OSN: 1,2 miliardy lidí si musí vystačit s 26 korunami na den

Index porovnává 187 zemí světa, zahrnuje údaje o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života a dalších kritériích.

Zpráva UNDP přitom varuje, že tempo růstu rozvoje klesá. Zároveň zdůrazňuje, že jednou z hlavních výzev je vytvoření sociálních a pracovních jistot, zejména pro ohrožené skupiny obyvatelstva.

Podle Světové banky žije v chudobě 1,2 miliardy lidí, musí si tedy vystačit s maximálně 1,25 dolaru (26 korunami) na den.

V porovnání s předchozím obdobím došlo v letech 2008-2013 ve všech regionech světa ke snížení tempa růstu lidského rozvoje. Kvůli finanční nestabilitě a sílícím problémům v oblasti životního prostředí roste zranitelnost obyvatelstva ve světě.

Příjmová chudoba, která činí člověka „číselně" chudým, je ovšem pouze jednou z mnoha dimenzí chudoby. Britský vědec Peter Townsend definoval chudobu jako neschopnost účastnit se společenského dění a žít na úrovni, která je v dané společnosti běžná. Ekonom a nositel Nobelovy ceny Amartya Sen podobně založil své pojetí chudoby na tezi, že chudoba nespočívá pouze v nedostatku příjmů, ale v nemožnosti plnohodnotně žít v jejich důsledku.

O komplexnějším chápání chudoby v mezinárodních finančních organizacích svědčí projekt Světové banky z roku 2000 Hlasy chudých (Voices of the Poor), kterého se zúčastnilo přes 60 tisíc chudých lidí z celého světa a který jasně ukázal, že pro chudé v rozvojových zemích není příjem zdaleka jedinou nebo nejdůležitější součástí chudoby. Ekonomický přístup k chudobě však stále zůstává velmi vlivný, informuje rozvojovka.cz.

Za dimenze chudoby se dnes považuje:

Zdraví: V Indexu lidského rozvoje (Human Development Index - HDI; viz kapitola 3.1 Rozvoj) je zdraví vyjádřeno jako průměrná střední délka života v dané zemi; v rozvojových zemích je mnohem kratší než v zemích vyspělých. Kvůli nedostatku (či finanční nedostupnosti) kvalitní zdravotní péče umírají ročně miliony chudých lidí na příčiny, kterým se díky modernímu lékařství dá předejít: vysoká úmrtnost dětí a matek při porodu, vysoká úmrtnost dětí do pěti let věku, nemoci způsobené závadnou vodou, zápal plic, tuberkulóza či HIV&AIDS. Zdravotně postižení snáze podléhají extrémní chudobě, častěji jsou jim upřena základní lidská práva. Postižené ženy bývají více vystaveny sexuálnímu a jinéhu násilí, postižené děti mají mnohonásobně nižší šanci na vzdělání apod. Zdraví tak zásadně ovlivňuje přístup ke zdrojům, schopnost těžit z rozvoje země a přispívat k němu.

Vzdělání: V Indexu lidského rozvoje se vzdělání měří procentem dospělé populace, která je negramotná. Nedostatek finančních prostředků, kvalitních učitelů, školních pomůcek, komplikovaný přístup ke vzdělání pro chudé lidi zejména v odlehlých venkovských oblastech a v neposlední řadě celková chudoba lidí, kteří své děti posílají do práce spíše než do školy, má za následek někdy až padesátiprocentní negramotnost (v případě ženské části populace mnohdy daleko vyšší).

Přístup k službách: Právě rozhovory s chudými lidmi po celém světě odkryly rozsah problematiky přístupu ke službám jako je nejen zdravotnictví a školství, ale i kanalizace a sběr odpadu, dostupnost elektřiny, přístup k vodě, dopravní služby, dále telekomunikační a informační služby či funkční policie. Nejenže jsou služby v mnoha částech rozvojového světa neadekvátní, ale pro chudé obyvatelstvo zejména na venkově často i finančně či fyzicky nedostupné.