Trump zabije tisíce Američanů? Nositel Nobelovy ceny vznesl tvrdé obvinění

O dědictví, které za sebou zanechá americký prezident Donald Trump, mnoho nevíme, přiznává ekonom Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Profesor z prestižní Princetonské univerzity a nositel Nobelovy ceny za ekonomii přiznává, že hodně bude záležet na výsledku příštích prezidentských voleb v roce 2020, ale za jisté považuje, že i kdyby Trump vládl pouze po jedno období, přispěl - přímo i nepřímo - k předčasnému úmrtí velkého počtu Američanů.

Pochybný přístup

Část těchto úmrtí jde na vrub pravicovým bělošským nacionalistickým extremistům, kteří se v USA stávají stále větší hrozbou, z části právě kvůli tomu, že se cítí posilováni prezidentem, který je nazývá "skvělými lidmi", uvádí profesor. Dodává, že jiní Američané zemřou v důsledku špatného vládnutí, například neadekvátní reakci na hurikán Maria, která přispěla k vysokému počtu obětí v Portoriku.

Další životy si vyžádá pokračující snaha Trumpovy administrativy sabotovat Obamovu zdravotní reformu, které sice zatím nevede k jejímu zrušení, ale má za následek zastavení poklesu Američanů bez zdravotního pojištění, a tak se mnohým z nich nedostane potřebná lékařská péče, vysvětluje laureát Nobelovy ceny. Varuje, že situace se v této oblasti může výrazně zhoršit, pokud by se Trumpovi podařilo Obamovy reformy anulovat.

"Největší počet obětí si pravděpodobně vyžádá Trumpova deregulační agenda - nebo možná bychom ji měli nazývat deregulací v uvozovkách, protože jeho administrativa je pozoruhodně vybíravá v odvětvích, které chce nechat na pokoji," pokračuje Krugman. Jako příklad uvádí dvě nedávné události, které ukazují pochybný přístup Trumpova týmu.

Za první ekonom označuje plán stávající administrativy, aby prasečí farmy v budoucnu podléhaly větší samokontrole na úrok potravinářských inspekcí. Pokládá ironickou otázku, co je na tom vlastně špatného a odkazuje na nedávné problémy letounu Boeing 737 MAX, u kterého část bezpečnostních testů provedl také pouze výrobce stroje. Zmiňuje též na existenci nedávných případů nákaz z jídla v USA a táže se, zda tedy není spíše na místě více uplatňovat zákon o kontrole masa.

Ochota Trumpovy administrativy věřit masnému průmyslu je součástí jejího otevřeného útoku na vládní regulace, za níž stojí přesvědčení, že byznys si počíná správně a je dobré nechat vládnout trh, vysvětluje profesor. Přiznává, že myšlenka je platná, ale jen částečně, což dokládá na Trumpově nedávném tvrzení, že větrné elektrárny údajně způsobují rakovinu.

"To byste nyní mohli přičíst poruše osobnosti - Trump chová iracionální nenávist vůči větrné energii od chvíle, kdy se mu nepodařilo zabránit stavbě větrné elektrárny nedaleko jeho skotského golfového hřiště," píše odborník. Dodává, že Trump působí narušeně a iracionálně v mnoha případech, nejen v tomto bizarním prohlášení, které je zdánlivě nepodstatné.

Pro mnoho lidí bude pozdě

Nejde ovšem o pouhý další projev trumpismu, varuje Krugman. Připomíná, že o republikánech, nejen o Trumpovi, se obecně soudí, že zpravidla zlehčují či popírají negativní dopady byznysu na lidi mimo odvětví. Jako příklad uvádí záměr současné administrativy uvolnit limity emisí rtuti pro elektrárny, čemuž má napomoci i snaha zabránit americké Agentuře pro ochranu životního prostředí hovořit o přínosech omezování těchto emisí, které jsou spojeny s omezováním oxidů dusíku.  

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, Trump a jeho okolí se nejednou obávají negativních vedlejších efektů, které však existují pouze v jejich představách, kritizuje profesor. Odkazuje na loňský návrh Trumpovy administrativy, který měl přimět provozovatele přenosové sítě dotovat energii z jádra a uhlí na základě argumentu, že nové zdroje ohrožují stabilitu této sítě, což její provozovatelé popřeli.

"Takže jde o deregulaci pro některé, ale katastrofická varování před imaginárními hrozbami pro jiné. Co se to děje?" píše Krugman. Odpověď hledá v toku peněz a připomíná, že sponzorské dary masného průmyslu politikům směřují především k republikánům, přičemž tuto stranu v drtivé většině podporuje i uhelný průmysl, zatímco producenti alternativních zdrojů energie obecně preferují demokraty.

Roli podle laureáta Nobelovy ceny hrají i další faktory. Republikáni jsou dle jeho názoru stranou usilující o návrat do 50. let, ovšem bez tehdejší nejvyšší daňové sazby ve výši 91 %, a tak se jen těžko smiřují s faktem, že pochybná větrná a solární energie začíná být cenově konkurenceschopnější.

Bez ohledu na to, co vede Trumpa k těmto opatřením, jejich důsledkem bude smrt mnoha Američanů, opakuje ekonom. Zdůrazňuje, že větrné elektrárny rakovinu nezpůsobují, na rozdíl od těch uhelných, které vedou k rozvoji i dalších nemocí - odhady Trumpovy administrativy ostatně naznačují, že uvolnění limitů uhelného znečištění každoročně zabije přes tisíc obyvatel USA.

"Pokud (Trumpova) administrativa naplní své plány v plné šíři - a nebude pouze deregulovat v mnoha oblastech, ale bude diskriminovat ty oblasti, které nemá v lásce, například obnovitelné zdroje energie - obětí bude mnohem víc," očekává Krugman. Varuje, že pokud jste Američan, jíte maso, pijete vodu a dýcháte vzduch, můžete mít oprávněný pocit, že se vás Trump snaží zabít. I kdyby příští rok neobhájil mandát, pro mnoho lidí bude příliš pozdě, uzavírá profesor.

Související

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Paul Krugman (ekonom) ,  životní prostředí

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 1 hodinou

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

včera

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube

Belgický fyzik Francis Halzen získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku za svůj rozhodující přínos k vývoji Neutrinové observatoře IceCube na Jižním pólu a za objevy v oblasti vysoce energetických neutrin astrofyzikálního původu. 

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

včera

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

včera

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy