Obamova záře pohasíná, v průzkumu CNN dostal nakládačku

Washington - Jen 40 procent Američanů si myslí, že prezident Barack Obama je s to řídit efektivně federální vládu, a 53 procent ho nepovažuje za poctivého a důvěryhodného. Vyplývá to z průzkumu agentury ORC International, který v pondělí zveřejnila televize CNN.

Je to poprvé od Obamova nástupu do úřadu, co je o prezidentově nedůvěryhodnosti přesvědčena "jasná většina" dotázaných, uvedl průzkum. Stejně tak Obama zaznamenal pokles v hodnocení svých schopností účinně řídit administrativu. Zatímco v červnu si to myslelo 52 procent Američanů, nyní jej 40 procent.

Podle komentářů výsledky průzkumu zřejmě ukazují na to, že nezdařené nastartování reformy zdravotnictví může mít na Obamovo postavení poměrně hluboký dopad. "Zdá se, že nedávné kontroverze kolem zdravotnické reformy měly větší dopad na Obamovu image schopného manažera a to je zřejmě důvod nynějšího poklesu jeho popularity," řekl Keating Holland, šéf oddělení CNN pro průzkumy.

V důsledku Obamovy reformy přišlo o pojištění mnoho Američanů, a to navzdory prezidentovým slibům, že se tak nestane. Mnozí totiž po vyhlášení reformy zjistili, že budou muset platit mnohem vyšší pojistné než dosud. Miliony Američanů dostaly od pojišťoven nečekané oznámení o zrušení dosavadních pojistek, a to kvůli požadavkům nového Obamova zákona.

Obama momentálně čelí kritice i kvůli dohodě o omezení íránského jaderného programu. Nejhlasitěji se ozývá Blízký východ, spojenectví s Íránem mu ale vyčítají i někteří republikáni. Prezident USA přesto trvá na tom, že smlouva je dobrým krokem ke komplexnímu řešení íránského jaderného programu. Kdy se uskuteční další kolo jednání, zatím Bílý dům neupřesnil.

Americký prezident se také dostal na 17. místo v seznamu neúspěšných lidí podle verze čtenářů GQ. Časopis vysvětluje fakt, že se Obama dostal do seznamu, tím, že mnoho a barvitě slibuje, konec konců ale ničeho nedosáhne.

Pozoruhodné je i to, že vnikl nový žánr. Časopis GQ uveřejnil šest fitkivních nekrologů z pera spisovatelů, kde s Obamou účtují, jako by tu už nebyl. Připisují mu další Nobelovu cenu, tentokrát za literaturu, nechávají ho umřít jednou v roce 2016, jindy až v roce 2056. Jeden autor na něj nechává vzpomínat jeho volebního rivala 121letého senátora Johna McCaina. Bez ohledu na svérázný americký smysl pro humor je jasné, že Obamova záře už poněkud pohasla, dodává Reflex.cz.

Související

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

Více souvisejících

Barack Obama USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 7 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 10 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 13 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 13 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 15 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy