Američtí prezidenti a stav nouze. Kdo jej nejčastěji vyhlašoval a kvůli čemu?

Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav národní pohotovosti, aby mohl bez souhlasu Kongresu získat na stavbu zdi prostředky určené na armádní projekty. Po Georgi Bushovi mladším je teprve druhým amerických prezidentem, který vyhlásil stav nouze kvůli vojenské akci, tvrdí list New York Times.

Od roku 1976, kdy byl zákon o národních pohotovostech uveden v platnost, využilo tohoto práva sedm prezidentů. Celkově vyhlásili 44 stavů nouze k autorizaci sankcí proti státním i nestátním aktérům, 7 kvůli autorizaci kontroly nad obchodem, 3 kvůli omezení distribuce zbraní a 3 z rozličných důvodů. Dva stavy nouze byly vyhlášeny kvůli vojenské akci.

Demokratický prezident Jimmy Carter, který v úřadu působil v letech 1977 až 1981, vyhlásil stav nouze jen dvakrát. V roce 1979, aby uvalil sankce na Írán kvůli zadržování amerických rukojmí v Íránu na americké ambasádě. O rok později opětovně uvalil sankce Írán. V porovnání s jeho nástupci poměrně malý počet vyhlášení stavů nouze lze částečně přičíst tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů nepokračoval ve vládě i následující čtyři roky.

Nicméně, ani jeho nástupce, republikánský prezident Ronald Reagan, který v úřadu byl osm let, nevyhlašoval stavy nouze příliš často. V letech 1983 a 1984 je použil k obnovení prezidentské kontroly na exportem USA. V roce 1985 jejich prostřednictvím uvalil sankce na Nikaraguu a Jižní Afriku, v roce 1986 na Libyi a v roce 1988 na Panamu.

Další republikánský prezident, George Bush starší, byl už aktivnější. Ačkoliv vyhlásil o jeden stav nouze méně než Reagan, dá se říci, že jich v poměru k jeho předchůdci ustanovil víc, protože jako Carter působil v prezidentském křesle jen jedno funkční období. Bush starší vyhlásil jeden stav nouze, aby jako Ragan obnovil prezidentskou kontrolu nad exportem USA. Zbylé čtyři stavy nouze se týkaly sankcí a to na Irák, šíření chemických a biologických zbraní, Haiti a na vlády Jugoslávie, Srbska a Černé hory.

Byl to až demokratický prezident Bill Clinton, který začal využívat stavů nouze ve velkém. Celkově jich vyhlásil 17. 9 z nich použil k uvalení sankcí na rozmanité aktéry – bosensko-srbské síly, Tálibán, kolumbijské drogové překupníky či ruskou vládu. Tři vyhlásil, aby zamezil šíření nukleárních a chemických zbraní, dva aby obnovil prezidentskou kontrolu nad americkým exportem a jeden aby zamezit importu diamantů ze Sierra Leone. Jeden stav nouze též vyhlásil kvůli pohybu lodí v kubánských vodách.

V případě republikánského prezidenta George Buse mladšího byly stavy národní pohotovosti poněkud omezenějšího charakteru. Jejich prostřednictvím uvalil sankce v deseti případech – proti jedincům aktivním v násilnostech či ohrožujícím demokracii i proti státním aktérům typu Sýrie či KLDR. Bush mladší též použil stavu nouze k obnovení prezidentské kontroly nad exportem USA.

Tři z jeho stavů nouze se týkaly 11. září a války s terorismem. 14. září 2001 vyhlásil stavu nouze k rozpoutání vojenských akcí proti teroru. V témže měsíci a roce též uvalil sankce na osoby podporující či aktivních v teroristických akcích. V roce 2003 vyhlásil stav nouze, aby ochránil Rozvojový fond pro Irák, irácké ropné produkty a americké zájmy a vlastnictví v Iráku před jakýmikoliv právními přidruženími a zástavami.

Demokratický prezident Barack Obama v podstatě využíval stavů nouze jen k uvalení sankcí. Celkově takto uvalil 10 sankcí, např. na jedince, kteří přispívají k nepokojům v Jižním Súdánu, Venezuele či na Jemenu. Tři sankce se týkaly Ruska – bylo sankciováno kvůli nukleárním zbraním, nepokojím na Ukrajině a kvůli kybernetickým útokům na USA. Obamovo první vyhlášení stavu nouze v úřadu se nicméně týkalo epidemie prasečí chřipky.

Současný republikánský prezident Donald Trump během svých tří let v úřadu vyhlásil již čtyři stavy nouze. Tři využil k uvalení sankcí – na osoby podílející se na porušování lidských práv nebo korupci, na zahraniční intervenci ve volbách USA a na osoby přispívající k nepokojům v Nikaragui. Jako teprve druhý americký prezident od roku 1976 vyhlásil stav nouze k autorizaci vojenské akce.

Stavy nouze vyhlášené americkými prezidenty platí, pokud je americký prezident či Kongres nezruší. Současně je v platnosti 32 stavů národní pohotovosti, z toho ten první platí už 39 let, byl vyhlášen ještě prezidentem Carterem. Platí též šest stavů nouze vyhlášených Clintonem, 11 vyhlášených Bushem mladším, 10 vyhlášených Obamou a 3 vyhlášené Trumpem, včetně toho posledního, uvádí rozhlasová síť Public Radio International.

Související

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Více souvisejících

Donald Trump sankce George W. Bush (jr.) USA (Spojené státy americké) Bill Clinton

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy