Potyčka na koncertě přerostla v paniku, dav ušlapal tři lidi

Koncert v areálu na severním předměstí Ecatepec navštívilo podle místních úřadů až 20.000 lidí, kteří se během hudební produkce začali v panice tlačit k hlavnímu východu z nezastřešeného prostoru. Přiměla je k tomu potyčka, při které po sobě začala skupina návštěvníků házet lahve. Řada lidí upadla během neřízeného pohybu davu na zem, z nichž 20 odvezly sanitky do nemocnice. Tři z nich zranění nepřežili.

Další lidé během paniky začali přelézat nevysokou zeď, která se na ně pak zřítila. Tento incident však patrně vážná zranění nezpůsobil.

Hasiči se v reakci na davovou psychózu pokusili otevřít nouzový východ, ale jejich snaha, stejně jako snaha čtyř stovek policistů přítomných na místě, nedokázala tragédii zabránit.

Panika je popisována jako prudký a náhlý projev afektu zděšení, spojený s egoistickým bojem o záchranu života a únikem z místa skutečného nebo domnělého nebezpečí. Je-li možnost úniku omezena nebo znemožněna, je panická reakce charakterizována pohybovou nadprodukcí, což se navenek projevuje jako zmatené pobíhání, strkání, hemžení. Jedná se o instinktivní chování, společné mnoha živočišným druhům. Jeho účelem je najít v situaci ohrožení z množství produkovaných pohybů náhodně ten, který vede k úniku (jako létající pták v uzavřené místnosti).

U člověka tak vzniklé afekty blokují racionální chování, které je nahrazeno instinktivním. Původně biologicky účelné chování u živočichů může u člověka znamenat spíše dezorganizaci. V davu pak hrozí nebezpečí ušlapáním, nebo se také uvádí, že daleko nebezpečnější je v podobných situacích „davový lis". Dav se semkne natolik, že v něm už nelze upadnout a hrozí smrt udušením. V situacích, kdy se dav pokouší opustit místnost jedním úzkým východem, naděje na rychlé opuštění prostoru dramaticky klesne. Čím více lidé chtějí ven, tím déle jim opuštění místnosti trvá. Je reálná zkušenost, že vchod, kterým chtějí lidé při ohrožení uniknout z budovy, se zablokuje množstvím zraněných, vysvětluje lipam.cz.

Můžeme polemizovat, kdy se skutečně projevy paniky vyskytly. Nálepka paniky se někdy přisuzuje až zpětně, pokud došlo ke ztrátě na životech. Avšak lidé, kteří sami onu situaci zažívají (na rozdíl od vnějších pozorovatelů) často neposuzují svoje reakce jako nepřiměřené, iracionální nebo velice intenzivní. Tak například, úprk k nejbližšímu východu může být jedinou racionální reakcí v případě požáru.