Americká sněmovna schválila návrh o boji proti domácímu násilí

Sněmovnou zároveň prošel návrh na zrušení lhůty pro americké státy týkající se přijetí ústavního "dodatku o rovných právech", který je předmětem sporů řadu desetiletí.

"Reautorizace" platného zákona o násilí na ženách prošla poměrem 244 hlasů ku 172, přičemž pro návrh hlasovalo i 29 republikánských kongresmanů. Usnesení o dodatku ústavy bylo přijato těsnějším rozdílem, když jej podpořilo jen 222 členů sněmovny. V Senátu, který Demokratická strana kontroluje jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové, mohou obě opatření narazit, napsala agentura AP.

Zákon o násilí na ženách byl původně přijat v 90. letech a Kongres mu od té doby ještě třikrát vyjádřil podporu, čímž obnovil financování zahrnutých programů a schválil jisté úpravy. Norma má za cíl omezení domácího násilí a vylepšení reakce úřadů na incidenty tohoto druhu skrze různé dotační programy. Stoupenci nové "reautorizace" uváděli, že opětovné schválení by například posílilo výdaje na výcvik policie a soudů.

"Jakkoli jsme učinili výrazný pokrok, stále zbývá spousta práce," uvedl na twitteru prezident Biden, který v roce 1990 coby senátor za stát Delaware původní návrh zákona předložil. "Jsem vděčný za to, že sněmovna odhlasovala posílení a obnovení zákona a vyzývám Senát, aby učinil to samé," dodal.

Takový výsledek by mimo jiné zavedl zákaz držet střelné zbraně pro osoby odsouzené za stalking. Proti tomuto bodu se v minulosti postavila Národní asociace držitelů zbraní (NRA) a v předchozím funkčním období Kongresu kvůli němu většina republikánů obnovu daného zákona nepodpořila.

Druhý bod schválený ve středu sněmovnou je zase pokračováním politické bitvy, která trvá už skoro 100 let, píše AP. Dodatek, který je předmětem vleklých sporů, by do americké ústavy přidal výslovný zákaz diskriminace na základě pohlaví. Kongres jej nakonec schválil na začátku 70. let, do stanoveného termínu jej ovšem neratifikovaly tři čtvrtiny amerických států a opatření tak nikdy nevstoupilo v platnost.

V 70. letech úpravu podpořilo 35 z 50 států a v posledních letech se přidaly tři další, čímž byl dosažen potřebný počet ratifikací. Pět států ovšem předtím své souhlasy stáhlo, navíc federální ministerstvo spravedlnosti za úřadování exprezidenta Donalda Trumpa uvedlo, že navrhovaný dodatek ústavy nelze vzkřísit po uplynutí původního termínu pro ratifikaci.

Nově přijaté usnesení Sněmovny reprezentantů by termín pro přijetí dodatku odstranilo. Republikánští kongresmani návrh kritizovali jako "bezostyšně protiústavní" či jako krok směrem k zavedení "práva na potrat". Jak se k věci staví ministerstvo spravedlnosti či Bílý dům, nebylo ihned jasné.