Trumpova administrativa přestala vydávat každoroční zprávy, které zavedl exekutivní výnos předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, o počtech útoků amerických bezpilotních letounů mimo válečné zóny a odhadech počtu civilních obětí takových úderů, poukazuje Paul R. Pillar v komentáři pro server National Interest. Bývalý dlouholetý příslušník CIA a bezpečnostní analytik, který nyní působí na Georgetown University, dodává, že tyto zprávy vnášely alespoň částečně světlo do vedení války proti terorismu v asijských a afrických zemích, jejichž jméno mnoho Američanů nikdy ani neslyšelo.
Živná půda pro extremisty
Většina Američanů si zřejmě ani neuvědomuje, že jejich země vede válku v těchto zemích, zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že příslušné zprávy jsou zbytečné, jelikož Kongres vyžaduje od ministerstva obrany hlášení o všech obětech amerických vojenských operací, uvádí Pillar. Dodává, že v důsledku toho nebudou hlášeny údery vedené ostatními americkými institucemi, a to za situace, kdy je užívání dronů k likvidaci podezřelých teroristů na vzestupu – především v Africe –, jak Trumpův kabinet sám přiznává.
Argumentace Trumpovy administrativy podle analytika ignoruje, jak se v demokracii rozhoduje o vedení a pokračování války. Nejde o samotné informace schované v rámci rozsáhlých zpráv, ale také o veřejný konsensus a názor občanů, zda vojenské operace naplňují svůj deklarovaný cíl, zdůrazňuje odborník. Dodává, že zpráva o civilních obětech mimo válečné zóny může napomoci veřejnosti lépe pochopit dopady nasazení americké vojenské síly a zároveň pomoci usměrňovat rozhodování vládnoucí administrativy.
Exekutivní výnos, kterým Obama zahájil vydávání takových zpráv, zároveň nastavil přísná pravidla pro nasazení dronů v případech, kdy může dojít k ohrožení životů civilistů, vysvětluje bývalý muž ze CIA. Konstatuje, že mnozí sice Obamovu administrativu kritizovali, že odhady civilních obětí podhodnocuje, avšak její každoroční zprávy představovaly krok k transparentnosti a odpovědnosti.
„Pochopitelně, zahraniční oběti, včetně civilistů, nikdy nepřitáhnou pozornost americké veřejnosti způsobem jako americké oběti,“ pokračuje Pillar. Podotýká, že údery bezpilotních letounů, které zabíjejí nevinné civilisty, mohou Spojeným státům z dlouhodobého hlediska způsobit značné škody, které přesahují základní úvahy o lidskosti a morálce.
Zabíjení civilistů a nálady, které jejich smrt vyvolává, jsou živnou půdou pro extremistické skupiny hlásající nenávist, násilí a pomstu, především vůči zemi, která se takového zabíjení dopouští, poukazuje odborník. Soudí, že v tomto směru jsou útoky dronů, které vedou k smrti civilistů, kontraproduktivní formou boje s terorismem.
Trump se obklopil jestřáby
Každá americká administrativa se obává politických dopadů průběhu vedení války, ale stávající prezident Donald Trump ve srovnání se svými předchůdci hledí na tyto dopady více než na konsistenci a efektivitu při nasazování vojenské síly, tvrdí Pillar. Připomíná, že jedním z hlavních hesel Trumpovy předvolební kampaně byla negace amerického angažmá v konfliktech na Blízkém východě, avšak po nástupu do úřadu se prezident obklopil jestřáby, jakými jsou John Bolton či Mike Pompeo, kteří by pro zahájení nové války nešli daleko.
Trumpova administrativa využívá drony daleko více než Obamův tým, deklaruje někdejší příslušník CIA. Za vhodný prostředek pro srovnání přístupů obou administrativ považuje také jejich politiku ohledně nasazení amerických pozemních sil v Africe v rámci protiteroristických operací – spolu s častějším nasazováním bezpilotních letounů totiž Trumpův tým stahuje americké vojáky působící v inkriminovaných zemích.
„Zdá se, že rozdíl se točí okolo amerických obětí a citlivosti (americké) veřejnosti na ně,“ uvádí analytik. Podotýká, že zabití čtyř amerických vojáků v Nigeru v říjnu 2017 přitáhlo značnou pozornost veřejnosti a tento incident jednoznačně vedl k urychlení stahování vojsk.
Přítomnost amerických vojáků v zemích, jako je Niger, je sporná i z jiných důvodů, připouští odborník. Zdůrazňuje však, že výcvik a podpora, kterou poskytují místním silám, může mít přinejmenším stejně pozitivní dopad v boji s terorismem jako údery z bezpilotních letounů, a to při snížení počtu nezamýšlených civilních obětí.
Je tedy těžké najít racionální důvod pro zintenzivněné používání dronů, když je souběžně omezována či ukončována podpora místních bezpečnostních složek, které vždy ponesou hlavní břemeno protiteroristických operací, tvrdí Pillar. Dodává, že takové opatření dává smysl pouze ve chvíli, kdy jde americkému prezidentovi spíše o momentální politické nálady, nikoliv o formulaci jasné dlouhodobé strategie.
Související
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
USA (Spojené státy americké) , Bezpilotní letouny , Terorismus
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
před 2 hodinami
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
před 4 hodinami
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
před 5 hodinami
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
před 6 hodinami
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
před 7 hodinami
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
před 8 hodinami
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
před 9 hodinami
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
před 9 hodinami
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
před 10 hodinami
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
před 10 hodinami
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
před 11 hodinami
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
před 12 hodinami
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
před 12 hodinami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 13 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 14 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 15 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 16 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.
Zdroj: David Holub