Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav národní pohotovosti, aby mohl bez souhlasu Kongresu získat na stavbu zdi prostředky určené na armádní projekty. Po Georgi Bushovi mladším je teprve druhým amerických prezidentem, který vyhlásil stav nouze kvůli vojenské akci, tvrdí list New York Times.
Od roku 1976, kdy byl zákon o národních pohotovostech uveden v platnost, využilo tohoto práva sedm prezidentů. Celkově vyhlásili 44 stavů nouze k autorizaci sankcí proti státním i nestátním aktérům, 7 kvůli autorizaci kontroly nad obchodem, 3 kvůli omezení distribuce zbraní a 3 z rozličných důvodů. Dva stavy nouze byly vyhlášeny kvůli vojenské akci.
Demokratický prezident Jimmy Carter, který v úřadu působil v letech 1977 až 1981, vyhlásil stav nouze jen dvakrát. V roce 1979, aby uvalil sankce na Írán kvůli zadržování amerických rukojmí v Íránu na americké ambasádě. O rok později opětovně uvalil sankce Írán. V porovnání s jeho nástupci poměrně malý počet vyhlášení stavů nouze lze částečně přičíst tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů nepokračoval ve vládě i následující čtyři roky.
Nicméně, ani jeho nástupce, republikánský prezident Ronald Reagan, který v úřadu byl osm let, nevyhlašoval stavy nouze příliš často. V letech 1983 a 1984 je použil k obnovení prezidentské kontroly na exportem USA. V roce 1985 jejich prostřednictvím uvalil sankce na Nikaraguu a Jižní Afriku, v roce 1986 na Libyi a v roce 1988 na Panamu.
Další republikánský prezident, George Bush starší, byl už aktivnější. Ačkoliv vyhlásil o jeden stav nouze méně než Reagan, dá se říci, že jich v poměru k jeho předchůdci ustanovil víc, protože jako Carter působil v prezidentském křesle jen jedno funkční období. Bush starší vyhlásil jeden stav nouze, aby jako Ragan obnovil prezidentskou kontrolu nad exportem USA. Zbylé čtyři stavy nouze se týkaly sankcí a to na Irák, šíření chemických a biologických zbraní, Haiti a na vlády Jugoslávie, Srbska a Černé hory.
Byl to až demokratický prezident Bill Clinton, který začal využívat stavů nouze ve velkém. Celkově jich vyhlásil 17. 9 z nich použil k uvalení sankcí na rozmanité aktéry – bosensko-srbské síly, Tálibán, kolumbijské drogové překupníky či ruskou vládu. Tři vyhlásil, aby zamezil šíření nukleárních a chemických zbraní, dva aby obnovil prezidentskou kontrolu nad americkým exportem a jeden aby zamezit importu diamantů ze Sierra Leone. Jeden stav nouze též vyhlásil kvůli pohybu lodí v kubánských vodách.
V případě republikánského prezidenta George Buse mladšího byly stavy národní pohotovosti poněkud omezenějšího charakteru. Jejich prostřednictvím uvalil sankce v deseti případech – proti jedincům aktivním v násilnostech či ohrožujícím demokracii i proti státním aktérům typu Sýrie či KLDR. Bush mladší též použil stavu nouze k obnovení prezidentské kontroly nad exportem USA.
Tři z jeho stavů nouze se týkaly 11. září a války s terorismem. 14. září 2001 vyhlásil stavu nouze k rozpoutání vojenských akcí proti teroru. V témže měsíci a roce též uvalil sankce na osoby podporující či aktivních v teroristických akcích. V roce 2003 vyhlásil stav nouze, aby ochránil Rozvojový fond pro Irák, irácké ropné produkty a americké zájmy a vlastnictví v Iráku před jakýmikoliv právními přidruženími a zástavami.
Demokratický prezident Barack Obama v podstatě využíval stavů nouze jen k uvalení sankcí. Celkově takto uvalil 10 sankcí, např. na jedince, kteří přispívají k nepokojům v Jižním Súdánu, Venezuele či na Jemenu. Tři sankce se týkaly Ruska – bylo sankciováno kvůli nukleárním zbraním, nepokojím na Ukrajině a kvůli kybernetickým útokům na USA. Obamovo první vyhlášení stavu nouze v úřadu se nicméně týkalo epidemie prasečí chřipky.
Současný republikánský prezident Donald Trump během svých tří let v úřadu vyhlásil již čtyři stavy nouze. Tři využil k uvalení sankcí – na osoby podílející se na porušování lidských práv nebo korupci, na zahraniční intervenci ve volbách USA a na osoby přispívající k nepokojům v Nikaragui. Jako teprve druhý americký prezident od roku 1976 vyhlásil stav nouze k autorizaci vojenské akce.
Stavy nouze vyhlášené americkými prezidenty platí, pokud je americký prezident či Kongres nezruší. Současně je v platnosti 32 stavů národní pohotovosti, z toho ten první platí už 39 let, byl vyhlášen ještě prezidentem Carterem. Platí též šest stavů nouze vyhlášených Clintonem, 11 vyhlášených Bushem mladším, 10 vyhlášených Obamou a 3 vyhlášené Trumpem, včetně toho posledního, uvádí rozhlasová síť Public Radio International.
Související

Ottawa obchodní válku vyhrála. Americké firmy potřebují volný obchod s Kanadou a Mexikem, upozornil Beaudry

Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější
Donald Trump , sankce , George W. Bush (jr.) , USA (Spojené státy americké) , Bill Clinton
Aktuálně se děje
včera

Neobvyklá nehoda u Olomouce způsobila značnou škodu. Na vině je mladý řidič
včera

Hrubě nevydařený duel Plzně s Libercem stojí sudí Beneše a Petříka možnost delegace
včera

V Česku začala další stavba dálnice. Zahájili ji Fiala s Kupkou
včera

Chřipková epidemie vrcholí u dospělých. Nemocných dětí už ubývá
včera

Vaclík má namířeno opět na Pyrenejský poloostrov. Tentokrát do Portugalska
včera

Počasí v Česku může ovlivnit arktický chlad, připouštějí meteorologové
včera

Nečekané oznámení Hamásu. Další propuštění rukojmích se odkládá
včera

Zoufalým Českým Budějovicím má pomoci fotbalista s téměř 250 bundesligovými starty
včera

Požár v Praze-Michli dnes ráno likvidovali hasiči. Hořela nízká budova
včera

Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil uprostřed politické krize rezignaci
včera

Ottawa obchodní válku vyhrála. Americké firmy potřebují volný obchod s Kanadou a Mexikem, upozornil Beaudry
včera

Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější
včera

Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak
včera

Lámání rekordů pokračuje. Počasí je rok od roku extrémnější, kam až mohou teploty vystoupat?
včera

Hamás vzkazuje Trumpovi: Vaše plány s Pásmem Gazy nevyjdou. Zničíme je
včera

Návrat nadzvukových letadel zkrátí lety do USA na pět hodin. Čeká nás revoluce v letecké dopravě?
včera

"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi
včera

Je Evropa připravena na příchod JD Vance?
včera

Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde
včera
Obchodní válka mezi USA a Čínou se rozjíždí: Jak zareaguje Peking?
Peking zahájil odvetná opatření v eskalující obchodní přestřelce s Washingtonem. Čínské clo na téměř 14 miliard dolarů amerického dovozu, včetně ropy, zkapalněného zemního plynu a některých strojů a vozidel, vstoupilo v platnost v pondělí, jen několik dní poté, co prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní cla na stovky miliard dolarů čínského zboží, uvedl server CNN.
Zdroj: Libor Novák