Caracas - Venezuelské úřady tvrdí, že překazily atentát na prezidenta Nicoláse Madura. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že vraždit chtěli dva kolumbijští mladíci.
Prezident Maduro je přesvědčen, že byl terčem vražedného komplotu. Spiklence je podle něj třeba hledat v řadách venezuelské opozice, ale také ve Spojených státech. Madurovi političtí oponenti to považují za "pohádku", které nikdo nevěří.
Maduro uvedl, že pokud by byl zabit, uvrhlo by to tuto jihoamerickou zemi do chaosu. "Vyvolalo by to občanskou válku," prohlásil s tím, že cílem bylo z Venezuely učinit druhou Sýrii, Egypt či Libyi. Domnívá se, že za komplotem stojí pětaosmdesátiletý proticastrovský kubánský exulant Luis Posada Carriles, který žije v USA a o jehož vydání kvůli obviněním z terorismu Havana i Caracas usilují.
Kolumbijskou dvojici ve věku 18 a 21 let zadržela venezuelská policie v hotelu v metropoli. U sebe podle ministerstva vnitra měli střelné zbraně, vojenské uniformy a fotografie Madury a předsedy venezuelského parlamentu Diosdada Cabelly.
Maduro také po svém dubnovém nástupu do úřadu obvinil kolumbijského exprezidenta Álvara Uribeho, že proti němu organizuje atentát. Ozbrojenci, které jsme zatkli, jsou kolumbijští žoldáci, notoricky známí ve světě atentátů," prohlásil tehdy prezident Venezuely.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté již od éry Madurova předchůdce Huga Cháveze. Venezuele leží v žaludku kolumbijské spojenectví s USA, Bogotá zase obviňuje Caracas z podpory levicových povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).
Vztahy se ještě vyhrotily v květnu, kdy současný prezident Kolumbie Juan Manuel Santos přijal vůdce venezuelské opozice Henriqua Caprilese, který v dubnových prezidentských volbách jen těsně prohrál souboj s Madurem a nechce Madurův triumf uznat pro údajné manipulace s hlasy.
Související
Venezuela v izolaci: Maduro ztratil během dvou týdnů většinu spojenců. Kdo mu ještě zbyl?
Trump dal venezuelskému prezidentovi ultimátum. Maduro ho odmítá, požaduje globální amnestii
Nicolas Maduro , Venezuela , atentát
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák