Trump zabije tisíce Američanů? Nositel Nobelovy ceny vznesl tvrdé obvinění

O dědictví, které za sebou zanechá americký prezident Donald Trump, mnoho nevíme, přiznává ekonom Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Profesor z prestižní Princetonské univerzity a nositel Nobelovy ceny za ekonomii přiznává, že hodně bude záležet na výsledku příštích prezidentských voleb v roce 2020, ale za jisté považuje, že i kdyby Trump vládl pouze po jedno období, přispěl - přímo i nepřímo - k předčasnému úmrtí velkého počtu Američanů.

Pochybný přístup

Část těchto úmrtí jde na vrub pravicovým bělošským nacionalistickým extremistům, kteří se v USA stávají stále větší hrozbou, z části právě kvůli tomu, že se cítí posilováni prezidentem, který je nazývá "skvělými lidmi", uvádí profesor. Dodává, že jiní Američané zemřou v důsledku špatného vládnutí, například neadekvátní reakci na hurikán Maria, která přispěla k vysokému počtu obětí v Portoriku.

Další životy si vyžádá pokračující snaha Trumpovy administrativy sabotovat Obamovu zdravotní reformu, které sice zatím nevede k jejímu zrušení, ale má za následek zastavení poklesu Američanů bez zdravotního pojištění, a tak se mnohým z nich nedostane potřebná lékařská péče, vysvětluje laureát Nobelovy ceny. Varuje, že situace se v této oblasti může výrazně zhoršit, pokud by se Trumpovi podařilo Obamovy reformy anulovat.

"Největší počet obětí si pravděpodobně vyžádá Trumpova deregulační agenda - nebo možná bychom ji měli nazývat deregulací v uvozovkách, protože jeho administrativa je pozoruhodně vybíravá v odvětvích, které chce nechat na pokoji," pokračuje Krugman. Jako příklad uvádí dvě nedávné události, které ukazují pochybný přístup Trumpova týmu.

Za první ekonom označuje plán stávající administrativy, aby prasečí farmy v budoucnu podléhaly větší samokontrole na úrok potravinářských inspekcí. Pokládá ironickou otázku, co je na tom vlastně špatného a odkazuje na nedávné problémy letounu Boeing 737 MAX, u kterého část bezpečnostních testů provedl také pouze výrobce stroje. Zmiňuje též na existenci nedávných případů nákaz z jídla v USA a táže se, zda tedy není spíše na místě více uplatňovat zákon o kontrole masa.

Ochota Trumpovy administrativy věřit masnému průmyslu je součástí jejího otevřeného útoku na vládní regulace, za níž stojí přesvědčení, že byznys si počíná správně a je dobré nechat vládnout trh, vysvětluje profesor. Přiznává, že myšlenka je platná, ale jen částečně, což dokládá na Trumpově nedávném tvrzení, že větrné elektrárny údajně způsobují rakovinu.

"To byste nyní mohli přičíst poruše osobnosti - Trump chová iracionální nenávist vůči větrné energii od chvíle, kdy se mu nepodařilo zabránit stavbě větrné elektrárny nedaleko jeho skotského golfového hřiště," píše odborník. Dodává, že Trump působí narušeně a iracionálně v mnoha případech, nejen v tomto bizarním prohlášení, které je zdánlivě nepodstatné.

Pro mnoho lidí bude pozdě

Nejde ovšem o pouhý další projev trumpismu, varuje Krugman. Připomíná, že o republikánech, nejen o Trumpovi, se obecně soudí, že zpravidla zlehčují či popírají negativní dopady byznysu na lidi mimo odvětví. Jako příklad uvádí záměr současné administrativy uvolnit limity emisí rtuti pro elektrárny, čemuž má napomoci i snaha zabránit americké Agentuře pro ochranu životního prostředí hovořit o přínosech omezování těchto emisí, které jsou spojeny s omezováním oxidů dusíku.  

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, Trump a jeho okolí se nejednou obávají negativních vedlejších efektů, které však existují pouze v jejich představách, kritizuje profesor. Odkazuje na loňský návrh Trumpovy administrativy, který měl přimět provozovatele přenosové sítě dotovat energii z jádra a uhlí na základě argumentu, že nové zdroje ohrožují stabilitu této sítě, což její provozovatelé popřeli.

"Takže jde o deregulaci pro některé, ale katastrofická varování před imaginárními hrozbami pro jiné. Co se to děje?" píše Krugman. Odpověď hledá v toku peněz a připomíná, že sponzorské dary masného průmyslu politikům směřují především k republikánům, přičemž tuto stranu v drtivé většině podporuje i uhelný průmysl, zatímco producenti alternativních zdrojů energie obecně preferují demokraty.

Roli podle laureáta Nobelovy ceny hrají i další faktory. Republikáni jsou dle jeho názoru stranou usilující o návrat do 50. let, ovšem bez tehdejší nejvyšší daňové sazby ve výši 91 %, a tak se jen těžko smiřují s faktem, že pochybná větrná a solární energie začíná být cenově konkurenceschopnější.

Bez ohledu na to, co vede Trumpa k těmto opatřením, jejich důsledkem bude smrt mnoha Američanů, opakuje ekonom. Zdůrazňuje, že větrné elektrárny rakovinu nezpůsobují, na rozdíl od těch uhelných, které vedou k rozvoji i dalších nemocí - odhady Trumpovy administrativy ostatně naznačují, že uvolnění limitů uhelného znečištění každoročně zabije přes tisíc obyvatel USA.

"Pokud (Trumpova) administrativa naplní své plány v plné šíři - a nebude pouze deregulovat v mnoha oblastech, ale bude diskriminovat ty oblasti, které nemá v lásce, například obnovitelné zdroje energie - obětí bude mnohem víc," očekává Krugman. Varuje, že pokud jste Američan, jíte maso, pijete vodu a dýcháte vzduch, můžete mít oprávněný pocit, že se vás Trump snaží zabít. I kdyby příští rok neobhájil mandát, pro mnoho lidí bude příliš pozdě, uzavírá profesor.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Paul Krugman (ekonom) životní prostředí

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy