Schindlerův dopis ze srpna 1944 je na prodej v aukci

"Potvrzuji, že zaměstnanec mého závodu Adam Dziedzic, žijící v Krakově, dostal povolení hlavního vojenského velitelství v Krakově na vykládku a montáž válečného zařízení a odjíždí do sudetské župy," uvádí se v dopisu.Schindler se v létě 1944 dozvěděl, že nacistická okupační správa chce v Krakově uzavřít závody, které nejsou zapojeny do válečné výroby. Opatření se mělo týkat i jeho továrny, v níž zaměstnával víc než tisíc Židů z nedalekého koncentračního tábora. Pomocí úplatků a osobních styků získal povolení ke zbrojní výrobě a k přesunu továrny do Brněnce na Svitavsku.Dopis vystavený na Dziedzice tuto skutečnost dokumentuje. "Kdyby Schindler toto povolení nedostal, o Schindlerově seznamu bychom nikdy neslyšeli," řekl novinářům Schindlerův životopisec David Crowe s odkazem na oscarový film Stevena Spielberga z roku 1993.Mezi dokumenty nabízenými v dražbě je i Dziedzicovo lékařské potvrzení a plánky Schindlerovy krakovské továrny. Jsou na nich vidět obydlí pro židovské zaměstnance, které zaměstnání u německého průmyslníka zachránilo před smrtí v koncentračním táboře Plaszów. Aukce potrvá do poloviny srpna, nabídky podané online se k dnešnímu dni pohybují kolem 20.000 dolarů (390.000 korun).Aukční server eBay nabízel v červenci v dražbě jednu ze čtyř existujících verzí Schindlerova seznamu, který obsahuje jména zhruba 800 židovských zaměstnanců továrny. Dokument byl nabízen v aukci s vyvolávací cenou tři miliony dolarů (58,5 milionu Kč), žádný zájemce se ale nenašel.Oskar SchindlerSchindler se narodil ve Svitavách v německé rodině pojišťovacího agenta Hanse Schindlera a jeho manželky Franzisky, rozené Luserové. Po ukončení školní docházky pracoval převážně jako cestující obchodní zástupce různých firem, občas se pokoušel podnikat. Dne 6. března 1928 se oženil s Emilií Pelzlovou. Manželství zůstalo bezdětné, ale Schindler měl údajně ve Svitavách dvě nemanželské děti. Kvůli Velké hospodářské krizi v 30. letech 20. století firma, pro kterou pracoval, zkrachovala a Schindler musel několikrát změnit zaměstnání. V roce 1935 vstoupil do Henleinovy SdP. Ač byl československým občanem, začal Schindler za peníze pracovat pro německou rozvědku Abwehr. V červenci 1938 byl odhalen a zatčen, ale zanedlouho byla přijata Mnichovská dohoda a Schindler byl jakožto politický vězeň propuštěn. Po okupaci Československa vstoupil do NSDAP.Na podzim 1944, kdy se blížila Rudá armáda a koncentrační tábor měl být likvidován, Schindler zorganizoval přesun necelé tisícovky svých dělníků (vč. několika malých dětí) do továrny v Brněnci (německy Brünnlitz) v tehdejší Sudetské župě, kde od jara 1944 vznikala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Objekt továrny byl rovněž arizovaným židovským majetkem (jako v Krakově). Zde se „Schindlerovi Židé" (cca 700 mužů a 300 žen) spolu s totálně nasazenými Poláky až do 2. května 1945 podíleli na výrobě protiletadlové munice (muniční továrna byla v asi 20 km vzdálené Poličce). Transport do Brněnce proběhl na etapy v říjnu až listopadu 1944, přes koncentrační tábory Gross-Rosen (muži) a Osvětim (ženy), kde byli „Schindlerovi Židé" doplněni o požadovaný počet dělníků. Počátkem ledna 1945 ještě Schindlerovi poskytli útočiště asi 110 promrzlým vězňům z transportu, který v Brněnci zastavil. Předpokládaný počet 2000 vězňů-dělníků však kvůli válečnému vývoji naplněn nebyl; včetně několika dalších menších skupinek se počet vězněných pohyboval kolem 1100. Číslo zachráněných Židů nebude nikdy zcela přesné, protože např. některé děti nebyly nikdy zapsány v žádném seznamu, někteří z vězňů opustili tábor ihned po odchodu stráží. Nicméně často uváděný počet 1200 zachráněných Židů je pravděpodobně mírně nadsazený. Poslední dochovaný seznam vězňů z dubna 1945 zahrnuje 1098 osob a také zpráva Komitétu osvobozených vězňů z 12. května 1945 zmiňuje „okolo 800 mužů a okolo 300 žen".