Šokující přiznání NASA: Kosmonautům jsme raději neřekli, že zemřou!

Raketoplán Columbia vzlétl ke své misi STS-107 z floridského kosmodromu 16. ledna 2003. Začala tím dvoutýdenní čistě vědecká mise sedmi astronautů. Posádku tvořili velitel Richard Husband, pilot William McCool a letoví specialisté David Brown, Kalpana Chawlaová, Michael Anderson, Laurel Clarková a Ilan Ramon. Ramon, s sebou vzal do vesmíru kresbu Země z povrchu Měsíce, jejímž autorem byl český chlapec Petr Ginz. Nakreslil ji roku 1942 v koncentračním táboře Terezín. Zahynul v Osvětimi roku.

Mise proběhla bez větších potíží a 1. února byl proveden brzdící zážeh, jenž navedl Columbii do zemské atmosféry. Sedmnáct minut před plánovaným přistáním se ale raketoplán rozpadl ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,5 km/s. Jeho trosky částečně shořely a částečně zasypaly území Texasu. Nic netušící posádka neměla nejmenší šanci přežít.

Podle závěrečné zprávy vyšetřovací komise za tragédii mohl fragment velikosti diplomatického kufříku, který během startu odpadl od vnější palivové nádrže a poškodil tepelný štít na levém křídle, následkem čehož raketoplán nevydržel extrémně vysoké teploty vstupu do atmosféry.

Před deseti lety stáli experti z NASA před strašným rozhodnutím, jestli kosmonautům říct nebo neříct, že při návratu do atmosféry mohou zemřít. Nakonec se rozhodli pro druhou variantu.

Wayne Hale, vedoucí vesmírného programu, napsal podle listu Daily Mail na svůj blog: Když jsme diskutovali o možnosti poškození tepelného štítu, ředitel letu Jon Harpold řekl: "Myslím, že by o něm posádka raději nevěděla. Nemůžeme s ním vůbec nic dělat. Nemyslíš, že je pro ně lepší prožít úspěšný a ničím nerušený let a zemřít nečekaně při přistávání, než zůstat na orbitě dokud nedojde kyslík a vědět, že se nedá vůbec nic dělat ?"

Po kosmonautech zbylo dvanáct dětí, ty si dnes spolu s dalšími připomenou 10. výročí tragédie na Floridě v Kennedyho vesmírném centru.

Poškození tepelné ochrany nebylo během mise potvrzeno. I kdyby ale bylo, záchrana posádky by byla prakticky nemožná. Kvůli rozdílným parametrům dráhy kolem Země například Columbia nemohla přiletět ke stanici ISS či stanice k ní, příprava záchranné výpravy by si zřejmě vyžádala příliš mnoho času, neslučitelného s množstvím zásob na palubě raketoplánu.

Odborníci se shodují na tom, že jedinou šancí Columbie by byl vstup do atmosféry pod trochu jiným úhlem, aby posádka docílila menšího namáhání poškozené oblasti.

Havárie Columbie přišla přitom jen pár dní po 36. výročí tragédie, při které 27. ledna 1967 uhořeli tři astronauti v kabině Apollo 1 a po 17. výročí exploze raketoplánu Challenger, k níž došlo 28. ledna 1986 a vyžádala si životy rovněž sedmi astronautů.