Trump zabije tisíce Američanů? Nositel Nobelovy ceny vznesl tvrdé obvinění

O dědictví, které za sebou zanechá americký prezident Donald Trump, mnoho nevíme, přiznává ekonom Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Profesor z prestižní Princetonské univerzity a nositel Nobelovy ceny za ekonomii přiznává, že hodně bude záležet na výsledku příštích prezidentských voleb v roce 2020, ale za jisté považuje, že i kdyby Trump vládl pouze po jedno období, přispěl - přímo i nepřímo - k předčasnému úmrtí velkého počtu Američanů.

Pochybný přístup

Část těchto úmrtí jde na vrub pravicovým bělošským nacionalistickým extremistům, kteří se v USA stávají stále větší hrozbou, z části právě kvůli tomu, že se cítí posilováni prezidentem, který je nazývá "skvělými lidmi", uvádí profesor. Dodává, že jiní Američané zemřou v důsledku špatného vládnutí, například neadekvátní reakci na hurikán Maria, která přispěla k vysokému počtu obětí v Portoriku.

Další životy si vyžádá pokračující snaha Trumpovy administrativy sabotovat Obamovu zdravotní reformu, které sice zatím nevede k jejímu zrušení, ale má za následek zastavení poklesu Američanů bez zdravotního pojištění, a tak se mnohým z nich nedostane potřebná lékařská péče, vysvětluje laureát Nobelovy ceny. Varuje, že situace se v této oblasti může výrazně zhoršit, pokud by se Trumpovi podařilo Obamovy reformy anulovat.

"Největší počet obětí si pravděpodobně vyžádá Trumpova deregulační agenda - nebo možná bychom ji měli nazývat deregulací v uvozovkách, protože jeho administrativa je pozoruhodně vybíravá v odvětvích, které chce nechat na pokoji," pokračuje Krugman. Jako příklad uvádí dvě nedávné události, které ukazují pochybný přístup Trumpova týmu.

Za první ekonom označuje plán stávající administrativy, aby prasečí farmy v budoucnu podléhaly větší samokontrole na úrok potravinářských inspekcí. Pokládá ironickou otázku, co je na tom vlastně špatného a odkazuje na nedávné problémy letounu Boeing 737 MAX, u kterého část bezpečnostních testů provedl také pouze výrobce stroje. Zmiňuje též na existenci nedávných případů nákaz z jídla v USA a táže se, zda tedy není spíše na místě více uplatňovat zákon o kontrole masa.

Ochota Trumpovy administrativy věřit masnému průmyslu je součástí jejího otevřeného útoku na vládní regulace, za níž stojí přesvědčení, že byznys si počíná správně a je dobré nechat vládnout trh, vysvětluje profesor. Přiznává, že myšlenka je platná, ale jen částečně, což dokládá na Trumpově nedávném tvrzení, že větrné elektrárny údajně způsobují rakovinu.

"To byste nyní mohli přičíst poruše osobnosti - Trump chová iracionální nenávist vůči větrné energii od chvíle, kdy se mu nepodařilo zabránit stavbě větrné elektrárny nedaleko jeho skotského golfového hřiště," píše odborník. Dodává, že Trump působí narušeně a iracionálně v mnoha případech, nejen v tomto bizarním prohlášení, které je zdánlivě nepodstatné.

Pro mnoho lidí bude pozdě

Nejde ovšem o pouhý další projev trumpismu, varuje Krugman. Připomíná, že o republikánech, nejen o Trumpovi, se obecně soudí, že zpravidla zlehčují či popírají negativní dopady byznysu na lidi mimo odvětví. Jako příklad uvádí záměr současné administrativy uvolnit limity emisí rtuti pro elektrárny, čemuž má napomoci i snaha zabránit americké Agentuře pro ochranu životního prostředí hovořit o přínosech omezování těchto emisí, které jsou spojeny s omezováním oxidů dusíku.  

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, Trump a jeho okolí se nejednou obávají negativních vedlejších efektů, které však existují pouze v jejich představách, kritizuje profesor. Odkazuje na loňský návrh Trumpovy administrativy, který měl přimět provozovatele přenosové sítě dotovat energii z jádra a uhlí na základě argumentu, že nové zdroje ohrožují stabilitu této sítě, což její provozovatelé popřeli.

"Takže jde o deregulaci pro některé, ale katastrofická varování před imaginárními hrozbami pro jiné. Co se to děje?" píše Krugman. Odpověď hledá v toku peněz a připomíná, že sponzorské dary masného průmyslu politikům směřují především k republikánům, přičemž tuto stranu v drtivé většině podporuje i uhelný průmysl, zatímco producenti alternativních zdrojů energie obecně preferují demokraty.

Roli podle laureáta Nobelovy ceny hrají i další faktory. Republikáni jsou dle jeho názoru stranou usilující o návrat do 50. let, ovšem bez tehdejší nejvyšší daňové sazby ve výši 91 %, a tak se jen těžko smiřují s faktem, že pochybná větrná a solární energie začíná být cenově konkurenceschopnější.

Bez ohledu na to, co vede Trumpa k těmto opatřením, jejich důsledkem bude smrt mnoha Američanů, opakuje ekonom. Zdůrazňuje, že větrné elektrárny rakovinu nezpůsobují, na rozdíl od těch uhelných, které vedou k rozvoji i dalších nemocí - odhady Trumpovy administrativy ostatně naznačují, že uvolnění limitů uhelného znečištění každoročně zabije přes tisíc obyvatel USA.

"Pokud (Trumpova) administrativa naplní své plány v plné šíři - a nebude pouze deregulovat v mnoha oblastech, ale bude diskriminovat ty oblasti, které nemá v lásce, například obnovitelné zdroje energie - obětí bude mnohem víc," očekává Krugman. Varuje, že pokud jste Američan, jíte maso, pijete vodu a dýcháte vzduch, můžete mít oprávněný pocit, že se vás Trump snaží zabít. I kdyby příští rok neobhájil mandát, pro mnoho lidí bude příliš pozdě, uzavírá profesor.

Související

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.
Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Paul Krugman (ekonom) životní prostředí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

před 2 hodinami

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

před 3 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 7 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 8 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 9 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 12 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 13 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 15 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy