Prodá Rusko Madura? Diplomat mluví o možné dohodě velmocí

Geopolitický pat

Pompeo obvinil Moskvu, že vymluvila venezuelskému autoritářskému prezidentovi Nicólasi Madurovi záměr odejít ze země, ačkoliv měl již připravené letadlo, poukazuje Frolov. Dodává, že Lavrov 1. května v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem obvinění rázně odmítl a protestoval proti nim.

O dva dny později americký prezident Donald Trump telefonoval svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, aby vyjádřil své znepokojení z "rozvratné role", kterou Rusko ve Venezuele hraje, i odhodlání Washingtonu zajistit, že se do země vrátí demokracie, připomíná bývalý diplomat. Dodává, že podobně jako ostatních případech Trump rychle ztratil iniciativu a umožnil, aby jeho rozhovor s Putinem přešel k méně konfliktnímu tématu poskytnutí humanitární pomoci Venezuele.

Putin dal najevo ruskou nespokojenost s americkým zasahováním do dění ve Venezuele a zároveň Trumpa přesvědčoval, nemá vůbec v plánu angažovat se v probíhající krizi, poukazuje analytik. Varuje, že ačkoliv Trump v telefonátu neustále hovořil o nadcházejícím jednání v Helsinkách, geopolitický pat ve Venezuele může narušit poslední zbytky spolupráce Ruska a Washingtonu.

"Toto je naše polokoule - tady by se Rusko nemělo vměšovat," cituje Frolov slova Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona z 1. května. Dodává, že o tři týdny dříve pronesla podobné varování členka americké Rady pro národní bezpečnost Fiona Hillová během soukromých jednání v Moskvě.

Slova Hillové o tom, že Venezuela je pro vztah USA s Ruskem nejdůležitější téma, jelikož situace v zemi může přímo ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2020, Kreml překvapila, míní analytik. Moskva podle něj poté dospěla k závěru, že problém lze využít k zisku amerických ústupků v jiných oblastech, především na Ukrajině.   

"Rusko věří, že riziko americké vojenské intervence ve Venezuele je malé, jelikož Trump nechce zabřednout do další nepopulární války," pokračuje vysloužilý diplomat. Zdůrazňuje, že Trump zároveň ve Venezuele hodně investoval politicky, nastavil neudržitelné červené linie, a tak mu hrozí velké fiasko, protože nemá jasnou strategii.

Moskva možná podceňuje Trumpovu akceschopnost, ale věří, že na něj má páky, konstatuje analytik. Vysvětluje, že ruská podpora Madurovi vychází z finančních a energetických zájmů, stejně jako z vize multipolárního světového řádu, v jehož rámci může blokovat americké pokusy o změnu režimu ve státech spřátelených s Ruskem.

Stačí nabídnout správnou cenu

Ruské vedení prosazuje výměnný přístup k mezinárodním vztahům a má odstupňovanou důležitost jednotlivých cílů, konstatuje Frolov. Poukazuje, že Boltonovo vzývání Monroeovy doktríny a teze o sférách vlivu vedou Moskvu k přesvědčení, že Rusko může získat stejná práva na Ukrajině a dalších oblastech poblíž svých hranic.

"Dohoda rovných o Venezuele, kde Rusko pomůže USA utišit krizi zorganizováním ústavního předání moci, by z pohledu Moskvy měla zahrnovat podobně důležité ústupky Spojených států a jejich nátlak na Kyjev, aby plně implementoval dohody Minks-2, což by okleštilo ukrajinskou suverenitu a umožnilo Moskvě udržet si jistý stupeň kontroly nad bezpečnostní politikou Kyjeva," píše bývalý diplomat. Připomíná, že přesně to zmínil Putin v telefonátu s Trumpem, když uvedl, že zastavení vojenské pomoci Madurovi by mělo vést k zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Moskva je frustrována dosavadní americkou neochotou přistoupit na takové "vyjednávání rovných" o Venezuele, soudí Frolov. Připomíná, že prvotní rozhovory mezi zástupci obou zemí se konaly již v polovině března, ale americká strana odmítla o čemkoliv vyjednávat a pouze naléhala na ukončení ruské podpory Madurovi. Rusko krátce poté vyslalo do Caracasu dva vojenské letouny, čímž signalizovalo, jak hodlá postupovat, pokud jej Spojené státy nezačnou brát vážně, myslí si analytik.

Mezi Moskvou a Washingtonem prakticky neexistuje důvěra a žádná strana si nemůže být jistá, že případná dohoda bude protistranou plněna, naznačuje odborník. Obává se, že setkání Lavrova s Pompeem může být podobně hořké jako jednání Hillové v Moskvě, pokud ani jedna strana neukáže ochotu skutečně vyjednávat.

Pro dosažení dohody by možná mohl být lepší jiný formát, například tajné rozhovory či schůzka prezidentů, přemítá Frolov. Moskva podle něj navíc ví, že události z minulého týdne z dlouhodobého hlediska nevěští nic dobrého pro Madurovu vládu a že venezuelská armáda je čelí zásadnímu rozhodnutí a její vedení zvažuje možnosti.

Dohoda, kterou venezuelská opozice velení armády nabídla - tedy nejen amnestii, ale i účast v přechodné vládě - je dosud nejvážnější pobídka, zdůrazňuje analytik. Podotýká, že Moskva nemá nad venezuelskou armádou žádnou kontrolu a situace není srovnatelná se Sýrií kde proasadovští důstojníci věděli, že v případě vojenské prohry budou pozabíjeni i se svými rodinami.

Ve Venezuele na rozdíl od Sýrie také neoperují neruské zahraniční vojenské síly zásobované a financované spřízněnou mocností, aby na sebe vzaly tíhu případných bojů, zdůrazňuje bývalý diplomat. Domnívá se tedy, že Moskva je připravena prodat svou podporu Madurovi, ale zatím není jisté, zda je Washington připraven nabídnout patřičnou cenu.