Na karibském ostrově Barbados v pondělí začalo další kolo rozhovorů mezi představiteli vlády autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a zástupci lídra venezuelské opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa. Rozhovory zprostředkovalo Norsko, část venezuelské opozice je ale kritizuje. Podle ní jimi Maduro jen hraje o čas.
"Jsem velký optimista, ministr Jorge Rodríguez mě informoval, že jednali pět hodin. Myslím, že krok po kroku se strategickou trpělivostí otevřeme pro Venezuelu cestu míru a nenásilí i konstruktivního dialogu," řekl k pondělnímu jednání na Barbadosu Maduro, jehož režim viní opozice i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová z represí vůči svým politickým odpůrcům a z porušování lidských práv.
Maduro v pondělí novinářům řekl, že na Barbadosu jednají jeho zástupci a opozice o šesti bodech, aniž je ale konkretizoval. Server Alnavío dnes možné body vyjmenoval a jako nejspornější z nich označil nové volby za předpokladu vytvoření nové ústřední volební komise. Volby by podle něj měly být do roka, není ale jasné, zda jim bude předcházet Madurovo odstoupení. Právě to dosud jako hlavní podmínku jednání uváděl Guaidó.
Venezuelská opozice a vláda Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vedly v předchozích letech už vícero jednání, v nichž se opozice snažila Madura přimět, aby v zemi obnovil demokracii. Všechny rozhovory ale zatím ztroskotaly. Poprvé jednali už v roce 2014 během protivládních protestů, které Madurův režim tvrdě potlačil a při nichž za tři měsíce zemřelo 43 lidí. Z jednání tehdy vytěžil Maduro - protesty v ulicích skončily a opozice se rozštěpila kvůli odlišným představám o řešení krize.
Loni v květnu se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které velká část opozice bojkotovala, protože je považovala za nedemokratické. Několik opozičních lídrů v nich kandidovat ani nesmělo. Volby provázela nejnižší účast od roku 1958 a vyhrál je Maduro. Kromě opozice je neuznala řada zemí regionu, Spojené státy ani Evropská unie.
Letos v lednu Madurův nový mandát oficiálně začal, ale parlament ho označil za nelegitimní. Nový šéf parlamentu Juan Guaidó pak 23. ledna během protivládních demonstrací složil přísahu jako prozatímní prezident. Měsíc nato se pokusila opozice dostat do země humanitární pomoc z Kolumbie, Maduro ale uzavřel hranice s tím, že v zemi žádná humanitární krize není. Venezuelané přitom trpí už několik let nedostatkem potravin a léků, stále častější jsou výpadky elektřiny provázené i přerušováním dodávek vody. Přes čtyři miliony Venezuelanů za poslední roky ze země utekly, částečně před represemi a částečně kvůli ekonomické krizi.
V posledních měsících vedla venezuelská opozice tajná jednání s několika představiteli Madurova režimu. Veřejně se dialog snaží zprostředkovat mimo jiné takzvaná kontaktní skupina (EU a některé latinskoamerické země), Kanada či Norsko. Se zástupcem kontaktní skupiny Enriquem Iglesiasem se v pondělí setkal Guaidó v Caracasu.
Související
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
Venezuela , Nicolas Maduro , Juan Gaidó
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 2 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
Evropští lídři se v úterý důrazně postavili na stranu Grónska a Dánska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro tento arktický ostrov. Tímto krokem, který Washington odůvodňuje národní bezpečností, Trump znovu otevřel diplomatický spor o anexi autonomního dánského území. Do funkce vyslance byl jmenován guvernér Louisiany Jeff Landry, který prohlásil, že se chystá místní obyvatele přesvědčit o výhodách života pod americkou vlajkou.
Zdroj: Libor Novák