Obama rok poté - talent, ze kterého má Amerika strach

Rok poté, co jej Američané ve volebním úterku (4. listopadu 2008) zvolili do Bílého domu, Obama stále platí za velký politický příslib či talent. Ostatně, za to také dostal Nobelovu cenu.

Byla to patrně vůbec první Nobelova cena udělená za talent, nikoli za dílo.

Na výsledky Obamovy politiky se teprve čeká. Proto má také Amerika z nového prezidenta obavy. Poté, co vyprchalo volební nadšení, je strach patrnější než před rokem.

Dokládají to i průzkumy. Podle Gallupova ústavu Obamu v době jeho nástupu do Bílého domu (letos v lednu) podporovalo 69 procent Američanů. Nyní za ním stojí "jen" 53 procent obyvatel.

Zatím to není nejhorší. Za kritickou je ale pokládána hranice 50 procent, a té je Obama povážlivě blízko

Za poklesem víry v "kazatele" Obamu jsou zjevně obavy z toho, kdo splatí jeho balíčky na záchranu ekonomiky ve výši bezmála 800 miliard dolarů (14 bilionů korun) a jeho nákladnou reformu zdravotnictví, která krok za krokem postupuje Kongresem.

Obama dostál své pověsti pracanta a politika, který plní sliby. Prosazuje je však hůře, než leckdo očekával.

Během volební kampaně před uhranutými davy posluchačů napínal svaly, na leckoho působil jako bytost, která dokáže pohnout s Amerikou, ba i planetou a možná s celou galaxií. Ukazuje se, že realita je jiná.

Byť se Obama stal jedním z nejmocnější lidí planety, jeho moc je omezená. Americký prezident rozhoduje sám, ministři v jeho vládě nehlasují, a tak může kdeco - třeba vyhlásit válku. Kongresmani mu však na ni musí dát peníze. A podobně je tomu při dalších rozhodováních.

Jistě, Obama za sebou Kongres, v jehož obou komorách mají většinu demokraté. To však neznamená, že jeho záměry vždy podpoří. Na rozdíl od Česka poslanci a senátoři v Americe spíše než podle instrukcí partajních sekretariátů hlasují podle přání voličů ve svém domovském státě.

Proto se také vleče rozhodnutí o Obamově "zdravotní péči pro všechny".

Obama sliboval, že změní zemi. Věděl však, že to nebude snadné a upozorňoval, že reformy potrvají déle, než si mnozí představují: "Zabere to dlouhý čas, než změníme Ameriku," prohlásil už v chicagském Grant Parku, když zvěstoval své volební vítězství.

Prezident dosud nerozhodl o dalším postupu v Afghánistánu a neprotlačil Kongresem energetický a klimatický balíček. Zavelel však k odchodu z Iráku a k uzavření zajateckého tábora Guantánamo.

Obama také odvolal verdikt vlády prezidenta George Bushe o radaru v Brdech a raketách v Polsku. Většina Evropanů (s výjimkou Poláků) mu za to zatleskala.

Rok po jeho volebním triumfu vidí Američané světlo na konci tunelu: Amerika, největší světová ekonomika, je zase na vzestupu. Její automobilky krizi přežily.

Amerika, ani Obama & spol. však nejsou za vodou.

"Pacienta propustili z jednotky intenzivní péče. Stále však potřebuje stálou lékařskou péči. Pokud ji vláda zanedbá, může se zase zhroutit," varuje v deníku Los Angeles Times profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě Sung Won Sohn.

Bude to právě rekonvalescence amerického pacienta, která rozhodne o Obamově prezidentském úspěchu či propadáku.