NÁZOR - Protiteroristická strategie současné americké administrativy správně uvádí, že země dlouhodobě čelí bezpečnostní hrozbě v podobě domácích teroristů, které nemotivuje islamistická ideologie, ale jiné formy násilného extremismu. V komentáři pro server CNN problém rozebrali bezpečnostní analytici Peter Bergen a David Sterman z think tanku New America.
Teroristé se inspirují
Nedělní útok v texaském El Pasu, který dle vyjádření místního státního zastupitelství federální úřady považují za případ domácího terorismu, je připomínkou dlouhé historie a závažnosti této hrozby, soudí analytici. Deklarují, že pro zabránění dalším takovým útokům musejí USA rozšířit boj represivních složek s pravicovým terorismem a americký prezident Donald Trump musí uznat, že hrozba krajně pravicových teroristů je podobného rozsahu jako hrozba teroristů džihádistických.
"Trump by měl také využít svého prezidentského úřadu k útoku na ideologické pilíře pravicového násilí, než aby živil jeho plameny," pokračují Bergen a Sterman. Připomínají, že nedělní útok, během kterého zahynulo 20 lidí v nákupním centru Walmart, spáchal podle úřadů jednadvacetiletý běloch, přičemž policie tvrdí, že pár minut předtím zveřejnil na internetovém fóru 8chan, které je známo rasistickými příspěvky, svůj "manifest" vyjadřující podporu teroristovi, který v březnu postřílel 50 věřících ve dvou novozélandských mešitách.
Teroristé se inspirují podobně jako školní střelci, varují oba odborníci. Poukazují, že střelec z novozélandského Christchurch před svým útokem také zveřejnil svůj manifest na uvedeném internetovém fóru.
Podezřelý z teroristického útoku v El Pasu ve svém čtyřstránkovém manifestu označil za motiv údajnou "hispánskou invazi", připomínají Sterman s Bergenem. Podotýkají, že také Trump označil migranty přicházející do USA přes jižní hranici za "invazi", ačkoliv podezřelý střelec ve svém manifestu tvrdí, že jeho názory na přistěhovalce se utvořily dříve, než do Bílého domu nastoupil současný prezident.
Pokud vyšetřování potvrdí, že útok v El Pasu byl dílem bělošského nacionalisty, pak půjde o nejvražednější akci krajní pravice za dlouhé roky, konstatují experti. Vysvětlují, že po 11. září 2001 zabili teroristé motivovaní krajně pravicovou ideologií - včetně rasistických, protivládních a protipotratových postojů - ve Spojených státech 107 lidí, zatímco džihádisté o tři méně.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Jinými slovy, krajně pravicoví teroristé v USA za posledních 18 let zabili podobné množství (lidí) jako džihádističtí teroristé," uvádějí Bergen se Stermanem. Odkazují na výzkum svého think tanku, který zjistil, že po 11. září 2001 umíral při krajně pravicových teroristických útocích relativně malý počet lidí, ale v posledních dvou letech se takto orientovaní teroristé uchýlili k útokům s velkým počtem obětí.
Jestli se potvrdí, že za útokem v El Pasu stála krajně pravicová ideologie, půjde o nejvražednější krajně pravicový útok po 11. září 2001, zdůrazňují analytici. Připomínají, že ani ne před rokem zabil střelec inspirovaný protipřistěhovaleckými konspiracemi 11 osob v pittsburghské synagoze, přičemž se jednalo o nejhorší útok na židy v amerických dějinách.
Nelze dále čekat
Teroristické násilí širokého ideologického spektra je v USA na vzestupu, varují Bergen a Sterman. Nastiňují, že teroristé inspirovaní misogynií například v posledních letech zabili ve Spojených státech 8 lidí - 6 zastřelil pachatel v kalifornském Isla Vista v roce 2014, protože nenáviděl všechny ženy, loni pak ze stejného důvodu zabil střelec v jogínském centru v Tallahassee na Floridě 2 osoby.
Stejný počet obětí v USA má v posledních třech letech na svědomí také terorismus inspirovaný černošským nacionalismem, uvádějí odborníci. Dodávají, že od 11. září 2001 naopak neproběl v zemi jediný teroristický útok spáchaný zahraniční organizací a všichni pachatelé 13 smrtelných džihádistických teroristických útoku, které ve Spojených státech po 11. září 2001 proběhly, byli americkými občany či držiteli trvalého pobytu.
"Trumpova administrativa přesto nadále nedokáže pochopit pravou povahu teroristické hrozby ve Spojených státech," kritizují analytici. Připomínají, že její odpovědí na terorismus byl zákaz cest občanů převážně muslimských zemí do USA, jehož dřívější přijetí by ovšem nezabránilo jedinému smrtícímu teroristickému útoku po 11. září 2001.
Sterman s Bergenem kvitují, že americké represivní složky se hrozbou krajně pravicového terorismu již zabývají a podle ředitele FBI Christophera Wraye byla jen letos zatčena zhruba stovka podezřelých osob. To ukazuje, že je třeba v této otázce dělat víc, a potvrzuje to nedělní prohlášení šestice bývalých předních protiteroristických odborníků, kteří sloužili pod posledními třemi americkými prezidenty.
"Za uplynulé měsíce se naprosto jasně ukázalo, že je třeba více řešit násilné činy živené extremistickými názory všech typů, včetně aktů domácího terorismu. Apelujeme na naší vládu, aby řešila tuto formu terorismu coby největší prioritu, jakou se stalo po 11. září (2001) potírání mezinárodního terorismu... Jednoduše nelze dále čekat," citují analytici z uvedeného prohlášení. Dávají mu zapravdu.
Související
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
USA (Spojené státy americké) , Terorismus , střelba v hypermarketu v El Pasu (3. 8. 2019)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 46 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 2 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák