Americký Senát dnes nad ránem nejtěsnější možnou většinou schválil nezávazné rozpočtové opatření, které bude sloužit jako základ pro masivní plán investic v objemu 3,5 bilionu dolarů (téměř 76 bilionů Kč) prosazovaný prezidentem Joem Bidenem. Návrh opatření nyní poputuje do Sněmovny reprezentantů, která jej podle amerických médií zřejmě schválí bez větších problémů.
Demokraty následně čekají měsíce diskusí o finální podobě legislativního návrhu tohoto investičního souboru, proti němuž hlasitě protestují opoziční republikáni.
Senát v úterý schválil infrastrukturní investiční plán v hodnotě asi bilionu dolarů (21,7 bilionu Kč), na němž panovala shoda mezi demokraty i řadou republikánů. Návrh se týká tradiční infrastruktury, tedy výstavby a oprav mostů, železnic, dálnic nebo i rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu.
Zákonodárci se následně pustili do projednávání ještě většího, nicméně nezávazného, rozpočtového opatření, jež se snaží demokraté prosadit navzdory nesouhlasu opozice. To se týká investic do takzvané lidské infrastruktury, tedy například do státem placeného vzdělávání, podpory bydlení, zdravotní péče a boje proti klimatickým změnám. Nové výdaje podle návrhu pokryje zvýšení daní pro bohaté Američany a velké podniky.
Po mnoha hodinách hlasování o desítkách pozměňovacích návrhů pak horní kongresová komora opatření schválila poměrem hlasů 50 ku 49.
O rozpočtovém opatření bude nyní hlasovat Sněmovna reprezentantů, která se podle agentury AP sejde asi za dva týdny. Pokud návrh schválí, začnou demokraté debatovat o konkrétní podobě investičního opatření, jež musí schválit jako zákon. Protože ale nejprve schválili rozpočtové opatření, budou moci využít zvláštní senátní procedury, a vyhnout se tak obstrukčním pravidlům horní kongresové komory, které by jinak znamenaly pro návrh demokratů téměř jasný konec.
Oba investiční balíky jsou součástí jednoho z hlavních Bidenových předvolebních slibů, že po pandemii covidu-19 vybuduje americkou ekonomiku "znovu a lépe". O větším návrhu prosazovaném samotnými demokraty se v příštích měsících zřejmě povedou vleklé diskuse mezi umírněnými demokraty a takzvaným progresivním křídlem Demokratické strany.
Demokraté mají v Senátu nejtěsnější možnou většinu a k prosazení Bidenova plánu tak potřebují součinnost všech svých senátorů. To však dává každému z nich možnost výrazně promlouvat do konečné podoby investičního balíku, jelikož se mohou rozhodnout balík de facto vetovat.
Server Politico poznamenává, že republikáni ví, že sami plán již zastavit nedokážou. Zaměřují se proto nyní především na umírněné demokratické senátory Joea Manchina a Kyrsten Sinemaovou, kteří již měsíce naznačují, že s rozsahem a obsahem infrastrukturního návrhu zcela nesouzní. Republikáni se tak Manchina se Sinemaovou budou snažit přesvědčit, aby vedení demokratů přiměli k výraznému osekání chystaných státních výdajů, píše Politico.
Manchin přitom dnes jen několik hodin po schválení rozpočtového opatření prohlásil, že má ohledně plánu na investice v hodnotě 3,5 bilionu dolarů vážné obavy. Ve vyjádření uvedl, že ačkoliv pro opatření hlasoval, mohly by mít takto velké výdaje vážný dopad na státní dluh USA a tím na schopnost Spojených států reagovat na další případné krizové situace.
"Vzhledem k současnému stavu ekonomického zotavování je jednoduše nezodpovědné pokračovat ve výdajích na úrovni, která lépe odpovídá reakci na velkou hospodářskou krizi nebo velkou recesi, než ekonomice, která je na pokraji přehřátí," dodal Manchin.
Podobným způsobem se již dříve veřejně vyjadřovala také Sinemaová. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nicméně před asi dvěma týdny prohlásila, že senátorka s Bidenem v oblasti infrastruktury souhlasí.
Související
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
Trump ruší všechny dokumenty a milosti podepsané automatickým perem. Právně to není možné, reagují experti
Joe Biden , Senát USA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák