Mexiko spustilo plán rozvoje Střední Ameriky, má zastavit migraci

Mexiko ve čtvrtek zahájilo podpisem dohody se Salvadorem ambiciózní plán rozvoje pro Střední Ameriku, který má zlepšit kvalitu života obyvatel těchto zemí, a snížit tak jejich migraci do Mexika a do Spojených států. Podle analytiků citovaných serverem BBC Mundo jde o historický obrat ve vztazích Mexika se státy Střední Ameriky. Mexiko se v předchozích letech soustředilo hlavně na spolupráci se Spojenými státy, ke změně jeho přístupu vedla masová migrace a také hrozba cel od prezidenta Donalda Trumpa.

"Obchodní vztahy se Spojenými státy byly dosud v zahraniční politice Mexika upřednostňovány," řekl serveru BBC Mundo Rodrigo Salazar z regionální organizace pro latinskoamerická studia (Flacso). Mexiko podle něj přestalo věnovat pozornost zemím Střední Ameriky de facto od roku 1994, kdy začala platit dohoda Mexika, Kanady a USA o volném obchodu, známá jako NAFTA.

Jediný větší projekt na pomoc rozvoje středoamerického regionu byl takzvaný plán Puebla Panamá, který v roce 2001 představil tehdejší mexický prezident Vicente Fox a který podle BBC zkrachoval na nedostatku financí.

Nynější plán rozvoje, který zahrnuje spolupráci Mexika, Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu a který má podle deníku El País "podporu USA", počítá podle mexického ministra zahraničí Marcela Ebrarda s ročními investicemi deset miliard dolarů (asi 230 miliard Kč). Do roku 2030 by měl "úplně změnit" nynější problematickou situaci s masovou migrací.

Ebrard dnes také uvedl, že se vedení země plánuje v příštích několika týdnech setkat s představiteli 19 zemí ze střední a jižní Ameriky a získat u nich podporu mexického plánu.

Na základě první dohody, kterou ve čtvrtek podepsal mexický prezident Andrés Manuel López Obrador a nový salvadorský prezident Nayib Bukele, investuje Mexiko okamžitě 30 milionů dolarů do realizace plánu Sembrando Vida (Zaséváme život), jenž má vytvořit 20.000 pracovních míst v Mexiku a Salvadoru. Mexický stát Chiapas vyčlenil 200.000 hektarů půdy a Salvador 50.000 hektarů, na nichž se má pěstovat kukuřice, káva či kakao. Na výsadbě se mají podílet migranti, kteří dostanou navíc finanční příspěvek, aby zůstali v regionu a nepokračovali dál do USA.

Pětiletý plán rozvoje pro Střední Ameriku, vypracovaný ve spolupráci s Hospodářskou komisí OSN pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (CEPAL), počítá mimo jiné s modernizací elektrické sítě v regionu, například výstavbou elektrárny v honduraském městě Puerto Cortés. Rozšířena by měla být i síť silnic v mexicko-guatemalském pohraničí. Plán zahrnuje i výstavbu plynovodu z Mexického zálivu do honduraského města San Pedro Sula.

Mexická vláda do plánu zahrnula i návrh na rozšíření projektu takzvaného Mayského vlaku z Mexika do sousedních zemí. Tento ambiciózní projekt, který má železniční tratí propojit archeologické památky na Yucatánském poloostrově, ale zahájila nynější vláda prezidenta Lópeze Obradora teprve loni v prosinci, krátce po svém nástupu do úřadu.

Plán rozvoje pro Střední Ameriku ale může podle BBC Mundo narazit na mnohé překážky, jimiž jsou například působení ozbrojených gangů v oblasti či rozsáhlá korupce. V Hondurasu navíc trvají už několik týdnů protivládní protesty a Guatemala bude mít od ledna novou vládu.

Související

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.
Donald Trump

USA rozjíždí další diplomatický spor. Trump vyhrožuje Mexiku kvůli vodě

Mexiko se rozhodlo okamžitě doručit vodu texaským farmářům, aby kompenzovalo nedodržení staré 81leté smlouvy o sdílení vody s USA, která vyvolala diplomatické napětí a vyhrožování Donaldem Trumpem zavedením cel. Prezidentka Mexika, Claudia Sheinbaum, uvedla v pátek, že země hledá alternativy, jak vyhovět této smlouvě. Návrh již byl odeslán americkým představitelům.

Více souvisejících

Mexiko uprchlíci USA (Spojené státy americké) karavany migrantů

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy