Současný boj s terorismem? Muž ze CIA nešetří kritikou

Trumpova administrativa přestala vydávat každoroční zprávy, které zavedl exekutivní výnos předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, o počtech útoků amerických bezpilotních letounů mimo válečné zóny a odhadech počtu civilních obětí takových úderů, poukazuje Paul R. Pillar v komentáři pro server National Interest. Bývalý dlouholetý příslušník CIA a bezpečnostní analytik, který nyní působí na Georgetown University, dodává, že tyto zprávy vnášely alespoň částečně světlo do vedení války proti terorismu v asijských a afrických zemích, jejichž jméno mnoho Američanů nikdy ani neslyšelo.

Živná půda pro extremisty

Většina Američanů si zřejmě ani neuvědomuje, že jejich země vede válku v těchto zemích, zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že příslušné zprávy jsou zbytečné, jelikož Kongres vyžaduje od ministerstva obrany hlášení o všech obětech amerických vojenských operací, uvádí Pillar. Dodává, že v důsledku toho nebudou hlášeny údery vedené ostatními americkými institucemi, a to za situace, kdy je užívání dronů k likvidaci podezřelých teroristů na vzestupu – především v Africe –, jak Trumpův kabinet sám přiznává.

Argumentace Trumpovy administrativy podle analytika ignoruje, jak se v demokracii rozhoduje o vedení a pokračování války. Nejde o samotné informace schované v rámci rozsáhlých zpráv, ale také o veřejný konsensus a názor občanů, zda vojenské operace naplňují svůj deklarovaný cíl, zdůrazňuje odborník. Dodává, že zpráva o civilních obětech mimo válečné zóny může napomoci veřejnosti lépe pochopit dopady nasazení americké vojenské síly a zároveň pomoci usměrňovat rozhodování vládnoucí administrativy.

Exekutivní výnos, kterým Obama zahájil vydávání takových zpráv, zároveň nastavil přísná pravidla pro nasazení dronů v případech, kdy může dojít k ohrožení životů civilistů, vysvětluje bývalý muž ze CIA. Konstatuje, že mnozí sice Obamovu administrativu kritizovali, že odhady civilních obětí podhodnocuje, avšak její každoroční zprávy představovaly krok k transparentnosti a odpovědnosti.

„Pochopitelně, zahraniční oběti, včetně civilistů, nikdy nepřitáhnou pozornost americké veřejnosti způsobem jako americké oběti,“ pokračuje Pillar. Podotýká, že údery bezpilotních letounů, které zabíjejí nevinné civilisty, mohou Spojeným státům z dlouhodobého hlediska způsobit značné škody, které přesahují základní úvahy o lidskosti a morálce.

Zabíjení civilistů a nálady, které jejich smrt vyvolává, jsou živnou půdou pro extremistické skupiny hlásající nenávist, násilí a pomstu, především vůči zemi, která se takového zabíjení dopouští, poukazuje odborník. Soudí, že v tomto směru jsou útoky dronů, které vedou k smrti civilistů, kontraproduktivní formou boje s terorismem.

Trump se obklopil jestřáby

Každá americká administrativa se obává politických dopadů průběhu vedení války, ale stávající prezident Donald Trump ve srovnání se svými předchůdci hledí na tyto dopady více než na konsistenci a efektivitu při nasazování vojenské síly, tvrdí Pillar. Připomíná, že jedním z hlavních hesel Trumpovy předvolební kampaně byla negace amerického angažmá v konfliktech na Blízkém východě, avšak po nástupu do úřadu se prezident obklopil jestřáby, jakými jsou John Bolton či Mike Pompeo, kteří by pro zahájení nové války nešli daleko.

Trumpova administrativa využívá drony daleko více než Obamův tým, deklaruje někdejší příslušník CIA. Za vhodný prostředek pro srovnání přístupů obou administrativ považuje také jejich politiku ohledně nasazení amerických pozemních sil v Africe v rámci protiteroristických operací – spolu s častějším nasazováním bezpilotních letounů totiž Trumpův tým stahuje americké vojáky působící v inkriminovaných zemích.

„Zdá se, že rozdíl se točí okolo amerických obětí a citlivosti (americké) veřejnosti na ně,“ uvádí analytik. Podotýká, že zabití čtyř amerických vojáků v Nigeru v říjnu 2017 přitáhlo značnou pozornost veřejnosti a tento incident jednoznačně vedl k urychlení stahování vojsk.

Přítomnost amerických vojáků v zemích, jako je Niger, je sporná i z jiných důvodů, připouští odborník. Zdůrazňuje však, že výcvik a podpora, kterou poskytují místním silám, může mít přinejmenším stejně pozitivní dopad v boji s terorismem jako údery z bezpilotních letounů, a to při snížení počtu nezamýšlených civilních obětí.

Je tedy těžké najít racionální důvod pro zintenzivněné používání dronů, když je souběžně omezována či ukončována podpora místních bezpečnostních složek, které vždy ponesou hlavní břemeno protiteroristických operací, tvrdí Pillar. Dodává, že takové opatření dává smysl pouze ve chvíli, kdy jde americkému prezidentovi spíše o momentální politické nálady, nikoliv o formulaci jasné dlouhodobé strategie.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Bezpilotní letouny Terorismus

Aktuálně se děje

před 52 minutami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 1 hodinou

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 4 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy