Americký Senát nakonec rezoluci o genocidě Arménů schválil

Proti textu, který není závazný a který vyzývá k připomínání "genocidy Arménů", se dnes nikdo ze senátorů nepostavil. Text rovněž "odmítá snahu spojovat americkou vládu s popíráním genocidy Arménů".

Na začátku prosince ale senátoři zablokovali zrychlené hlasování na přání Bílého domu. Podle něj bylo chybou snažit se prosazovat rezoluci krátce po summitu Severoatlantické aliance, k níž patří i Turecko. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde pro rezoluci hlasovalo 405 členů, Ankara označila za urážku a za bezcenné gesto.

Šéf tiskového oddělení úřadu tureckého prezidenta Fahrettin Altun dnes uvedl, že rezoluce ohrozí budoucnost vztahů Turecka s USA. "Chování některých členů amerického Kongresu poškozuje americko-turecké vztahy. Americká rezoluce, kterou dnes přijal Senát, ohrožuje budoucnost našich bilaterálních vztahů," napsal Altun na twitteru.

Turecko a USA se neshodují v otázce války v Sýrii, spory ale mají rovněž kolem zbrojních nákupů Ankary v Rusku.

Arménský premiér Nikol Pašinjan označil uznání genocidy Arménů v americkém Kongresu za "vítězství spravedlnosti a pravdy". "Vyjadřuji jménem arménského národa vděk americkému Kongresu. Odhlasování rezoluce je odvážný krok směrem k prevenci genocid v budoucnu," napsal na twitteru.

Agentura AFP uvedla, že události z první světové války označují za genocidu tři desítky zemí - v České republice tak učinila Poslanecká sněmovna. Turecko opakovaně označuje mrtvé za oběti občanské války i hladu a údaj o jejich počtu za přemrštěný. Arménie si oběti genocidy připomíná každoročně 24. dubna.