Kolumbijci postavili prezidenta mimo hru. Guaidó nesmí 15 let působit v politice

Venezuelská vláda Nicoláse Madura zakázala na 15 let výkon veřejných funkcí lídrovi opozice a šéfovi parlamentu Juanu Guaidóovi, kterého od ledna uznává na šest desítek států prezidentem. Zákaz vynesl takzvaný hlavní kontrolor, podle něhož Guaidó uzurpováním moci uškodil lidu Venezuely a zahraničními cestami zpronevěřil státní peníze. Guiadó v reakci uvedl, že neuznává hlavního kontrolora, ani orgán, který ho jmenoval, a že podobnými opatřeními režim problémy země nevyřeší.

"Uskutečnil 91 zahraničních cest bez svolení parlamentu, které stály 570 milionů bolívarů. Tuto částku nemohl zaplatit ze svého platu státního zaměstnance," uvedl Elvis Amoroso, hlavní kontrolor. Do tohoto úřadu ho ale jmenovalo Ústavodárné shromáždění, což je jakýsi paralelní parlament, který ustavila vláda Nicoláse Madura proto, že parlament vzešlý z voleb ovládá od roku 2016 opozice. Opozice, EU, USA i další americké země ale Ústavodárné shromáždění neuznávají, Maduro zas neuznává parlament.

Amoroso také obvinil Guaidóa z uzurpování moci a ze společných "akcí se zahraničními vládami", jimiž údajně "poškodil venezuelský lid a státní majetek". Amoroso také řekl, že prokuratura vyšetřuje i podezření z korupce v případě hoteliérů, kteří poskytli Guaidóovi ubytování.

"Není to kontrolor, takže mi nemůže zakázat výkon funkce. Kontrolora může jmenovat jen parlament," reagoval Guaidó, podle něhož se režim dále snaží zastrašovat lidi, aby nepodporovali opozici. Uvedl také, že takovými kroky režim nevyřeší krizi, s níž se země potýká. V posledních týdnech jsou to mimo jiné masové výpadky elektřiny po celé zemi, způsobené zanedbanou energetickou infrastrukturou.

Zákazem funkce se Madurův režim snaží eliminovat svého hlavního rivala, kterého si zřejmě netroufá zatím zatknout. Guaidó získal totiž širokou podporu Venezuelanů i desítek zemí, včetně USA, poté, co 23. ledna jako šéf parlamentu s odvoláním na ústavu složil při protivládních demonstracích přísahu jako prozatímní prezident. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní Madurův další prezidentský mandát kvůli nesvobodným volbám.

Guaidó ve středu vyhlásil takzvanou Operaci svoboda, jejímž cílem je Madurův pád a uspořádání svobodných voleb. Na následující dvě soboty svolal masové demonstrace po celé zemi a vyzval opět také státní úředníky a armádu, aby se postavili na stranu opozice. Primárně je snahou opozice dostat do země sužované ekonomickou krizí humanitární pomoc, kterou Maduro odmítá s tím, že jde o americkou intervenci.

Vláda prezidenta Madura, který je u moci od roku 2013, zakázala na dlouhé roky výkon veřejných funkcí v minulosti i dalším opozičním lídrům. Například před dvěma lety takto dostal zákaz výkonu veřejného úřadu na 15 let významný lídr opozice Henrique Capriles, který se už dvakrát ucházel o úřad prezidenta a v roce 2013 ho Maduro ve volbách jen těsně porazil.

Související

Maduro, Nicolas

Maduro zneužívá epidemii k umlčení opozice, sklidil posměch za očkovací plán

Venezuelská vláda ode dneška opět zpřísnila karanténní opatření proti koronaviru, omezila pohyb lidí a zastavila i meziměstskou dopravu. Důvodem tohoto kroku může být podle agentury EFE i snaha zamezit demonstracím, k nimž od úterý vyzval lídr opozice Juan Guaidó. Ten předsedá parlamentu, v němž má od voleb z prosince 2015 většinu opozice a jehož funkční období by dnes mělo skončit. O Vánocích ale tento parlament schválil prodloužení svého fungování o rok.
Maduro, Nicolas

V referendu o Madurově vládě hlasovalo víc lidí než ve volbách

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice v reakci na parlamentní volby, které považuje za nesvobodné, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je více, než kolik voličů přišlo minulou neděli k volbám, které velká část opozice bojkotovala a které neuznala řada zemí, Organizace amerických států (OAS) ani Evropská unie. Deník El Nacional ale dnes připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.

Více souvisejících

Juan Guaidó Nicolas Maduro Kolumbie

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy