USA jako "temná strana"? Politolog varuje před válkami a anarchií

Svět Johna Boltona

Zakaria připomíná, že Michael Anton, bývalý člen Trumpova týmu pro národní bezpečnost, nedávno vyjádřil přesvědčení, že Trumpova doktrína existuje a zní jasně: "Vstavme všichni své země na první místo, buďme v tomto upřímní a uvědomme si, že se za to nemusíme stydět."

Historik a komentátor Daniel Larison nicméně kontroval, že toto není žádná doktrína, nýbrž banalita, protože každá země staví na první místo své zájmy a žádný americký prezident nikdy neprohlašoval, že upřednostní světové zájmy před těmi americkými, připomíná Zakaria.  

Anton podle politologa mluví o jistém nacionalistickém konzervativizmu, který ovšem zřejmě není jádrem Trumpova světonázoru. "Co je důležitější - protože Trump je zřídka konsistentní a může zítra změnit mínění - ten odráží názory muže, který mu je v zahraniční politice nejbližší, poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona," dodává odborník.

Bolton je často líčen jako neokonzervativec, paleokonzervativec či konzervativní jestřáb, ale ve skutečnosti jde o konzervativce v nejtradičnějším smyslu, který o lidstvu smýšlí pesimisticky, tvrdí Zakaria. Odkazuje na vyjádření nejmenovaného bývalého Trumpova spolupracovníka pro list New York Times, že Bolton věří ve slavný Hobbesův popis života bez řádu, především pak v mezinárodní politice, které je "odporný, brutální a přízemní".

Bolton tak věří, že Spojené státy musejí v zájmu své ochrany a uplatňování své moci jednat agresivně, samostatně a vojensky, konstatuje politolog. Dodává, že Bolton sdílí stejný světonázor jako Dick Cheney, nechvalně proslulý viceprezident George W. Bushe, který po 11. září 2001 hovořil o nutnosti stát se "temnou stranou" a "užívání veškerých dostupných prostředků" při naplňování amerických cílů.  

V americkém zahraničněpolitickém establishmentu existují lidé, kteří věří, že revanšistické Rusko představuje vážnou hrozbu pro USA, zatímco jiní varují před nástupem Číny či ideologickým Íránem, poukazuje Zakaria. Dodává, že Bolton varuje před vším zároveň i dalšími faktory a mnohokrát upozorňoval na smrtící ohrožení Spojených států ze strany Kuby, Libye, Sýrie a Iráku.

Dlouhodobý příznivec změn režimů Bolton tak nedávno označil Kubu, Venezuelu a Nikaraguu za "trojúhelník teroru" a prohlásil, že Spojené státy se těší, až jeho vrcholy jeden po druhém padnou, připomíná expert. Vysvětluje, že Trumpův poradce se na pád tamních režimů netěší, protože očekává nástup demokracie v uvedených zemích, ale protože tyto režimy vzdorují americké moci a americkému vlivu.

Svět válek a anarchie

Bolton také prohlásil, že v platnosti zůstává Monroeova doktrína z 20. let 19. století, v rámci které si Spojené státy vyhradily výlučnou pravomoc zasahovat do dění v jižní Americe, poukazuje politolog. Vysvětluje, že tento typ konzervativizmu věří, že národní zájmy se nesledují kvůli vznešeným cílům, jakými jsou demokracie a svoboda, ale "protože jsou naše".

Takové myšlení má základ v kulturním šovinismu, který může snadno přerůst v rasismus, varuje Zakaria. Poukazuje, že i představitelka amerického ministerstva zahraničí Kiron Skinnerová nedávno vysvětlovala, že výzva konfrontace s Čínou spočívá v tom, že jde o "velmocenského soupeře, který není bělošský", zatímco americké soupeření se Sovětským svazem bylo "bojem v rámci západní rodiny".

"Kde začít? Studená válka byla existenčním bojem, protože Sovětský svaz věřil, že má nadřazenější ekonomickou, politickou a společenskou ideologii, kterou vnutí zbytku světa. Proto byl nazýván totalitním," píše politolog. Čínský vzestup naopak označuje za standardní proces, kdy se nová silná ekonomika snaží získat místo na mezinárodní scéně.

Čínský systém je navíc v zásadě směsí západních myšlenek, kapitalismu a komunismu, které definovali Adam Smith a Karl Marx, a komentátor Nicholas Kristof jej ostatně nedávno nazval "tržním leninismem", připomíná odborník. Dodává, že úvahy Skinnerové naznačují, že Spojené státy mají více společného Hitlerovou ideologií než s Čínou, protože nacisté byli běloši, což je historicky irelevantní a morálně pochybné.

Praktický problém světonázoru, který zastávají Bolton a Cheney, spočívá v jeho hluboké nepřesnosti, deklaruje Zakaria. Svět podle něj není "odporný, brutální a přízemní", život se v posledních sto letech jednoznačně zlepšil, mizí politické násilí, klesá počet obětí válek a teroru, což je z velké části důsledkem toho, že lidé mají v genech tendenci ke spolupráci a poklidnému soupeření a dokážou zvažovat důsledky válek.

Podle Boltona by měly Spojené státy uplatňovat také Rooseveltův dodatek k Monroeově doktríně, který stanovoval, že Washington může samovolně užít sílu kdekoliv na západní polokouli, připomíná politolog. Varuje, že přesně to samé činí Rusko na Ukrajině, Čína v Jihočínském moři a Írán v Jemenu.

"Bez pravidel a norem by musely Spojené státy vojensky potlačit každou takovou snahu, nebo přijmou svět válek a anarchie," konstatuje expert. Považuje to za důkaz, že nacionalistická asertivita funguje pouze tak dlouho, dokud jí její nositel dokáže uplatňovat v praxi.