Venezuela stojí mezi USA a Ruskem. Rozlouskne to Trump s Putinem? Napětí stoupá, píše španělský list

Američané tlačí na Španělsko, Venezuelu drží „nad vodou" Rusko

Ministr zahraničních věcí USA Mike Pompeo požádal Josepa Borrella, aby se přímo přihlásil k tomu, že španělské ropné společnosti působící ve Venezuele, upustily od obchodování s režimem Nicoláse Madura, jak potvrdil španělský ministr zahraničí při odchodu ze setkání v sídle diplomatické služby Spojených států ve Washingtonu.

„Existují španělské ropné společnosti, jež tu nebudu uvádět jménem, které zachovávají určitou činnost a to do té míry, že tato činnost může představovat problém s ohledem na sankční režim, který Američané zavedli," řekl ministr Borrell v reakci na otázku, zda má důkaz, že španělské ropné společnosti byly pod tlakem ze strany Spojených států.

Z celkového počtu 94 španělských společností, které jsou zaregistrovány k 1. dubnu přes španělsko-venezuelskou průmyslovou a obchodní komoru, má činnost „související s přírodními zdroji", pouze španělská společnost Repsol.

Setkání obou ministrů zahraničí se zaměřilo především na stav ve Venezuele, i když hovořili také o situaci na Kubě. Společnost Repsol, který těží ropu z Venezuely, získala v říjnu loňského roku dvě dodávky venezuelské ropy určené k rafinaci ve Španělsku. Až doposud venezuelský režim posílal surovou k rafinaci do zahraničí.

V únoru však americká vláda zavedla řadu tvrdých sankcí, jak připomíná deník ABC, které znamenají embargo na dovoz ropy, jež byla vytěžena venezuelskou státní ropnou společností PDVSA rafinériemi ve Spojených státech. Tento vývoz představoval až 70% likvidních peněz.

Venezuelský režim, který nyní požádal opět o pomoc Rusko, minulý týden dostal od Kremlu potřebné chemikálie ve dvou nákladních vozech. Minulý pátek zakotvila v Puerto José, hlavním ropném doku ve Venezuele, nákladní loď Abliani,která sice pod maltskou vlajkou, ale na základě smlouvy s ruskou společností Rosneft, přepravila z Rotterdamu 775 000 barelů ředidel.

Ministr zahraničních věcí Borrell přiznal, že se při jednání hovořila o španělských společnostech, neupřesnil ale, zda se zavázal, že na požadavky Američanů přistoupil. Španělský ministr se rovněž zmínil o příletu 100 ruských vojáků do Venezuely, nicméně zpochybnil, že by se mělo se jednat o skutečnou „vojenskou přítomnost", a trval na tom, že španělská a evropská pozice podporuje konání parlamentních voleb ve Venezuele, jež by se měly odehrát v „blízké budoucnosti".

Rusko, připomíná deník ABC, i nadále podporuje Madurův režim. Neexistuje jasnější gesto, než že se „Rusko rozhodlo udržet Nicolase Madura nad vodou", než přeprava ředidel. Vedle toho, že se Rusko snaží „zachránit venezuelský ropný sektor", vyslala již dříve vojáky, kteří mají údajně uvést do provozu „systém protiraketové obrany". Darovali rovněž režimu „tuny lékařské pomoci, aby zmírnili vážnou humanitární krizi, kterou země zažívá".

Prezident Trump: Ve Venezule je „velký nepořádek". Budu jednat s prezidentem Putinem!

Americký prezident Donald Trump zmínil, v jednom ze svých posledních vystoupení, že ve Venezuele panuje „velký nepořádek". Dodal také, že v „příštích dnech" plánuje tuto záležitost projednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americké ministerstvo financí navíc nařídilo americkým rafinériím, aby přestaly platit za režim dovoz ropy. Tyto peníze by měly jít na „vyhrazené účty pod kontrolou Guaidóa".

Během posledních dvou měsíců, píše ABC, se venezuelský denní vývoz zvýšil z 1,5 milionu barelů na 920 000. Před embargem režim prodával své zdroje severoamerickým společnostem ropným společnostem, které ho rafinovaly. Venezuela měla dokonce před embargem k dispozici i společnost Citgo, jež mělo vlastní rafinérii v USA. Od nynějška bude rafinovat svou surovinu podle chemikálií, které do venezuelských přístavů poslalo Rusko. Před lodí Abliani kotvil v přístavu Puerto José další ropný tanker jménem Serengeti, a to pod liberijskou vlajkou.

Rusko samotné přitom venezuelskou ropu nepotřebuje, protože má své vlastní zdroje energie. Jeho pomoc Venezuele je „více politická a propagandistická než komerční" zdůrazňuje ABC. A zdá se, že tomu tak bude i dále, poznamenává. Alexandr Novak ruský ministr energetiky potvrdil, že za pár dní se setká v Moskvě se svým venezuelským protějškem Manuela Quevedou. Zabývat by se měli obchodem s uhlovodíky. Na otázku agentury TASS, kterou ABC cituje, potvrdil, že Rusko bude pokračovat v prodeji sloučenin tak, aby Venezuela mohla pokračovat v rafinaci ropy.

