Americký senát schválil opatření, které je základem pro Bidenovy investice

Americký Senát dnes nad ránem nejtěsnější možnou většinou schválil nezávazné rozpočtové opatření, které bude sloužit jako základ pro masivní plán investic v objemu 3,5 bilionu dolarů (téměř 76 bilionů Kč) prosazovaný prezidentem Joem Bidenem. Návrh opatření nyní poputuje do Sněmovny reprezentantů, která jej podle amerických médií zřejmě schválí bez větších problémů.

Demokraty následně čekají měsíce diskusí o finální podobě legislativního návrhu tohoto investičního souboru, proti němuž hlasitě protestují opoziční republikáni.

Senát v úterý schválil infrastrukturní investiční plán v hodnotě asi bilionu dolarů (21,7 bilionu Kč), na němž panovala shoda mezi demokraty i řadou republikánů. Návrh se týká tradiční infrastruktury, tedy výstavby a oprav mostů, železnic, dálnic nebo i rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu.

Zákonodárci se následně pustili do projednávání ještě většího, nicméně nezávazného, rozpočtového opatření, jež se snaží demokraté prosadit navzdory nesouhlasu opozice. To se týká investic do takzvané lidské infrastruktury, tedy například do státem placeného vzdělávání, podpory bydlení, zdravotní péče a boje proti klimatickým změnám. Nové výdaje podle návrhu pokryje zvýšení daní pro bohaté Američany a velké podniky.

Po mnoha hodinách hlasování o desítkách pozměňovacích návrhů pak horní kongresová komora opatření schválila poměrem hlasů 50 ku 49.

O rozpočtovém opatření bude nyní hlasovat Sněmovna reprezentantů, která se podle agentury AP sejde asi za dva týdny. Pokud návrh schválí, začnou demokraté debatovat o konkrétní podobě investičního opatření, jež musí schválit jako zákon. Protože ale nejprve schválili rozpočtové opatření, budou moci využít zvláštní senátní procedury, a vyhnout se tak obstrukčním pravidlům horní kongresové komory, které by jinak znamenaly pro návrh demokratů téměř jasný konec.

Oba investiční balíky jsou součástí jednoho z hlavních Bidenových předvolebních slibů, že po pandemii covidu-19 vybuduje americkou ekonomiku "znovu a lépe". O větším návrhu prosazovaném samotnými demokraty se v příštích měsících zřejmě povedou vleklé diskuse mezi umírněnými demokraty a takzvaným progresivním křídlem Demokratické strany.

Demokraté mají v Senátu nejtěsnější možnou většinu a k prosazení Bidenova plánu tak potřebují součinnost všech svých senátorů. To však dává každému z nich možnost výrazně promlouvat do konečné podoby investičního balíku, jelikož se mohou rozhodnout balík de facto vetovat.

Server Politico poznamenává, že republikáni ví, že sami plán již zastavit nedokážou. Zaměřují se proto nyní především na umírněné demokratické senátory Joea Manchina a Kyrsten Sinemaovou, kteří již měsíce naznačují, že s rozsahem a obsahem infrastrukturního návrhu zcela nesouzní. Republikáni se tak Manchina se Sinemaovou budou snažit přesvědčit, aby vedení demokratů přiměli k výraznému osekání chystaných státních výdajů, píše Politico.

Manchin přitom dnes jen několik hodin po schválení rozpočtového opatření prohlásil, že má ohledně plánu na investice v hodnotě 3,5 bilionu dolarů vážné obavy. Ve vyjádření uvedl, že ačkoliv pro opatření hlasoval, mohly by mít takto velké výdaje vážný dopad na státní dluh USA a tím na schopnost Spojených států reagovat na další případné krizové situace.

"Vzhledem k současnému stavu ekonomického zotavování je jednoduše nezodpovědné pokračovat ve výdajích na úrovni, která lépe odpovídá reakci na velkou hospodářskou krizi nebo velkou recesi, než ekonomice, která je na pokraji přehřátí," dodal Manchin.

Podobným způsobem se již dříve veřejně vyjadřovala také Sinemaová. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nicméně před asi dvěma týdny prohlásila, že senátorka s Bidenem v oblasti infrastruktury souhlasí.

Související

Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.
Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

Více souvisejících

Joe Biden Senát USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy