"USA nebudou světovým sirotčincem." Sněmovna odmítla ochranný status pro Venezuelany

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

24. července 2019 11:13

Kapitol Spojených států amerických
Kapitol Spojených států amerických Foto: Marek Litzman / INCORP images

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý neschválila návrh na dočasný ochranný status pro venezuelské migranty, který měl zabránit jejich deportaci a umožnit jim žádat o dočasné pracovní povolení. Informovala o tom agentura AP. Spojené státy jsou přitom nejvýraznějším odpůrcem autoritářského režimu ve Venezuele, odkud utíkají lidé kvůli represím režimu i kvůli humanitární krizi.

Pro dočasný ochranný status (TPS) pro Venezuelany hlasovalo 268 členů sněmovny a 154 bylo proti. Pro schválení byla nutná dvoutřetinová většina, tedy 290 hlasů. Návrh předložili v únoru demokrat Darren Soto a republikán Mario Díaz-Balart, oba zvolení za Floridu, kde žije nejvíce venezuelských emigrantů. Celkem je nyní v USA podle odhadu kongresového výboru asi 200.000 Venezuelanů, kteří by TPS mohli získat.

"Spojené státy už dál nemohou být světovým sirotčincem pro děti i dospělé," uvedl jeden z odpůrců návrhu republikán Mo Brooks. Zvláštní americký zmocněnec pro Venezuelu Elliott Abrams nevěří, že návrh někdy projde. Důvodem jsou podle něj rozhodnutí soudů z nedávné doby ohledně tohoto statusu pro jiné země.

BREAKING: FAIR firmly opposes the Venezuela TPS Act (H.R. 549) and we urge all Members of Congress to vote NO later today. https://t.co/QDzp4kG8dr pic.twitter.com/UpACGmz4jP

— FAIR (@FAIRImmigration) July 23, 2019

Americký prezident Donald Trump loni TPS zrušil mimo jiné pro Salvadořany, Hondurasany, Haiťany či Nikaragujce. Ochránci lidských práv a advokáti některých imigrantů podali žalobu, jíž loni federální soud vyhověl a zrušení ochranného programu pro některé země dočasně zablokoval.

Spojené státy dočasný ochranný status umožňují udělit od roku 1990 lidem ze zemí zasažených přírodními katastrofami nebo ozbrojenými konflikty. Díky TPS mohou v USA zůstat do doby, než se situace v jejich vlasti zlepší. Povolení je udělováno krátkodobě, ale může být prodlužováno. Venezuelci by mohli podle návrhu žádat o pracovní povolení na 18 měsíců.

Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, kvůli níž se lidem nedostává základních potravin i léků. Podle OSN uteklo v posledních letech ze země asi čtyři miliony Venezuelanů. Odcházejí i kvůli represím vlády prezidenta Nicoláse Madura, jehož režim nevládní organizace i orgány OSN viní z porušování lidských práv.

Za ekonomickou a humanitární krizi je podle mnohých expertů zodpovědná Madurova vláda a její socialistická hospodářská politika. Opozice též viní vládu z toho, že miliony ze státního rozpočtu zpronevěřila, místo aby je investovala například do obnovy energetické infrastruktury. Zemi trápí i časté výpadky elektřiny a přerušování dodávek vody.

Spojené státy letos v lednu jako jedna z prvních zemí uznaly šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa dočasným prezidentem, který má v zemi obnovit demokracii. Přes 50 zemí světa ho uznalo poté, co parlament označil Madurův prezidentský mandát za nelegitimní, protože podle opozice vzešel z nesvobodných voleb.

včera

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Související

Více souvisejících

Sněmovna reprezentantů kongresu USA ,  Venezuela ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 3 hodinami

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 5 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 5 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 6 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 7 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy