NÁZOR - Protiteroristická strategie současné americké administrativy správně uvádí, že země dlouhodobě čelí bezpečnostní hrozbě v podobě domácích teroristů, které nemotivuje islamistická ideologie, ale jiné formy násilného extremismu. V komentáři pro server CNN problém rozebrali bezpečnostní analytici Peter Bergen a David Sterman z think tanku New America.
Teroristé se inspirují
Nedělní útok v texaském El Pasu, který dle vyjádření místního státního zastupitelství federální úřady považují za případ domácího terorismu, je připomínkou dlouhé historie a závažnosti této hrozby, soudí analytici. Deklarují, že pro zabránění dalším takovým útokům musejí USA rozšířit boj represivních složek s pravicovým terorismem a americký prezident Donald Trump musí uznat, že hrozba krajně pravicových teroristů je podobného rozsahu jako hrozba teroristů džihádistických.
"Trump by měl také využít svého prezidentského úřadu k útoku na ideologické pilíře pravicového násilí, než aby živil jeho plameny," pokračují Bergen a Sterman. Připomínají, že nedělní útok, během kterého zahynulo 20 lidí v nákupním centru Walmart, spáchal podle úřadů jednadvacetiletý běloch, přičemž policie tvrdí, že pár minut předtím zveřejnil na internetovém fóru 8chan, které je známo rasistickými příspěvky, svůj "manifest" vyjadřující podporu teroristovi, který v březnu postřílel 50 věřících ve dvou novozélandských mešitách.
Teroristé se inspirují podobně jako školní střelci, varují oba odborníci. Poukazují, že střelec z novozélandského Christchurch před svým útokem také zveřejnil svůj manifest na uvedeném internetovém fóru.
Podezřelý z teroristického útoku v El Pasu ve svém čtyřstránkovém manifestu označil za motiv údajnou "hispánskou invazi", připomínají Sterman s Bergenem. Podotýkají, že také Trump označil migranty přicházející do USA přes jižní hranici za "invazi", ačkoliv podezřelý střelec ve svém manifestu tvrdí, že jeho názory na přistěhovalce se utvořily dříve, než do Bílého domu nastoupil současný prezident.
Pokud vyšetřování potvrdí, že útok v El Pasu byl dílem bělošského nacionalisty, pak půjde o nejvražednější akci krajní pravice za dlouhé roky, konstatují experti. Vysvětlují, že po 11. září 2001 zabili teroristé motivovaní krajně pravicovou ideologií - včetně rasistických, protivládních a protipotratových postojů - ve Spojených státech 107 lidí, zatímco džihádisté o tři méně.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Jinými slovy, krajně pravicoví teroristé v USA za posledních 18 let zabili podobné množství (lidí) jako džihádističtí teroristé," uvádějí Bergen se Stermanem. Odkazují na výzkum svého think tanku, který zjistil, že po 11. září 2001 umíral při krajně pravicových teroristických útocích relativně malý počet lidí, ale v posledních dvou letech se takto orientovaní teroristé uchýlili k útokům s velkým počtem obětí.
Jestli se potvrdí, že za útokem v El Pasu stála krajně pravicová ideologie, půjde o nejvražednější krajně pravicový útok po 11. září 2001, zdůrazňují analytici. Připomínají, že ani ne před rokem zabil střelec inspirovaný protipřistěhovaleckými konspiracemi 11 osob v pittsburghské synagoze, přičemž se jednalo o nejhorší útok na židy v amerických dějinách.
Nelze dále čekat
Teroristické násilí širokého ideologického spektra je v USA na vzestupu, varují Bergen a Sterman. Nastiňují, že teroristé inspirovaní misogynií například v posledních letech zabili ve Spojených státech 8 lidí - 6 zastřelil pachatel v kalifornském Isla Vista v roce 2014, protože nenáviděl všechny ženy, loni pak ze stejného důvodu zabil střelec v jogínském centru v Tallahassee na Floridě 2 osoby.
Stejný počet obětí v USA má v posledních třech letech na svědomí také terorismus inspirovaný černošským nacionalismem, uvádějí odborníci. Dodávají, že od 11. září 2001 naopak neproběl v zemi jediný teroristický útok spáchaný zahraniční organizací a všichni pachatelé 13 smrtelných džihádistických teroristických útoku, které ve Spojených státech po 11. září 2001 proběhly, byli americkými občany či držiteli trvalého pobytu.
"Trumpova administrativa přesto nadále nedokáže pochopit pravou povahu teroristické hrozby ve Spojených státech," kritizují analytici. Připomínají, že její odpovědí na terorismus byl zákaz cest občanů převážně muslimských zemí do USA, jehož dřívější přijetí by ovšem nezabránilo jedinému smrtícímu teroristickému útoku po 11. září 2001.
Sterman s Bergenem kvitují, že americké represivní složky se hrozbou krajně pravicového terorismu již zabývají a podle ředitele FBI Christophera Wraye byla jen letos zatčena zhruba stovka podezřelých osob. To ukazuje, že je třeba v této otázce dělat víc, a potvrzuje to nedělní prohlášení šestice bývalých předních protiteroristických odborníků, kteří sloužili pod posledními třemi americkými prezidenty.
"Za uplynulé měsíce se naprosto jasně ukázalo, že je třeba více řešit násilné činy živené extremistickými názory všech typů, včetně aktů domácího terorismu. Apelujeme na naší vládu, aby řešila tuto formu terorismu coby největší prioritu, jakou se stalo po 11. září (2001) potírání mezinárodního terorismu... Jednoduše nelze dále čekat," citují analytici z uvedeného prohlášení. Dávají mu zapravdu.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
USA (Spojené státy americké) , Terorismus , střelba v hypermarketu v El Pasu (3. 8. 2019)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák