Velká krize za dveřmi? Chystaná opatření v USA vyvolávají obavy

Oslabení post-krizových reforem

Jedním z těchto nástrojů je označení důležitých finančních institucí, ať již jde o banky či pojišťovny, které jsou natolik velké, že jejich pád dokáže otřást celým systémem, vysvětluje prestižní deník. Vysvětluje, že návrh Trumpovy administrativy předpokládá úpravu Dodd-Frankova zákona do takové míry, která by z něj v praxi vyloučila nebankovní instituce.

To vyvolalo ostrou reakci bývalých amerických vládních představitelů, včetně těch, kteří dostali lekci v roce 2008, kdy se jim nepodařilo předvídat blížící se krizi, uvádí washingtonský server. Připomíná, že dne 13. května bývalí ministři financí Timothy F. Geithner a Jack Lew spolu s bývalými předsedovi FED Benem S. Bernankem a Janet L. Yellenovou varovali současného předsedu FED Jerome H. Powellova a ministra financí Stevena Mnuchina, že plánované úpravy znamenají "zásadní oslabení post-krizových reforem".

Varování přišlo v době, kdy masivně roste vysoce rizikové korporátní zadlužení známé jako úvěry s pákovým efektem, konstatuje editorial. Doplňuje, že někteří, například guvernér Bank of England Mark Carney, tyto půjčky přirovnávají k hypotékám pro klienty s nízkým kreditem.

Janet Yellenová dokonce vyjádřila obavy, že právě úvěry s pákovým efektem mohou prohloubit příští recesi, poukazuje renomovaný server. Doplňuje, že výše těchto úvěrů dosahuje úctyhodných 1,1 bilionu dolarů, přičemž jejich objem v roce 2018 vzrostl o více než 20 %, tedy téměř dvojnásobnou rychlostí, než půjčují banky, a nejrychleji ze všech segmentů zadlužení amerických korporací i domácností, které podle FED dosahuje 31 bilionu dolarů.

"Navíc, podle mnohých ukazatelů tato expanze probíhá mezi nejrizikovějšími zákazníky," varuje Washington Post. konstatuje, že jde částečně o reakci na dřívější deregulační opatření Trumpovy administrativy, přičemž klíčovým zdrojem těchto úvěrů je právě nebankovní sektor, nad kterým má být nyní dále uvolněn dohled.

Jistota je jistota

Vlivný deník pokládá otázku, zda se tento systém může zhroutit a stáhnout s sebou celý americký finanční sektor a americkou ekonomiku. Odkazuje na projev předsedy FED Powella z 20. května, který naznačuje, že odpověď je spíše negativní.

Powell odkázal na statistiky, které ukazují, že navzdory poslední expanzi nejsou úvěry s pákovým efektem disproporční vůči celkovému růstu ekonomiky a stále rostou pouze třetinovým tempem ve srovnání s největším předkrizovým boomem rizikových hypoték, připomíná editorial. Za ještě důležitější označuje Powellovu správnou poznámku, že velké americké banky ve srovnání s obdobím před rokem 2008 mnohem lépe kapitalizované, a tak jsou více odolné vůči nákaze případného kolapsu úvěrů s pákovým efektem.

"Powell musí mít jistou kuráž, když toto tvrdí, s ohledem na cenu, kterou zaplatí, pokud se jeho zarytá důvěra nepotvrdí," pokračuje prestižní server. Powellovi sice dává zapravdu ohledně kapitalizace bank, ale varuje, že navzdory nejrůznějším ochranným mechanismům Dodd-Frankova zákona z roku 2010 pro předvídání krize mají peníze tendenci protékat i těmi nejužšími skulinkami pevně regulovaného systému.

Kapitál bank má být ta poslední pojistka, a proto by si měla Trumpova administrativa položit otázku, zda je lepší mít silný systém včasné výstrahy zajišťující bezpečnost nebankovních institucí, nebo ho oslabit, nabádá vlivný deník. "Jistota je jistota," uzavírá Washington Post.