V USA byla vykonána 1500. poprava. Vrah čekal na smrt přes 20 let

V USA byla vykonána 1500. poprava od znovuzavedení trestu smrti v roce 1976. Ve státě Georgia byla smrtící injekce aplikována 42letému Marionu Wilsonovi, který v roce 1996 zabil vězeňského dozorce mimo službu, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.

Wilson byl ve věznici ve městě Jackson prohlášen za mrtvého ve čtvrtek v 21:52 místního času (dnes 3:52 SELČ), a stal se tak 1500 odsouzencem popraveným od roku 1976, kdy americký nejvyšší soud po čtyřech letech znovu umožnil vykonávat tresty smrti. Od té doby bylo nejvíc poprav vykonáno ve státě Texas, kde bylo na smrt posláno 561 odsouzenců.

BREAKING: Georgia has currently put the execution of #MarionWilson on hold, pending outcome of two petitions at the US Supreme Court: https://t.co/7Zu9OqPvu6

— TPFExecuteDesk (@TPFExecuteDesk) 20. června 2019

Wilson byl v roce 1997 usvědčen ze zavraždění Donovana Parkse. Ten v osudný den 28. března 1996 šel do supermarketu Wal-Mart ve městě Milledgeville nakoupit krmivo pro kočky. Když vyšel z obchodu, Wilson a jeho komplic Robert Butts ho unesli v jeho vlastním automobilu. Wilson pak vytáhl oběť za kravatu z vozu na chodník, kde ho Butts střelil do hlavy. Butts byl za vraždu popraven už loni.

Oba pachatelé se pokusili automobil zavražděného prodat v Atlantě, ale byli odmítnuti, a tak vůz zapálili.

Wilson je letos desátým člověkem popraveným v USA a druhým ve státě Georgia.

Související

Trest smrti

Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

Více souvisejících

Trest smrti popravy USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Izraelská armáda

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

před 4 hodinami

Pieta za srpen roku 1968

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

před 5 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump se chlubí i ukončením válek, které ani neprobíhaly. Jiné zase dosud neskončily

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že během svého druhého funkčního období ukončil už sedm válek, a to bez nastolení „příměří“. Tvrdí, že Spojené státy sehrály klíčovou roli v ukončení konfliktů od Íránu přes Pákistán až po Rwandu. Ukazuje se však, že většina těchto válek buď nikdy vůbec neprobíhala, nebo skončila bez diplomatické dohody. Trump své mírové zásluhy nejen značně zveličuje, ale zároveň si je vymýšlí.

včera

včera

včera

Keir Starmer a Volodymyr Zelenskyj

Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.

včera

včera

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odhalilo program. Fiala varoval před triumvirátem ANO, SPD a Stačilo

Koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) ve středu v kavárně Louvre na pražské Národní třídě odstartovala další fázi předvolební kampaně Teď jde o Česko. Lídři SPOLU představili plán celostátní roadshow s premiérem Petrem Fialou, která v následujících týdnech zavede kandidáty do všech českých krajů. Byly také představeny základní programové priority.

včera

Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025)

Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach

Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztráta Donbasu by pro Ukrajince byla kapitulací. Rusové si území nárokují neprávem

Dohoda mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, podle níž by Ukrajina měla přenechat Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za zmrazení bojů na jiných částech fronty, narazila v Kyjevě na tvrdý odpor. Prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát i podpora veřejnosti stojí na neústupnosti vůči ruské agresi, dává jasně najevo, že Donbas je pro Ukrajinu neoddělitelný.

včera

Jana Nagyová a Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Čapí hnízdo stále není u konce. Spis je zpátky u městského soudu

Návrat kauzy Čapí hnízdo k Městskému soudu v Praze je zase o krok blíž. Vrchní soud dokončil práci na svém rozhodnutí a vrátil spis podřízenému soudu. Nedá se však očekávat, že by rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou padl před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

včera

Vladimir Putin

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

včera

Celý proces je postavený na hlavu. Trumpovo nekonvenční jednání o konci války může mít vysokou cenu

Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy