Smutné výročí: Před deseti lety odstartoval raketoplán Columbia. Už se nevrátil

Havárie raketoplánu Columbia se stala 1. února 2003 v závěru vědecké mise STS-107. Byla už druhou havárií amerického raketoplánu. Na rozdíl od tragédie raketoplánu Challenger, který explodoval krátce po startu, nastala havárie Columbie při návratu, v okamžiku, kdy do bezpečného přistání zbývalo jen 16 minut. Zahynulo všech sedm členů posádky.

„Rozumím..." stihl ještě říci velitel Rick Husband a vyslovil ještě začátek dalšího slova. Jaké to bylo slovo se už nikdo nikdy nedozví, protože v té chvíli bylo s raketoplánem přerušeno veškeré spojení. O několik sekund později se stroj podle radarových hlášení rozpadl. Těsně před rozpadem došlo k odtržení levého křídla. V okamžiku rozpadu se Columbia nacházela ve výšce 63 kilometrů a pohybovala se rychlostí 5,5 km/s. V trase raketoplánu nadále letěly už jen žhavé trosky, které se rozptýlily a dopadly na území třech amerických států, největší množství do Texasu.

Příčinu tragédie odhalila až analýza filmových záběrů odletu Columbie. Po podrobném prozkoumání vědci zjistili, že levé křídlo zasáhl 82 vteřin po startu úlomek izolační pěny tvořící obal hlavní nádrže. Podle počítačových simulací pocházel kus z oblasti nad předním závěsem, kterým je špička raketoplánu připoutána k nádrži nosné rakety. V okamžiku nárazu se Columbia nacházela ve výšce dvaceti kilometrů a dosahovala už rychlosti 2,46 Machu (asi 3000 kilometrů v hodině).

Odpadávání kousků izolace nebylo podle techniků NASA při startech raketoplánů ničím výjimečným. Výsledkem bývalo pouze částečné poškození keramických destiček tvořících tepelnou ochranu stroje, ale všechny mise se v pořádku vrátily zpátky. Columbia však měla obrovskou smůlu, neboť matematické modely ukázaly, že úlomek pravděpodobně zasáhl křídlo přímo na jeho náběžné hraně, která je tvořena dutými panely z kompozitního materiálu.