Yes I did, pochlubí se Obama Evropě

Obama se přijede pochlubit čerstvým triumfem - dopadením nepřítele číslo 1 Usámy bin Ládina. Je však zřejmé, že americký prezident se především bude snažit vyvrátit pověsti o svém vlažném vztahu k Evropě a o tom, že spolupráce s Evropany nepatří mezi jeho priority.

Když před více než třemi lety přiletěl na starý kontinent jako prezidentský kandidát, vyvolával vizionářský kazatel Obama mezi lidmi nadšení - podobně jako v Americe. Ke Sloupu vítězství v centru Berlína si ho přišlo poslechnout na 200 000 lidí. "Amerika nemá lepšího spojence, než je Evropa," ujistil tehdy Obama.

Teď to tak nevypadá. Konflikt v Libyi ukázal, že Obamova Amerika už nebude řešit za Evropany jejich problémy. Ve válce proti režimu Muammara Kaddáfího se Američané vezou na zadním sedadle, řízení vojenských operací předali Evropě.

To by ještě v nedávných letech bylo nemyslitelné.

"Evropané už poznali, že Obama není proevropský Američan. Jenže oni sami se Americe odcizili," cituje agentura AFP Jana Techaua, ředitele Carnegieho nadace. Techau připomíná, že Evropané nevyslyšeli Obamovo volání po dalších vojácích pro Afghánistán.

Evropa by Obamovou politikou ale neměla být zaskočena. Vždyť Obama, který se narodil v havajském Honolulu a jako chlapec vyrůstal v Indonésii, se sám prohlásil nejen za prvního afroamerického prezidenta v Bílém domě, ale také za prvního amerického prezidenta z Pacifiku.

V Evropě si nicméně získal sympatie tím, že na rozdíl do George Bushe juniora nevystupoval jako arogantní generál před pěšáky. "Chceme nejen vést, ale i naslouchat," opakoval. Svůj slib dodržel.

Proto také odpískal projekt protiraketové obrany, který počítal s radarem v Brdech. Tento plán vrážel klín nejen mezi Ameriku a Rusko, ale také mezi evropské spojence z aliance.

Tentokrát přijíždí Barack Obama jako politik, který dopadl Usámu bin Ládina. Evropa ho však jako vítěze slavit nebude. Má jiné problémy - vlnu přistěhovalců z Afriky a bankrotující Řecko. A ty Obama řešit nebude.