Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav národní pohotovosti, aby mohl bez souhlasu Kongresu získat na stavbu zdi prostředky určené na armádní projekty. Po Georgi Bushovi mladším je teprve druhým amerických prezidentem, který vyhlásil stav nouze kvůli vojenské akci, tvrdí list New York Times.
Od roku 1976, kdy byl zákon o národních pohotovostech uveden v platnost, využilo tohoto práva sedm prezidentů. Celkově vyhlásili 44 stavů nouze k autorizaci sankcí proti státním i nestátním aktérům, 7 kvůli autorizaci kontroly nad obchodem, 3 kvůli omezení distribuce zbraní a 3 z rozličných důvodů. Dva stavy nouze byly vyhlášeny kvůli vojenské akci.
Demokratický prezident Jimmy Carter, který v úřadu působil v letech 1977 až 1981, vyhlásil stav nouze jen dvakrát. V roce 1979, aby uvalil sankce na Írán kvůli zadržování amerických rukojmí v Íránu na americké ambasádě. O rok později opětovně uvalil sankce Írán. V porovnání s jeho nástupci poměrně malý počet vyhlášení stavů nouze lze částečně přičíst tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů nepokračoval ve vládě i následující čtyři roky.
Nicméně, ani jeho nástupce, republikánský prezident Ronald Reagan, který v úřadu byl osm let, nevyhlašoval stavy nouze příliš často. V letech 1983 a 1984 je použil k obnovení prezidentské kontroly na exportem USA. V roce 1985 jejich prostřednictvím uvalil sankce na Nikaraguu a Jižní Afriku, v roce 1986 na Libyi a v roce 1988 na Panamu.
Další republikánský prezident, George Bush starší, byl už aktivnější. Ačkoliv vyhlásil o jeden stav nouze méně než Reagan, dá se říci, že jich v poměru k jeho předchůdci ustanovil víc, protože jako Carter působil v prezidentském křesle jen jedno funkční období. Bush starší vyhlásil jeden stav nouze, aby jako Ragan obnovil prezidentskou kontrolu nad exportem USA. Zbylé čtyři stavy nouze se týkaly sankcí a to na Irák, šíření chemických a biologických zbraní, Haiti a na vlády Jugoslávie, Srbska a Černé hory.
Byl to až demokratický prezident Bill Clinton, který začal využívat stavů nouze ve velkém. Celkově jich vyhlásil 17. 9 z nich použil k uvalení sankcí na rozmanité aktéry – bosensko-srbské síly, Tálibán, kolumbijské drogové překupníky či ruskou vládu. Tři vyhlásil, aby zamezil šíření nukleárních a chemických zbraní, dva aby obnovil prezidentskou kontrolu nad americkým exportem a jeden aby zamezit importu diamantů ze Sierra Leone. Jeden stav nouze též vyhlásil kvůli pohybu lodí v kubánských vodách.
V případě republikánského prezidenta George Buse mladšího byly stavy národní pohotovosti poněkud omezenějšího charakteru. Jejich prostřednictvím uvalil sankce v deseti případech – proti jedincům aktivním v násilnostech či ohrožujícím demokracii i proti státním aktérům typu Sýrie či KLDR. Bush mladší též použil stavu nouze k obnovení prezidentské kontroly nad exportem USA.
Tři z jeho stavů nouze se týkaly 11. září a války s terorismem. 14. září 2001 vyhlásil stavu nouze k rozpoutání vojenských akcí proti teroru. V témže měsíci a roce též uvalil sankce na osoby podporující či aktivních v teroristických akcích. V roce 2003 vyhlásil stav nouze, aby ochránil Rozvojový fond pro Irák, irácké ropné produkty a americké zájmy a vlastnictví v Iráku před jakýmikoliv právními přidruženími a zástavami.
Demokratický prezident Barack Obama v podstatě využíval stavů nouze jen k uvalení sankcí. Celkově takto uvalil 10 sankcí, např. na jedince, kteří přispívají k nepokojům v Jižním Súdánu, Venezuele či na Jemenu. Tři sankce se týkaly Ruska – bylo sankciováno kvůli nukleárním zbraním, nepokojím na Ukrajině a kvůli kybernetickým útokům na USA. Obamovo první vyhlášení stavu nouze v úřadu se nicméně týkalo epidemie prasečí chřipky.
Současný republikánský prezident Donald Trump během svých tří let v úřadu vyhlásil již čtyři stavy nouze. Tři využil k uvalení sankcí – na osoby podílející se na porušování lidských práv nebo korupci, na zahraniční intervenci ve volbách USA a na osoby přispívající k nepokojům v Nikaragui. Jako teprve druhý americký prezident od roku 1976 vyhlásil stav nouze k autorizaci vojenské akce.
Stavy nouze vyhlášené americkými prezidenty platí, pokud je americký prezident či Kongres nezruší. Současně je v platnosti 32 stavů národní pohotovosti, z toho ten první platí už 39 let, byl vyhlášen ještě prezidentem Carterem. Platí též šest stavů nouze vyhlášených Clintonem, 11 vyhlášených Bushem mladším, 10 vyhlášených Obamou a 3 vyhlášené Trumpem, včetně toho posledního, uvádí rozhlasová síť Public Radio International.
Související
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
Donald Trump , sankce , George W. Bush (jr.) , USA (Spojené státy americké) , Bill Clinton
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 2 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 5 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 6 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 7 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák