Americký senát schválil opatření, které je základem pro Bidenovy investice

Americký Senát dnes nad ránem nejtěsnější možnou většinou schválil nezávazné rozpočtové opatření, které bude sloužit jako základ pro masivní plán investic v objemu 3,5 bilionu dolarů (téměř 76 bilionů Kč) prosazovaný prezidentem Joem Bidenem. Návrh opatření nyní poputuje do Sněmovny reprezentantů, která jej podle amerických médií zřejmě schválí bez větších problémů.

Demokraty následně čekají měsíce diskusí o finální podobě legislativního návrhu tohoto investičního souboru, proti němuž hlasitě protestují opoziční republikáni.

Senát v úterý schválil infrastrukturní investiční plán v hodnotě asi bilionu dolarů (21,7 bilionu Kč), na němž panovala shoda mezi demokraty i řadou republikánů. Návrh se týká tradiční infrastruktury, tedy výstavby a oprav mostů, železnic, dálnic nebo i rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu.

Zákonodárci se následně pustili do projednávání ještě většího, nicméně nezávazného, rozpočtového opatření, jež se snaží demokraté prosadit navzdory nesouhlasu opozice. To se týká investic do takzvané lidské infrastruktury, tedy například do státem placeného vzdělávání, podpory bydlení, zdravotní péče a boje proti klimatickým změnám. Nové výdaje podle návrhu pokryje zvýšení daní pro bohaté Američany a velké podniky.

Po mnoha hodinách hlasování o desítkách pozměňovacích návrhů pak horní kongresová komora opatření schválila poměrem hlasů 50 ku 49.

O rozpočtovém opatření bude nyní hlasovat Sněmovna reprezentantů, která se podle agentury AP sejde asi za dva týdny. Pokud návrh schválí, začnou demokraté debatovat o konkrétní podobě investičního opatření, jež musí schválit jako zákon. Protože ale nejprve schválili rozpočtové opatření, budou moci využít zvláštní senátní procedury, a vyhnout se tak obstrukčním pravidlům horní kongresové komory, které by jinak znamenaly pro návrh demokratů téměř jasný konec.

Oba investiční balíky jsou součástí jednoho z hlavních Bidenových předvolebních slibů, že po pandemii covidu-19 vybuduje americkou ekonomiku "znovu a lépe". O větším návrhu prosazovaném samotnými demokraty se v příštích měsících zřejmě povedou vleklé diskuse mezi umírněnými demokraty a takzvaným progresivním křídlem Demokratické strany.

Demokraté mají v Senátu nejtěsnější možnou většinu a k prosazení Bidenova plánu tak potřebují součinnost všech svých senátorů. To však dává každému z nich možnost výrazně promlouvat do konečné podoby investičního balíku, jelikož se mohou rozhodnout balík de facto vetovat.

Server Politico poznamenává, že republikáni ví, že sami plán již zastavit nedokážou. Zaměřují se proto nyní především na umírněné demokratické senátory Joea Manchina a Kyrsten Sinemaovou, kteří již měsíce naznačují, že s rozsahem a obsahem infrastrukturního návrhu zcela nesouzní. Republikáni se tak Manchina se Sinemaovou budou snažit přesvědčit, aby vedení demokratů přiměli k výraznému osekání chystaných státních výdajů, píše Politico.

Manchin přitom dnes jen několik hodin po schválení rozpočtového opatření prohlásil, že má ohledně plánu na investice v hodnotě 3,5 bilionu dolarů vážné obavy. Ve vyjádření uvedl, že ačkoliv pro opatření hlasoval, mohly by mít takto velké výdaje vážný dopad na státní dluh USA a tím na schopnost Spojených států reagovat na další případné krizové situace.

"Vzhledem k současnému stavu ekonomického zotavování je jednoduše nezodpovědné pokračovat ve výdajích na úrovni, která lépe odpovídá reakci na velkou hospodářskou krizi nebo velkou recesi, než ekonomice, která je na pokraji přehřátí," dodal Manchin.

Podobným způsobem se již dříve veřejně vyjadřovala také Sinemaová. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nicméně před asi dvěma týdny prohlásila, že senátorka s Bidenem v oblasti infrastruktury souhlasí.

Související

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

Více souvisejících

Joe Biden ,  Senát USA ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy