Přituhuje. Venezuela změní hranice ve vojenskou zónu. Důvod?

Podle Madura budou hraniční provincie nově podléhat vojensko-civilní správě. Prezident se na tom ve čtvrtek dohodl s velením armády a guvernéry provincií. Venezuelská armáda rovněž vytvoří nové jednotky, které budou rozmístěny podél hranic. Cílem nového opatření je "zavést pořádek" a "ochránit rodiny z hraničního pásma", řekl médiím Maduro.

Venezuelská hranice s Kolumbií, Brazílií a Guayanou měří přes 4500 kilometrů, primární bude však podle Madura ochrana více než 2200 kilometrů dlouhé hranice s Kolumbií.

Vztahy venezuelské socialistické vlády s Kolumbií, která je spojencem USA, jsou dlouhodobě napjaté již od éry Madurova předchůdce Huga Cháveze. Ve středu předseda venezuelského parlamentu Diosdado Cabello obvinil kolumbijského exprezidenta Álvara Uribeho, že ve spolupráci s Kubánci usídlenými v exilu na Floridě usiluje o Madurův život. Kolumbie zase v minulosti nařkla Venezuelu z toho, že podporovala levicové povstalce bojující proti kolumbijské armádě.

Hugo Chavez měl mnoho zkušenstí z mezinárodního pole a rozuměl mezinárodním vztahům velice dobře. Uvědomoval si, že důležitější než ideologické přesvědčení je udržet politickou moc a stabilitu. Maduro a jeho ministr zahraničí Elías Jaua ale orientují svou politiku pouze na základě jejich ideologie a jako jediné důležité spojence vidí spřátelené režimy v Bolívii, Ekvádoru, Nicarague a zejména na Kubě. Připomeňme, že Maduro už jako Chavezův ministr zahraničí stál za vážnou diplomatickou krizi mezi Kolumbii a Venezuelou v roce 2010, takže se neocitá v úplně nové situaci.

Kolumbie se ani netají svým zájmem vstoupit do NATO. Toto prohlášení vyvolalo silnou vlnu odporu nejen ze strany Venezuely, ale i Bolivie a Nikaragui. Jakákoliv iniciativa Kolumbie o připojení se k NATO byla odsouzena ze strany jak Madura tak i bolívijského prezidenta Evo Morálese jako "hrozba, provokace a spiknutí proti anti-imperialistickým zemím".

V tomto kontextu je vhodné poznamenat, že Kolumbie představuje již několik let zdroj politického i armádního vlivu Spojených států v regionu. Jejich sedm vojenských základen představuje jednu z posledních "kolonií" v Jižní Americe, která od začátku nového tisíciletí prožívá vlnu levicové proti-americké politiky. Kolumbie je tím pádem trnem v oku většině latinsko-amerických států, informuje server sekuritaci.cz.