Vzhledem k tomu, že režim by tak mohl „obejít celé ropné embargo ze strany USA", se Američané v posledních dnech obracejí na vedoucí pracovníky veřejných a soukromých ropných společností po celém světě, včetně Evropy, aby je upozornily na nutnost spolupracovat na izolaci režimu.

Poradce pro národní bezpečnost John Bolton varoval před „nasazením vojenského vybavení ve Venezuele nebo na jiném místě kontinentu, s úmyslem navázat nebo rozšířit vojenské operace". Ve svém prohlášení, které konkrétně nezmiňovalo Rusko, řekl, že Bílý dům považuje tato opatření za „přímou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v regionu" a bude jednat tak, aby se tomuto nebezpečí bránil.

Toto varování, podotýká ABC, nemá zatím na Caracas žádný vliv. Vladimír Padrinno López , venezuelský ministr obrany v těchto dnech otevřel ve své zemi letecké simulační centrum pro ruské vrtulníky MI 17, 35 a 26 ve federálním státě Yaracuy, Chystá se podle jeho slov i otevření druhého centra, a to zejména pro ruské helikoptéry Suchoj MK2, ve venezuelském městě Barcelona, federálním státě Anzoátegui.

Rusko poslalo Venezuele také vyslalo humanitární pomoc. Dne 21. února sám prezident Maduro oznámil příjezd 7,5 tun léků na letiště Maiquetía. Nedostatek humanitární pomoci způsobil v zemi skutečnou humanitární krizi. O dva dny později se USA a jeho spojenci se pokusili přivést do Venezuely léky a potraviny, které Maduro násilím odmítl s argumentem, že Venezuela „pomoc od nikoho nepotřebuje". Vypadá to, podotýká ABC, že „od nikoho, kromě Ruska".

Podle Elliotta Abramse,amerického zvláštního zástupce pro Venezuelu, je třeba jednat: „Uskutečnili jsme rozhovory se zahraničními ropnými společnostmi, se zahraničními vládami, které jim připomínaly, že by měly podporovat prozatímního prezidenta Guaidó a ne režim, doporučujeme, aby si nekupovali ropu z režimu, což znamená financování. Neměli by proto nakupovat ropu od režimu a dávat jí tak peníze," řekl Abrams, jenž odmítl specifikovat, které společnosti byly kontaktovány a zda mezi nimi byli společnosti ze Španělska.

Trumpovi se uzavírají „všechny otevřené možnosti". Je zásah na spadnutí?

Zatímco režim Maduro dosavadní kruté americké sankce přežívá, Trumpovi se snižují „všechny otevřené možnosti" – včetně vojenského zásahu, před nímž sám mnohokrát varoval na veřejností. Nyní tento stav věcí, tvrdí ABC, způsobuje ve Washingtonu „velké nepohodlí". A napětí stoupá!

Dne 23. března dorazily na venezuelské letiště v Maiquetía dvě ruská vojenská letadla, model Iljušin IL-62 a Antonov AN-124 se 100 vojáky. Po dnech spekulací, Američané odhalili, že Venezuela opět rekalibrovala a obnovila systém protiraketové obrany, který režim získal v roce 2009. Ten v březnu vypadl kvůli problémům s elektřinou.

Zvláštní zástupce Bílého domu pro Venezuelu Abramse tvrdí, že Rusové „jednou z věcí, které dělají, je že pomáhají režimu s raketovým systémem S-300". Podle jeho sdělení měli Spojené státy „od počátku podezření, protože systém byl úplně poškozeny během výpadků proudu". „Můžeme to nazvat rekalibrace nebo úpravy, ale v každém případě je to technická podpora," dodal.

V roce 2009 získal tehdejší prezident Hugo Chávez během své návštěvy v Moskvě úvěr ve výši 2 000 milionů eur na nákup protiraketového obranného systému S-300 a 92 tanků T-72. Kreml se sice, jak konstatuje ABC, pokusil tuto výzbroj prodat Íránu, ale vzdal se toho před tlakem Izraele. Mobilní odpalovací zařízení systému S-300 byla poprvé uvedena na vojenské přehlídce v Caracasu v roce 2012.

Firma ISI získala satelitními snímky vizuální důkaz, že na venezuelské letecké základně Capitán Manuel Ríos ve státě Guárico, 60 kilometrů jižně od Caracasu, bylo nasazeno pět raketoplánů a naváděcí systém. Společnost ISI se sídlem v Izraeli začala detekovat nasazení systému S-300 dne4. února, měsíc před zahájením výpadků.