Velká krize za dveřmi? Chystaná opatření v USA vyvolávají obavy

Trumpova administrativa se chystá oslabit systém včasného varování před finanční krizí, a to navzdory radám bývalých amerických ministrů financí a předsedů americké centrální banky FED, poukazuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník vysvětluje, že klíčovým prvkem tzv. Dodd-Frankovu regulačního zákona z roku 2010 bylo poskytnout americké vládě možnost předvídat a kontrolovat hrozby pro bankovní systém, jakou představovalo například přehřátí hypotečního trhu před krizí v roce 2008.

Oslabení post-krizových reforem

Jedním z těchto nástrojů je označení důležitých finančních institucí, ať již jde o banky či pojišťovny, které jsou natolik velké, že jejich pád dokáže otřást celým systémem, vysvětluje prestižní deník. Vysvětluje, že návrh Trumpovy administrativy předpokládá úpravu Dodd-Frankova zákona do takové míry, která by z něj v praxi vyloučila nebankovní instituce.

To vyvolalo ostrou reakci bývalých amerických vládních představitelů, včetně těch, kteří dostali lekci v roce 2008, kdy se jim nepodařilo předvídat blížící se krizi, uvádí washingtonský server. Připomíná, že dne 13. května bývalí ministři financí Timothy F. Geithner a Jack Lew spolu s bývalými předsedovi FED Benem S. Bernankem a Janet L. Yellenovou varovali současného předsedu FED Jerome H. Powellova a ministra financí Stevena Mnuchina, že plánované úpravy znamenají "zásadní oslabení post-krizových reforem".

Varování přišlo v době, kdy masivně roste vysoce rizikové korporátní zadlužení známé jako úvěry s pákovým efektem, konstatuje editorial. Doplňuje, že někteří, například guvernér Bank of England Mark Carney, tyto půjčky přirovnávají k hypotékám pro klienty s nízkým kreditem.

Janet Yellenová dokonce vyjádřila obavy, že právě úvěry s pákovým efektem mohou prohloubit příští recesi, poukazuje renomovaný server. Doplňuje, že výše těchto úvěrů dosahuje úctyhodných 1,1 bilionu dolarů, přičemž jejich objem v roce 2018 vzrostl o více než 20 %, tedy téměř dvojnásobnou rychlostí, než půjčují banky, a nejrychleji ze všech segmentů zadlužení amerických korporací i domácností, které podle FED dosahuje 31 bilionu dolarů.

"Navíc, podle mnohých ukazatelů tato expanze probíhá mezi nejrizikovějšími zákazníky," varuje Washington Post. konstatuje, že jde částečně o reakci na dřívější deregulační opatření Trumpovy administrativy, přičemž klíčovým zdrojem těchto úvěrů je právě nebankovní sektor, nad kterým má být nyní dále uvolněn dohled.

Jistota je jistota

Vlivný deník pokládá otázku, zda se tento systém může zhroutit a stáhnout s sebou celý americký finanční sektor a americkou ekonomiku. Odkazuje na projev předsedy FED Powella z 20. května, který naznačuje, že odpověď je spíše negativní.

Powell odkázal na statistiky, které ukazují, že navzdory poslední expanzi nejsou úvěry s pákovým efektem disproporční vůči celkovému růstu ekonomiky a stále rostou pouze třetinovým tempem ve srovnání s největším předkrizovým boomem rizikových hypoték, připomíná editorial. Za ještě důležitější označuje Powellovu správnou poznámku, že velké americké banky ve srovnání s obdobím před rokem 2008 mnohem lépe kapitalizované, a tak jsou více odolné vůči nákaze případného kolapsu úvěrů s pákovým efektem.

"Powell musí mít jistou kuráž, když toto tvrdí, s ohledem na cenu, kterou zaplatí, pokud se jeho zarytá důvěra nepotvrdí," pokračuje prestižní server. Powellovi sice dává zapravdu ohledně kapitalizace bank, ale varuje, že navzdory nejrůznějším ochranným mechanismům Dodd-Frankova zákona z roku 2010 pro předvídání krize mají peníze tendenci protékat i těmi nejužšími skulinkami pevně regulovaného systému.

Kapitál bank má být ta poslední pojistka, a proto by si měla Trumpova administrativa položit otázku, zda je lepší mít silný systém včasné výstrahy zajišťující bezpečnost nebankovních institucí, nebo ho oslabit, nabádá vlivný deník. "Jistota je jistota," uzavírá Washington Post.

Související

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) krize Ekonomická krize banky Ekonomika

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

před 3 hodinami

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 12 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 13 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 14 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 15 hodinami

včera

včera

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy