Stejná hrozba jako džihádisté. Experti varují před novou formou terorismu

NÁZOR - Protiteroristická strategie současné americké administrativy správně uvádí, že země dlouhodobě čelí bezpečnostní hrozbě v podobě domácích teroristů, které nemotivuje islamistická ideologie, ale jiné formy násilného extremismu. V komentáři pro server CNN problém rozebrali bezpečnostní analytici Peter Bergen a David Sterman z think tanku New America.

Teroristé se inspirují

Nedělní útok v texaském El Pasu, který dle vyjádření místního státního zastupitelství federální úřady považují za případ domácího terorismu, je připomínkou dlouhé historie a závažnosti této hrozby, soudí analytici. Deklarují, že pro zabránění dalším takovým útokům musejí USA rozšířit boj represivních složek s pravicovým terorismem a americký prezident Donald Trump musí uznat, že hrozba krajně pravicových teroristů je podobného rozsahu jako hrozba teroristů džihádistických.

"Trump by měl také využít svého prezidentského úřadu k útoku na ideologické pilíře pravicového násilí, než aby živil jeho plameny," pokračují Bergen a Sterman. Připomínají, že nedělní útok, během kterého zahynulo 20 lidí v nákupním centru Walmart, spáchal podle úřadů jednadvacetiletý běloch, přičemž policie tvrdí, že pár minut předtím zveřejnil na internetovém fóru 8chan, které je známo rasistickými příspěvky, svůj "manifest" vyjadřující podporu teroristovi, který v březnu postřílel 50 věřících ve dvou novozélandských mešitách.

Teroristé se inspirují podobně jako školní střelci, varují oba odborníci. Poukazují, že střelec z novozélandského Christchurch před svým útokem také zveřejnil svůj manifest na uvedeném internetovém fóru.

Podezřelý z teroristického útoku v El Pasu ve svém čtyřstránkovém manifestu označil za motiv údajnou "hispánskou invazi", připomínají Sterman s Bergenem. Podotýkají, že také Trump označil migranty přicházející do USA přes jižní hranici za "invazi", ačkoliv podezřelý střelec ve svém manifestu tvrdí, že jeho názory na přistěhovalce se utvořily dříve, než do Bílého domu nastoupil současný prezident.    

Pokud vyšetřování potvrdí, že útok v El Pasu byl dílem bělošského nacionalisty, pak půjde o nejvražednější akci krajní pravice za dlouhé roky, konstatují experti. Vysvětlují, že po 11. září 2001 zabili teroristé motivovaní krajně pravicovou ideologií - včetně rasistických, protivládních a protipotratových postojů - ve Spojených státech 107 lidí, zatímco džihádisté o tři méně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Jinými slovy, krajně pravicoví teroristé v USA za posledních 18 let zabili podobné množství (lidí)  jako džihádističtí teroristé," uvádějí Bergen se Stermanem. Odkazují na výzkum svého think tanku, který zjistil, že po 11. září 2001 umíral při krajně pravicových teroristických útocích relativně malý počet lidí, ale v posledních dvou letech se takto orientovaní teroristé uchýlili k útokům s velkým počtem obětí.

Jestli se potvrdí, že za útokem v El Pasu stála krajně pravicová ideologie, půjde o nejvražednější krajně pravicový útok po 11. září 2001, zdůrazňují analytici. Připomínají, že ani ne před rokem zabil střelec inspirovaný protipřistěhovaleckými konspiracemi 11 osob v pittsburghské synagoze, přičemž se jednalo o nejhorší útok na židy v amerických dějinách.

Nelze dále čekat

Teroristické násilí širokého ideologického spektra je v USA na vzestupu, varují Bergen a Sterman. Nastiňují, že teroristé inspirovaní misogynií například v posledních letech zabili ve Spojených státech 8 lidí - 6 zastřelil pachatel v kalifornském Isla Vista v roce 2014, protože nenáviděl všechny ženy, loni pak ze stejného důvodu zabil střelec v jogínském centru v  Tallahassee na Floridě 2 osoby.

Stejný počet obětí v USA má v posledních třech letech na svědomí také terorismus inspirovaný černošským nacionalismem, uvádějí odborníci. Dodávají, že od 11. září 2001 naopak neproběl v zemi jediný teroristický útok spáchaný zahraniční organizací a všichni pachatelé 13 smrtelných džihádistických teroristických útoku, které ve Spojených státech po 11. září 2001 proběhly, byli americkými občany či držiteli trvalého pobytu.

"Trumpova administrativa přesto nadále nedokáže pochopit pravou povahu teroristické hrozby ve Spojených státech," kritizují analytici. Připomínají, že její odpovědí na terorismus byl zákaz cest občanů převážně muslimských zemí do USA, jehož dřívější přijetí by ovšem nezabránilo jedinému smrtícímu teroristickému útoku po 11. září 2001.

Sterman s Bergenem kvitují, že americké represivní složky se hrozbou krajně pravicového terorismu již zabývají a podle ředitele FBI Christophera Wraye byla jen letos zatčena zhruba stovka podezřelých osob. To ukazuje, že je třeba v této otázce dělat víc, a potvrzuje to nedělní prohlášení šestice bývalých předních protiteroristických odborníků, kteří sloužili pod posledními třemi americkými prezidenty.

"Za uplynulé měsíce se naprosto jasně ukázalo, že je třeba více řešit násilné činy živené extremistickými názory všech typů, včetně aktů domácího terorismu. Apelujeme na naší vládu, aby řešila tuto formu terorismu coby největší prioritu, jakou se stalo po 11. září (2001) potírání mezinárodního terorismu... Jednoduše nelze dále čekat," citují analytici z uvedeného prohlášení. Dávají mu zapravdu.

Související

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.
Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Terorismus střelba v hypermarketu v El Pasu (3. 8. 2019)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 46 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy