Na karibském ostrově Barbados v pondělí začalo další kolo rozhovorů mezi představiteli vlády autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a zástupci lídra venezuelské opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa. Rozhovory zprostředkovalo Norsko, část venezuelské opozice je ale kritizuje. Podle ní jimi Maduro jen hraje o čas.
"Jsem velký optimista, ministr Jorge Rodríguez mě informoval, že jednali pět hodin. Myslím, že krok po kroku se strategickou trpělivostí otevřeme pro Venezuelu cestu míru a nenásilí i konstruktivního dialogu," řekl k pondělnímu jednání na Barbadosu Maduro, jehož režim viní opozice i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová z represí vůči svým politickým odpůrcům a z porušování lidských práv.
Maduro v pondělí novinářům řekl, že na Barbadosu jednají jeho zástupci a opozice o šesti bodech, aniž je ale konkretizoval. Server Alnavío dnes možné body vyjmenoval a jako nejspornější z nich označil nové volby za předpokladu vytvoření nové ústřední volební komise. Volby by podle něj měly být do roka, není ale jasné, zda jim bude předcházet Madurovo odstoupení. Právě to dosud jako hlavní podmínku jednání uváděl Guaidó.
Venezuelská opozice a vláda Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vedly v předchozích letech už vícero jednání, v nichž se opozice snažila Madura přimět, aby v zemi obnovil demokracii. Všechny rozhovory ale zatím ztroskotaly. Poprvé jednali už v roce 2014 během protivládních protestů, které Madurův režim tvrdě potlačil a při nichž za tři měsíce zemřelo 43 lidí. Z jednání tehdy vytěžil Maduro - protesty v ulicích skončily a opozice se rozštěpila kvůli odlišným představám o řešení krize.
Loni v květnu se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které velká část opozice bojkotovala, protože je považovala za nedemokratické. Několik opozičních lídrů v nich kandidovat ani nesmělo. Volby provázela nejnižší účast od roku 1958 a vyhrál je Maduro. Kromě opozice je neuznala řada zemí regionu, Spojené státy ani Evropská unie.
Letos v lednu Madurův nový mandát oficiálně začal, ale parlament ho označil za nelegitimní. Nový šéf parlamentu Juan Guaidó pak 23. ledna během protivládních demonstrací složil přísahu jako prozatímní prezident. Měsíc nato se pokusila opozice dostat do země humanitární pomoc z Kolumbie, Maduro ale uzavřel hranice s tím, že v zemi žádná humanitární krize není. Venezuelané přitom trpí už několik let nedostatkem potravin a léků, stále častější jsou výpadky elektřiny provázené i přerušováním dodávek vody. Přes čtyři miliony Venezuelanů za poslední roky ze země utekly, částečně před represemi a částečně kvůli ekonomické krizi.
V posledních měsících vedla venezuelská opozice tajná jednání s několika představiteli Madurova režimu. Veřejně se dialog snaží zprostředkovat mimo jiné takzvaná kontaktní skupina (EU a některé latinskoamerické země), Kanada či Norsko. Se zástupcem kontaktní skupiny Enriquem Iglesiasem se v pondělí setkal Guaidó v Caracasu.
Související
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Venezuela , Nicolas Maduro , Juan Gaidó
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
před 1 hodinou
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
před 2 hodinami
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 3 hodinami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 4 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 5 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 6 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 6 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 7 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 8 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 9 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 10 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 11 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 12 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 12 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 13 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 14 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 15 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák