Na karibském ostrově Barbados v pondělí začalo další kolo rozhovorů mezi představiteli vlády autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a zástupci lídra venezuelské opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa. Rozhovory zprostředkovalo Norsko, část venezuelské opozice je ale kritizuje. Podle ní jimi Maduro jen hraje o čas.
"Jsem velký optimista, ministr Jorge Rodríguez mě informoval, že jednali pět hodin. Myslím, že krok po kroku se strategickou trpělivostí otevřeme pro Venezuelu cestu míru a nenásilí i konstruktivního dialogu," řekl k pondělnímu jednání na Barbadosu Maduro, jehož režim viní opozice i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová z represí vůči svým politickým odpůrcům a z porušování lidských práv.
Maduro v pondělí novinářům řekl, že na Barbadosu jednají jeho zástupci a opozice o šesti bodech, aniž je ale konkretizoval. Server Alnavío dnes možné body vyjmenoval a jako nejspornější z nich označil nové volby za předpokladu vytvoření nové ústřední volební komise. Volby by podle něj měly být do roka, není ale jasné, zda jim bude předcházet Madurovo odstoupení. Právě to dosud jako hlavní podmínku jednání uváděl Guaidó.
Venezuelská opozice a vláda Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vedly v předchozích letech už vícero jednání, v nichž se opozice snažila Madura přimět, aby v zemi obnovil demokracii. Všechny rozhovory ale zatím ztroskotaly. Poprvé jednali už v roce 2014 během protivládních protestů, které Madurův režim tvrdě potlačil a při nichž za tři měsíce zemřelo 43 lidí. Z jednání tehdy vytěžil Maduro - protesty v ulicích skončily a opozice se rozštěpila kvůli odlišným představám o řešení krize.
Loni v květnu se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které velká část opozice bojkotovala, protože je považovala za nedemokratické. Několik opozičních lídrů v nich kandidovat ani nesmělo. Volby provázela nejnižší účast od roku 1958 a vyhrál je Maduro. Kromě opozice je neuznala řada zemí regionu, Spojené státy ani Evropská unie.
Letos v lednu Madurův nový mandát oficiálně začal, ale parlament ho označil za nelegitimní. Nový šéf parlamentu Juan Guaidó pak 23. ledna během protivládních demonstrací složil přísahu jako prozatímní prezident. Měsíc nato se pokusila opozice dostat do země humanitární pomoc z Kolumbie, Maduro ale uzavřel hranice s tím, že v zemi žádná humanitární krize není. Venezuelané přitom trpí už několik let nedostatkem potravin a léků, stále častější jsou výpadky elektřiny provázené i přerušováním dodávek vody. Přes čtyři miliony Venezuelanů za poslední roky ze země utekly, částečně před represemi a částečně kvůli ekonomické krizi.
V posledních měsících vedla venezuelská opozice tajná jednání s několika představiteli Madurova režimu. Veřejně se dialog snaží zprostředkovat mimo jiné takzvaná kontaktní skupina (EU a některé latinskoamerické země), Kanada či Norsko. Se zástupcem kontaktní skupiny Enriquem Iglesiasem se v pondělí setkal Guaidó v Caracasu.
Související
Trump už si brousí zuby i na Kubu. Dohodněte se, než bude pozdě, vzkázal
"Měli štěstí, snad nezapomenou." Trump tvrdí, že Venezuela už propouští politické vězně
Venezuela , Nicolas Maduro , Juan Gaidó
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu
před 1 hodinou
Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné
před 1 hodinou
Počasí přispěchá s další ledovkou. Nebezpečí pomine zítra
před 2 hodinami
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
před 2 hodinami
Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům
před 3 hodinami
Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným
před 4 hodinami
Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny
před 5 hodinami
Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko
před 5 hodinami
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
před 5 hodinami
2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou
před 7 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Mrznout má hlavně v noci, teplejší bude sobota
včera
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
včera
Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením
včera
Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky
včera
Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl
včera
"Protestujte, pomoc je na cestě." Trump poslal zajímavý vzkaz do Íránu
včera
Výhled meteorologů až do února. Počasí se má vrátit k zimnímu normálu
včera
Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti
včera
Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda
včera
Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům
Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.
Zdroj: Libor Novák