Po Georgi Bushovi mladším je teprve druhým amerických prezidentem, který vyhlásil stav nouze kvůli vojenské akci, tvrdí list New York Times.

Od roku 1976, kdy byl zákon o národních pohotovostech uveden v platnost, využilo tohoto práva sedm prezidentů. Celkově vyhlásili 44 stavů nouze k autorizaci sankcí proti státním i nestátním aktérům, 7 kvůli autorizaci kontroly nad obchodem, 3 kvůli omezení distribuce zbraní a 3 z rozličných důvodů. Dva stavy nouze byly vyhlášeny kvůli vojenské akci.

Demokratický prezident Jimmy Carter, který v úřadu působil v letech 1977 až 1981, vyhlásil stav nouze jen dvakrát. V roce 1979, aby uvalil sankce na Írán kvůli zadržování amerických rukojmí v Íránu na americké ambasádě. O rok později opětovně uvalil sankce Írán. V porovnání s jeho nástupci poměrně malý počet vyhlášení stavů nouze lze částečně přičíst tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů nepokračoval ve vládě i následující čtyři roky.

Nicméně, ani jeho nástupce, republikánský prezident Ronald Reagan, který v úřadu byl osm let, nevyhlašoval stavy nouze příliš často. V letech 1983 a 1984 je použil k obnovení prezidentské kontroly na exportem USA. V roce 1985 jejich prostřednictvím uvalil sankce na Nikaraguu a Jižní Afriku, v roce 1986 na Libyi a v roce 1988 na Panamu.

Další republikánský prezident, George Bush starší, byl už aktivnější. Ačkoliv vyhlásil o jeden stav nouze méně než Reagan, dá se říci, že jich v poměru k jeho předchůdci ustanovil víc, protože jako Carter působil v prezidentském křesle jen jedno funkční období. Bush starší vyhlásil jeden stav nouze, aby jako Ragan obnovil prezidentskou kontrolu nad exportem USA. Zbylé čtyři stavy nouze se týkaly sankcí a to na Irák, šíření chemických a biologických zbraní, Haiti a na vlády Jugoslávie, Srbska a Černé hory.

Byl to až demokratický prezident Bill Clinton, který začal využívat stavů nouze ve velkém. Celkově jich vyhlásil 17. 9 z nich použil k uvalení sankcí na rozmanité aktéry – bosensko-srbské síly, Tálibán, kolumbijské drogové překupníky či ruskou vládu. Tři vyhlásil, aby zamezil šíření nukleárních a chemických zbraní, dva aby obnovil prezidentskou kontrolu nad americkým exportem a jeden aby zamezit importu diamantů ze Sierra Leone. Jeden stav nouze též vyhlásil kvůli pohybu lodí v kubánských vodách.

V případě republikánského prezidenta George Buse mladšího byly stavy národní pohotovosti poněkud omezenějšího charakteru. Jejich prostřednictvím uvalil sankce v deseti případech – proti jedincům aktivním v násilnostech či ohrožujícím demokracii i proti státním aktérům typu Sýrie či KLDR. Bush mladší též použil stavu nouze k obnovení prezidentské kontroly nad exportem USA.

Tři z jeho stavů nouze se týkaly 11. září a války s terorismem. 14. září 2001 vyhlásil stavu nouze k rozpoutání vojenských akcí proti teroru. V témže měsíci a roce též uvalil sankce na osoby podporující či aktivních v teroristických akcích. V roce 2003 vyhlásil stav nouze, aby ochránil Rozvojový fond pro Irák, irácké ropné produkty a americké zájmy a vlastnictví v Iráku před jakýmikoliv právními přidruženími a zástavami.

Demokratický prezident Barack Obama v podstatě využíval stavů nouze jen k uvalení sankcí. Celkově takto uvalil 10 sankcí, např. na jedince, kteří přispívají k nepokojům v Jižním Súdánu, Venezuele či na Jemenu. Tři sankce se týkaly Ruska – bylo sankciováno kvůli nukleárním zbraním, nepokojím na Ukrajině a kvůli kybernetickým útokům na USA. Obamovo první vyhlášení stavu nouze v úřadu se nicméně týkalo epidemie prasečí chřipky.

Současný republikánský prezident Donald Trump během svých tří let v úřadu vyhlásil již čtyři stavy nouze. Tři využil k uvalení sankcí – na osoby podílející se na porušování lidských práv nebo korupci, na zahraniční intervenci ve volbách USA a na osoby přispívající k nepokojům v Nikaragui. Jako teprve druhý americký prezident od roku 1976 vyhlásil stav nouze k autorizaci vojenské akce.

Stavy nouze vyhlášené americkými prezidenty platí, pokud je americký prezident či Kongres nezruší. Současně je v platnosti 32 stavů národní pohotovosti, z toho ten první platí už 39 let, byl vyhlášen ještě prezidentem Carterem. Platí též šest stavů nouze vyhlášených Clintonem, 11 vyhlášených Bushem mladším, 10 vyhlášených Obamou a 3 vyhlášené Trumpem, včetně toho posledního, uvádí rozhlasová síť Public Radio International.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.
Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

Více souvisejících

Donald Trump sankce George W. Bush (jr.) USA (Spojené státy americké) Bill Clinton

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

před 4 hodinami

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

před 4 hodinami

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

před 7 hodinami

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 8 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 8 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 9 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 10 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 11 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 11 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 13 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu

Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy