Kubánci žijí v naději, že budou moci více svobodně cestovat

Havana - Kubánský prezident Raul Castro pravděpodobně brzy oznámí změny v cestovních omezeních pro své občany. Komunistický ostrov očekává jeho rozhodnutí s nadějí, píše v pátek agentura AFP.

Raul Castro bez bližších detailů oznámil, že hodlá uvolnit nařízení, která většině Kubánců znemožňují vrátit se do vlasti poté, co vycestovali. Reformy prezident nejspíš zveřejní v pátek, podle některých hlasů by k tomu ale mohlo dojít až v lednu. Vláda o chystaných reformách mlčí.

Země chce mimo jiné zlepšit pouta s Kubánci, kteří žijí v zahraničí. Podle Castra v současnosti lidé emigrují z ekonomických důvodů, nikoli z politických. „Téměř všichni stále milují svou rodinu a vlast, v níž se narodili,“ domnívá se.

Kubánští emigranti jsou pro izolovaný ostrov důležitým zdrojem příjmů. Ročně ze zahraničí přijde přes miliardu dolarů, tedy téměř dvacet miliard korun. Finanční podpora je ale pro mnoho rodin jediným kontaktem.

Rozsah plánovaných změn není znám, Kubánci ale doufají v hezký vánoční dárek. Castro by podle nich mohl například zrušit vládní povolení k odjezdu a návratu, nebo povinnost před cestou do zahraničí předkládat zvací dopis. Lidé by stáli také o odstranění limitu maximální délky pobytu a možnost vzít s sebou na cesty svoje děti.

Současný byrokratický proces stojí kromě času také peníze – za vydání víza se platí 500 dolarů (přibližně 9 834 korun), měsíční plat je přitom až pětadvacetkrát nižší.

Raul Castro již některá nepopulární opatření svého bratra Fidela zrušil. Od roku 2006 například Kubánci mohou pronajímat pokoje zahraničním turistům, uzavírat smlouvy s mobilními operátory a kupovat si elektrické přístroje. Letos jim vláda dovolila kupovat a prodávat automobily a domy.

Omezení svobody pohybu podle prezidenta "sehrála svou roli v určitých podmínkách", ale nyní jsou již přežitá.

Změny na Kubě by se v závislosti na svém rozsahu mohly výrazně dotknout Spojených států. Ty od dob studené války poskytují trvalý pobyt každému Kubánci, který o něj na americké půdě zažádá. Takové postavení v USA nemají občané žádného jiného státu. Do budoucna by to mohlo znamenat příliv legálních přistěhovalců, který je pro oslabenou americkou ekonomiku nežádoucí.

Kubánský exodus začal nedlouho po revoluci v roce 1959 a k vrcholu dospěl v roce 1980, kdy ekonomicky zbídačenou zemi opustilo přes 125 000 obyvatel. V současnosti žije v zahraničí kolem dvou milionů Kubánců, což je jedna šestina z jejich celkového počtu. Nejoblíbenější destinací je americké Miami.

Související

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Prezident Trump

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

Více souvisejících

Kuba

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

včera

včera

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

včera

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy