Trumpova administrativa přestala vydávat každoroční zprávy, které zavedl exekutivní výnos předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, o počtech útoků amerických bezpilotních letounů mimo válečné zóny a odhadech počtu civilních obětí takových úderů, poukazuje Paul R. Pillar v komentáři pro server National Interest. Bývalý dlouholetý příslušník CIA a bezpečnostní analytik, který nyní působí na Georgetown University, dodává, že tyto zprávy vnášely alespoň částečně světlo do vedení války proti terorismu v asijských a afrických zemích, jejichž jméno mnoho Američanů nikdy ani neslyšelo.
Živná půda pro extremisty
Většina Američanů si zřejmě ani neuvědomuje, že jejich země vede válku v těchto zemích, zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že příslušné zprávy jsou zbytečné, jelikož Kongres vyžaduje od ministerstva obrany hlášení o všech obětech amerických vojenských operací, uvádí Pillar. Dodává, že v důsledku toho nebudou hlášeny údery vedené ostatními americkými institucemi, a to za situace, kdy je užívání dronů k likvidaci podezřelých teroristů na vzestupu – především v Africe –, jak Trumpův kabinet sám přiznává.
Argumentace Trumpovy administrativy podle analytika ignoruje, jak se v demokracii rozhoduje o vedení a pokračování války. Nejde o samotné informace schované v rámci rozsáhlých zpráv, ale také o veřejný konsensus a názor občanů, zda vojenské operace naplňují svůj deklarovaný cíl, zdůrazňuje odborník. Dodává, že zpráva o civilních obětech mimo válečné zóny může napomoci veřejnosti lépe pochopit dopady nasazení americké vojenské síly a zároveň pomoci usměrňovat rozhodování vládnoucí administrativy.
Exekutivní výnos, kterým Obama zahájil vydávání takových zpráv, zároveň nastavil přísná pravidla pro nasazení dronů v případech, kdy může dojít k ohrožení životů civilistů, vysvětluje bývalý muž ze CIA. Konstatuje, že mnozí sice Obamovu administrativu kritizovali, že odhady civilních obětí podhodnocuje, avšak její každoroční zprávy představovaly krok k transparentnosti a odpovědnosti.
„Pochopitelně, zahraniční oběti, včetně civilistů, nikdy nepřitáhnou pozornost americké veřejnosti způsobem jako americké oběti,“ pokračuje Pillar. Podotýká, že údery bezpilotních letounů, které zabíjejí nevinné civilisty, mohou Spojeným státům z dlouhodobého hlediska způsobit značné škody, které přesahují základní úvahy o lidskosti a morálce.
Zabíjení civilistů a nálady, které jejich smrt vyvolává, jsou živnou půdou pro extremistické skupiny hlásající nenávist, násilí a pomstu, především vůči zemi, která se takového zabíjení dopouští, poukazuje odborník. Soudí, že v tomto směru jsou útoky dronů, které vedou k smrti civilistů, kontraproduktivní formou boje s terorismem.
Trump se obklopil jestřáby
Každá americká administrativa se obává politických dopadů průběhu vedení války, ale stávající prezident Donald Trump ve srovnání se svými předchůdci hledí na tyto dopady více než na konsistenci a efektivitu při nasazování vojenské síly, tvrdí Pillar. Připomíná, že jedním z hlavních hesel Trumpovy předvolební kampaně byla negace amerického angažmá v konfliktech na Blízkém východě, avšak po nástupu do úřadu se prezident obklopil jestřáby, jakými jsou John Bolton či Mike Pompeo, kteří by pro zahájení nové války nešli daleko.
Trumpova administrativa využívá drony daleko více než Obamův tým, deklaruje někdejší příslušník CIA. Za vhodný prostředek pro srovnání přístupů obou administrativ považuje také jejich politiku ohledně nasazení amerických pozemních sil v Africe v rámci protiteroristických operací – spolu s častějším nasazováním bezpilotních letounů totiž Trumpův tým stahuje americké vojáky působící v inkriminovaných zemích.
„Zdá se, že rozdíl se točí okolo amerických obětí a citlivosti (americké) veřejnosti na ně,“ uvádí analytik. Podotýká, že zabití čtyř amerických vojáků v Nigeru v říjnu 2017 přitáhlo značnou pozornost veřejnosti a tento incident jednoznačně vedl k urychlení stahování vojsk.
Přítomnost amerických vojáků v zemích, jako je Niger, je sporná i z jiných důvodů, připouští odborník. Zdůrazňuje však, že výcvik a podpora, kterou poskytují místním silám, může mít přinejmenším stejně pozitivní dopad v boji s terorismem jako údery z bezpilotních letounů, a to při snížení počtu nezamýšlených civilních obětí.
Je tedy těžké najít racionální důvod pro zintenzivněné používání dronů, když je souběžně omezována či ukončována podpora místních bezpečnostních složek, které vždy ponesou hlavní břemeno protiteroristických operací, tvrdí Pillar. Dodává, že takové opatření dává smysl pouze ve chvíli, kdy jde americkému prezidentovi spíše o momentální politické nálady, nikoliv o formulaci jasné dlouhodobé strategie.
Související
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu
USA (Spojené státy americké) , Bezpilotní letouny , Terorismus
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 1 hodinou
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 1 hodinou
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 2 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 3 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 3 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 5 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.
Zdroj: Libor Novák