Venezuela opět uvázla v patové situaci. Zakročí USA vojensky?

"Pokud Guaidóa armáda co nejdříve nepodpoří, bude oslaben, protože ztratí u některých důvěru," řekl argentinskému deníku La Nación bezpečnostní analytik Brian Fonseca z floridské univerzity.

Podle něj je ale jasné, že sílu ztrácí i Maduro. To se prokázalo i tím, že po Guaidóově prohlášení se celý den neukázal veřejnosti. Podle šéfa americké diplomacie Mikea Pompea i dalších zdrojů se Maduro už chystal utéct ze země.

"Čas pracuje pro Madura," řekl španělský politolog Gustavo Palomares španělské televizi RTVE s tím, že je nutné udržet silný tlak opozičních protestů a urychleně získat podporu armády. Její velká část je zatím loajální Madurově režimu, mnozí ze strachu z represí. Maduro má také stále mnoho příznivců, kteří rovněž vycházejí do ulic ho podpořit.

Podle opozice vládne v armádě všeobecná nespokojenost s vládou, která má výrazný podíl na kolapsu venezuelského hospodářství. "Znám dobře myšlení vojáků, vím, že se cítí bezmocní, když vidí děti jíst odpadky z popelnic, když několik let chybí jejich rodinám léky," řekl ve čtvrtek novinářům opoziční lídr Leopoldo López, který strávil několik let ve vězení.

Záměru opozice dostat na svou stranu armádu by mohla uškodit americká vojenská intervence, o níž představitelé USA hovoří už od ledna a s níž tento týden opět pohrozili. U velké části vojáků je totiž, stejně jako u řady Latinoameričanů, zakořeněná nevraživost vůči Spojeným států kvůli jejich intervencím v regionu v minulém století.

Podle analytiků citovaných serverem BBC by také americká intervence roztříštila koalici latinskoamerických zemí, které od ledna uznaly spolu s USA a většinou států EU, včetně ČR, Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely. Alan McPherson z univerzity ve Filadelfii se domnívá, že USA intervencí jen hrozí, aby silněji podpořili venezuelskou opozici. Podle něj by země regionu považovaly intervenci za nelegální a situace by se jen zhoršila. Maduro má navíc podporu Číny a Ruska, které letos poslalo do Venezuely přes stovku vojáků.

Moskva i Washington používají silnou rétoriku ohledně Venezuely, příští týden ale mají o situaci hovořit jejich ministři zahraničí ve Finsku. Čína tento týden v prohlášení vyzvala k pokojnému řešení krize a k dialogu.

Protivládní protesty se konaly už několikrát po nástupu Madura do úřadu prezidenta v roce 2013. V roce 2014 jejich potlačení režimními jednotkami stálo život 43 lidí a v roce 2017 přes 150 osob. Letos při protestech zemřelo přes 50 lidí. Dřívější demonstrace nebyly podle BBC úspěšné kvůli brutalitě Madurova režimu i kvůli rozdělené opozici. Ta se letos pod vedením šéfa parlamentu Guaidóa slibně sjednotila. Podle některých ale opět hrozí její roztříštění, bude-li pokračovat patová situace.

2017: Constitution and elections suspended2019: Venezuelans massacred by their own government; Civil War begins...#OperaciónLibertad #Venezuela #VenezuelaSeRespeta #SOSVenezuela #VenezuelaLibreHT Hard Right pic.twitter.com/LXoRB5Jm4e

Situace je nyní jiná i v tom, že se prohloubila humanitární krize. Kromě nedostatku léků a potravin se zintenzivnily výpadky elektřiny a vody. Na rozdíl od dřívějška má nyní opozice též silnou podporu ze zahraničí díky uznání Guaidóa prezidentem. Stále ale nemá otevřenou podporu armády.

Řešením je podle některých dialog, který nemusí být nutně s Madurem a který už opozice s představiteli režimu zřejmě delší dobu vede. Madura v posledních měsících přestali podporovat mnozí jeho dřívější spojenci, včetně důstojníků či prokurátorů. Přes tisíc vojáků emigrovalo do Kolumbie a tento týden přestal být loajální i šéf rozvědky.

Podle Johna Boltona, bezpečnostní poradce amerického prezidenta, jednala opozice v uplynulých dnech i s venezuelským ministrem obrany Vladimirem Padrinem, předsedou nejvyššího soudu Maikelem Morenem a velitelem prezidentské gardy Ivánem Hernándezem, kteří podle Boltona souhlasili, že Maduro musí z funkce odejít.