Na karibském ostrově Barbados v pondělí začalo další kolo rozhovorů mezi představiteli vlády autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a zástupci lídra venezuelské opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa. Rozhovory zprostředkovalo Norsko, část venezuelské opozice je ale kritizuje. Podle ní jimi Maduro jen hraje o čas.
"Jsem velký optimista, ministr Jorge Rodríguez mě informoval, že jednali pět hodin. Myslím, že krok po kroku se strategickou trpělivostí otevřeme pro Venezuelu cestu míru a nenásilí i konstruktivního dialogu," řekl k pondělnímu jednání na Barbadosu Maduro, jehož režim viní opozice i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová z represí vůči svým politickým odpůrcům a z porušování lidských práv.
Maduro v pondělí novinářům řekl, že na Barbadosu jednají jeho zástupci a opozice o šesti bodech, aniž je ale konkretizoval. Server Alnavío dnes možné body vyjmenoval a jako nejspornější z nich označil nové volby za předpokladu vytvoření nové ústřední volební komise. Volby by podle něj měly být do roka, není ale jasné, zda jim bude předcházet Madurovo odstoupení. Právě to dosud jako hlavní podmínku jednání uváděl Guaidó.
Venezuelská opozice a vláda Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vedly v předchozích letech už vícero jednání, v nichž se opozice snažila Madura přimět, aby v zemi obnovil demokracii. Všechny rozhovory ale zatím ztroskotaly. Poprvé jednali už v roce 2014 během protivládních protestů, které Madurův režim tvrdě potlačil a při nichž za tři měsíce zemřelo 43 lidí. Z jednání tehdy vytěžil Maduro - protesty v ulicích skončily a opozice se rozštěpila kvůli odlišným představám o řešení krize.
Loni v květnu se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které velká část opozice bojkotovala, protože je považovala za nedemokratické. Několik opozičních lídrů v nich kandidovat ani nesmělo. Volby provázela nejnižší účast od roku 1958 a vyhrál je Maduro. Kromě opozice je neuznala řada zemí regionu, Spojené státy ani Evropská unie.
Letos v lednu Madurův nový mandát oficiálně začal, ale parlament ho označil za nelegitimní. Nový šéf parlamentu Juan Guaidó pak 23. ledna během protivládních demonstrací složil přísahu jako prozatímní prezident. Měsíc nato se pokusila opozice dostat do země humanitární pomoc z Kolumbie, Maduro ale uzavřel hranice s tím, že v zemi žádná humanitární krize není. Venezuelané přitom trpí už několik let nedostatkem potravin a léků, stále častější jsou výpadky elektřiny provázené i přerušováním dodávek vody. Přes čtyři miliony Venezuelanů za poslední roky ze země utekly, částečně před represemi a částečně kvůli ekonomické krizi.
V posledních měsících vedla venezuelská opozice tajná jednání s několika představiteli Madurova režimu. Veřejně se dialog snaží zprostředkovat mimo jiné takzvaná kontaktní skupina (EU a některé latinskoamerické země), Kanada či Norsko. Se zástupcem kontaktní skupiny Enriquem Iglesiasem se v pondělí setkal Guaidó v Caracasu.
Související
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Venezuela , Nicolas Maduro , Juan Gaidó
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 1 hodinou
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 2 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 3 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 3 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 4 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 6 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.
Zdroj: Libor Novák