USA sužuje obří nerovnost. Co je příčinou?

Nejhorší ze všech průmyslových demokracii

Situace v oblasti příjmové nerovnosti se po osmi letech vlády Trumpova předchůdce Baracka Obamy mírně zlepšila, uvádí washingtonský server. Varuje však, že od té doby mohl vývoj nabrat opačný směr.

Nevyřčený argument CBO zní, že systém progresivního zdanění v USA a zaváděné sociální programy, například Medicaid, následná Obamova zdravotnická reforma a potravinové poukazy, výrazně brání dalšímu prohlubování nerovné distribuce příjmů, kterou působil trh skrze platy, mzdy a investiční výnosy v letech 1978-2016, vysvětluje editorial.

V důsledku toho měly Spojené státy na konci roku 2016 Giniho koeficient – obecné měřítko příjmové nerovnosti, kdy 1.0 znamená nejvyšší nerovnost a 0.0 naopak nejnižší – 0.42, a to po započítání daní a transakčních poplatků, poukazuje prestižní deník.

„To byl nejvyšší Giniho koeficient ze všech průmyslových demokracií; přesto byl jen o něco nižší než na konci mandátu prezidenta George W. Bushe,“ pokračuje Washington Post. Za důležité nicméně považuje to, že koeficient klesal, což naznačovalo, že v době, kdy Obama odcházel z úřadu, se nerovnosti v USA snižovaly.

CBO zatím neposoudila vývoj v posledních dvou letech, konstatuje vlivný server. Obává se však, že vše ukazuje na zvrat předchozího trendu, jelikož největší politická změna v té době, Trumpovo snížení daní, které vstoupilo v platnost v lednu 2018, vychýlila distribuci příjmů po zdanění ve prospěch bohatých.

Think tank Center on Budget and Policy Priorities vypočítal, že 27,2 % výhod, které vyplývají ze změn zákona o zdanění fyzických osob, připadá na pouhé 1 % amerických domácností, poukazuje renomovaný deník.

Tržní kapitalismus nestačí

Naopak, co se chudých týká, Trumpova administrativa a republikány ovládaný Kongres se tím nejagresivnějším způsobem snažily omezit a v případě Obamovy zdravotnické reformy dokonce zrušit sociální programy, připomíná editorial. Dodává, že tomu se sice podařilo zabránit, ale 23. července Bílý dům navrhl regulační opatření v podobě exekutivního výnosu, které vyřadí 3,1 ze 40 milionů osob z programu potravinových poukazů, což státní kase ušetří 2,5 miliardy dolarů ročně.

„(Trumpova) administrativa tedy neskončila s hledáním cest jak ořezávat federální programy, které přenášejí peníze dolů v distribučním rámci,“ kritizuje Washington Post. Zároveň připouští, že existují jisté povzbudivé doklady o tom, že pracovní trh začíná fungovat na rovnější bázi, jelikož od začátku roku 2017 je růst mezd 10 % nejhůře placených pracovníků nad 25 let rychlejší než růst příjmového mediánu.

Tento trend je však vyvolán především hladem na pracovním trhu, který nastal ještě před nástupem Trumpa do úřadu a jeho daňovými úlevami, ačkoliv prezident je prezentuje za hlavní příčinu rostoucí zaměstnanosti, poukazuje americký server. Doplňuje, že svou roli zřejmě hraje i růst minimální mzdy, který ale Trumpovi republikáni odmítají.

„Tržní kapitalismus je nejlepší systém pro vytváření bohatství a příjmů, jaký svět zatím zná,“ deklaruje vlivný deník. Zdůrazňuje však, že je třeba moudré vládní politiky, aby se zajistilo, že tyto příjmy budou rozděleny mezi všechny a férově.

Příjmová nerovnost v USA tak nemusí být nejhorší v průmyslovém světě, míní Washington Post. Tvrdí, že situace by vypadala jinak, pokud by americká vláda realizovala lepší politiku.