Trump zabije tisíce Američanů? Nositel Nobelovy ceny vznesl tvrdé obvinění

O dědictví, které za sebou zanechá americký prezident Donald Trump, mnoho nevíme, přiznává ekonom Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Profesor z prestižní Princetonské univerzity a nositel Nobelovy ceny za ekonomii přiznává, že hodně bude záležet na výsledku příštích prezidentských voleb v roce 2020, ale za jisté považuje, že i kdyby Trump vládl pouze po jedno období, přispěl - přímo i nepřímo - k předčasnému úmrtí velkého počtu Američanů.

Pochybný přístup

Část těchto úmrtí jde na vrub pravicovým bělošským nacionalistickým extremistům, kteří se v USA stávají stále větší hrozbou, z části právě kvůli tomu, že se cítí posilováni prezidentem, který je nazývá "skvělými lidmi", uvádí profesor. Dodává, že jiní Američané zemřou v důsledku špatného vládnutí, například neadekvátní reakci na hurikán Maria, která přispěla k vysokému počtu obětí v Portoriku.

Další životy si vyžádá pokračující snaha Trumpovy administrativy sabotovat Obamovu zdravotní reformu, které sice zatím nevede k jejímu zrušení, ale má za následek zastavení poklesu Američanů bez zdravotního pojištění, a tak se mnohým z nich nedostane potřebná lékařská péče, vysvětluje laureát Nobelovy ceny. Varuje, že situace se v této oblasti může výrazně zhoršit, pokud by se Trumpovi podařilo Obamovy reformy anulovat.

"Největší počet obětí si pravděpodobně vyžádá Trumpova deregulační agenda - nebo možná bychom ji měli nazývat deregulací v uvozovkách, protože jeho administrativa je pozoruhodně vybíravá v odvětvích, které chce nechat na pokoji," pokračuje Krugman. Jako příklad uvádí dvě nedávné události, které ukazují pochybný přístup Trumpova týmu.

Za první ekonom označuje plán stávající administrativy, aby prasečí farmy v budoucnu podléhaly větší samokontrole na úrok potravinářských inspekcí. Pokládá ironickou otázku, co je na tom vlastně špatného a odkazuje na nedávné problémy letounu Boeing 737 MAX, u kterého část bezpečnostních testů provedl také pouze výrobce stroje. Zmiňuje též na existenci nedávných případů nákaz z jídla v USA a táže se, zda tedy není spíše na místě více uplatňovat zákon o kontrole masa.

Ochota Trumpovy administrativy věřit masnému průmyslu je součástí jejího otevřeného útoku na vládní regulace, za níž stojí přesvědčení, že byznys si počíná správně a je dobré nechat vládnout trh, vysvětluje profesor. Přiznává, že myšlenka je platná, ale jen částečně, což dokládá na Trumpově nedávném tvrzení, že větrné elektrárny údajně způsobují rakovinu.

"To byste nyní mohli přičíst poruše osobnosti - Trump chová iracionální nenávist vůči větrné energii od chvíle, kdy se mu nepodařilo zabránit stavbě větrné elektrárny nedaleko jeho skotského golfového hřiště," píše odborník. Dodává, že Trump působí narušeně a iracionálně v mnoha případech, nejen v tomto bizarním prohlášení, které je zdánlivě nepodstatné.

Pro mnoho lidí bude pozdě

Nejde ovšem o pouhý další projev trumpismu, varuje Krugman. Připomíná, že o republikánech, nejen o Trumpovi, se obecně soudí, že zpravidla zlehčují či popírají negativní dopady byznysu na lidi mimo odvětví. Jako příklad uvádí záměr současné administrativy uvolnit limity emisí rtuti pro elektrárny, čemuž má napomoci i snaha zabránit americké Agentuře pro ochranu životního prostředí hovořit o přínosech omezování těchto emisí, které jsou spojeny s omezováním oxidů dusíku.  

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, Trump a jeho okolí se nejednou obávají negativních vedlejších efektů, které však existují pouze v jejich představách, kritizuje profesor. Odkazuje na loňský návrh Trumpovy administrativy, který měl přimět provozovatele přenosové sítě dotovat energii z jádra a uhlí na základě argumentu, že nové zdroje ohrožují stabilitu této sítě, což její provozovatelé popřeli.

"Takže jde o deregulaci pro některé, ale katastrofická varování před imaginárními hrozbami pro jiné. Co se to děje?" píše Krugman. Odpověď hledá v toku peněz a připomíná, že sponzorské dary masného průmyslu politikům směřují především k republikánům, přičemž tuto stranu v drtivé většině podporuje i uhelný průmysl, zatímco producenti alternativních zdrojů energie obecně preferují demokraty.

Roli podle laureáta Nobelovy ceny hrají i další faktory. Republikáni jsou dle jeho názoru stranou usilující o návrat do 50. let, ovšem bez tehdejší nejvyšší daňové sazby ve výši 91 %, a tak se jen těžko smiřují s faktem, že pochybná větrná a solární energie začíná být cenově konkurenceschopnější.

Bez ohledu na to, co vede Trumpa k těmto opatřením, jejich důsledkem bude smrt mnoha Američanů, opakuje ekonom. Zdůrazňuje, že větrné elektrárny rakovinu nezpůsobují, na rozdíl od těch uhelných, které vedou k rozvoji i dalších nemocí - odhady Trumpovy administrativy ostatně naznačují, že uvolnění limitů uhelného znečištění každoročně zabije přes tisíc obyvatel USA.

"Pokud (Trumpova) administrativa naplní své plány v plné šíři - a nebude pouze deregulovat v mnoha oblastech, ale bude diskriminovat ty oblasti, které nemá v lásce, například obnovitelné zdroje energie - obětí bude mnohem víc," očekává Krugman. Varuje, že pokud jste Američan, jíte maso, pijete vodu a dýcháte vzduch, můžete mít oprávněný pocit, že se vás Trump snaží zabít. I kdyby příští rok neobhájil mandát, pro mnoho lidí bude příliš pozdě, uzavírá profesor.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Paul Krugman (ekonom) životní prostředí

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy