Trumpova administrativa přestala vydávat každoroční zprávy, které zavedl exekutivní výnos předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, o počtech útoků amerických bezpilotních letounů mimo válečné zóny a odhadech počtu civilních obětí takových úderů, poukazuje Paul R. Pillar v komentáři pro server National Interest. Bývalý dlouholetý příslušník CIA a bezpečnostní analytik, který nyní působí na Georgetown University, dodává, že tyto zprávy vnášely alespoň částečně světlo do vedení války proti terorismu v asijských a afrických zemích, jejichž jméno mnoho Američanů nikdy ani neslyšelo.
Živná půda pro extremisty
Většina Američanů si zřejmě ani neuvědomuje, že jejich země vede válku v těchto zemích, zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že příslušné zprávy jsou zbytečné, jelikož Kongres vyžaduje od ministerstva obrany hlášení o všech obětech amerických vojenských operací, uvádí Pillar. Dodává, že v důsledku toho nebudou hlášeny údery vedené ostatními americkými institucemi, a to za situace, kdy je užívání dronů k likvidaci podezřelých teroristů na vzestupu – především v Africe –, jak Trumpův kabinet sám přiznává.
Argumentace Trumpovy administrativy podle analytika ignoruje, jak se v demokracii rozhoduje o vedení a pokračování války. Nejde o samotné informace schované v rámci rozsáhlých zpráv, ale také o veřejný konsensus a názor občanů, zda vojenské operace naplňují svůj deklarovaný cíl, zdůrazňuje odborník. Dodává, že zpráva o civilních obětech mimo válečné zóny může napomoci veřejnosti lépe pochopit dopady nasazení americké vojenské síly a zároveň pomoci usměrňovat rozhodování vládnoucí administrativy.
Exekutivní výnos, kterým Obama zahájil vydávání takových zpráv, zároveň nastavil přísná pravidla pro nasazení dronů v případech, kdy může dojít k ohrožení životů civilistů, vysvětluje bývalý muž ze CIA. Konstatuje, že mnozí sice Obamovu administrativu kritizovali, že odhady civilních obětí podhodnocuje, avšak její každoroční zprávy představovaly krok k transparentnosti a odpovědnosti.
„Pochopitelně, zahraniční oběti, včetně civilistů, nikdy nepřitáhnou pozornost americké veřejnosti způsobem jako americké oběti,“ pokračuje Pillar. Podotýká, že údery bezpilotních letounů, které zabíjejí nevinné civilisty, mohou Spojeným státům z dlouhodobého hlediska způsobit značné škody, které přesahují základní úvahy o lidskosti a morálce.
Zabíjení civilistů a nálady, které jejich smrt vyvolává, jsou živnou půdou pro extremistické skupiny hlásající nenávist, násilí a pomstu, především vůči zemi, která se takového zabíjení dopouští, poukazuje odborník. Soudí, že v tomto směru jsou útoky dronů, které vedou k smrti civilistů, kontraproduktivní formou boje s terorismem.
Trump se obklopil jestřáby
Každá americká administrativa se obává politických dopadů průběhu vedení války, ale stávající prezident Donald Trump ve srovnání se svými předchůdci hledí na tyto dopady více než na konsistenci a efektivitu při nasazování vojenské síly, tvrdí Pillar. Připomíná, že jedním z hlavních hesel Trumpovy předvolební kampaně byla negace amerického angažmá v konfliktech na Blízkém východě, avšak po nástupu do úřadu se prezident obklopil jestřáby, jakými jsou John Bolton či Mike Pompeo, kteří by pro zahájení nové války nešli daleko.
Trumpova administrativa využívá drony daleko více než Obamův tým, deklaruje někdejší příslušník CIA. Za vhodný prostředek pro srovnání přístupů obou administrativ považuje také jejich politiku ohledně nasazení amerických pozemních sil v Africe v rámci protiteroristických operací – spolu s častějším nasazováním bezpilotních letounů totiž Trumpův tým stahuje americké vojáky působící v inkriminovaných zemích.
„Zdá se, že rozdíl se točí okolo amerických obětí a citlivosti (americké) veřejnosti na ně,“ uvádí analytik. Podotýká, že zabití čtyř amerických vojáků v Nigeru v říjnu 2017 přitáhlo značnou pozornost veřejnosti a tento incident jednoznačně vedl k urychlení stahování vojsk.
Přítomnost amerických vojáků v zemích, jako je Niger, je sporná i z jiných důvodů, připouští odborník. Zdůrazňuje však, že výcvik a podpora, kterou poskytují místním silám, může mít přinejmenším stejně pozitivní dopad v boji s terorismem jako údery z bezpilotních letounů, a to při snížení počtu nezamýšlených civilních obětí.
Je tedy těžké najít racionální důvod pro zintenzivněné používání dronů, když je souběžně omezována či ukončována podpora místních bezpečnostních složek, které vždy ponesou hlavní břemeno protiteroristických operací, tvrdí Pillar. Dodává, že takové opatření dává smysl pouze ve chvíli, kdy jde americkému prezidentovi spíše o momentální politické nálady, nikoliv o formulaci jasné dlouhodobé strategie.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
USA (Spojené státy americké) , Bezpilotní letouny , Terorismus
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák