Amerika se obrodila v 70. letech, problémy překoná i nyní, věří politolog

NÁZOR - Všude kolují špatné zprávy o dění ve Spojených státech a uplynulý týden byl skutečně jedním z nejtemnějších v dějinách země, přiznává Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute dodává, že poslední dění v sobě nese i dobrou zprávu, nebo přinejmenším šanci na obnovu americké naděje.

Největší ohrožení za 150 let

Zakaria nehodlá přikrášlovat realitu a deklaruje, že americká demokracie prochází největším ohrožením za 150 let, které není zdaleka u konce. "Těm, kteří pochybovali, že prezident (Donald) Trump je nebezpečím pro demokracii, tento týden konečně poskytl pádný důkaz," píše autor komentáře. Tvrdí, že důkazy byly ale dlouho zřejmé.

Obavy z Trumpových autoritářských tendencí konstantně zlehčoval například deník Wall Street Journal, strážce amerického konzervativizmu, připomíná politolog. Poukazuje, že na stránkách deníku se například rok po Trumpově inauguraci objevil komentář píšící o "hrozivém zklamání progresivních elit", které předvídaly "autoritářskou Ameriku" v důsledku mimořádné hrozby, kterou Trump údajně představoval pro demokratické normy.  

Wall Street Journal tvrdil, že Trump se ve skutečnosti provinil pouze "přehnanými" verbálními výpady vůči médiím, uvádí Zakaria. Dodává, že někteří vysoce postavení republikáni odmítali i tyto výtky a především senátor Lindsey Graham se rychle stal pochlebovačem, který dychtivě podporoval ty nejhorší Trumpovy podněty.

Po vypuknutí pandemie mnozí konzervativci poukazovali, že Trump krize nevyužil k rozšíření pravomocí vlády, což podle nich dokazovalo, že nemá jakékoliv autoritářské tendence, nastiňuje politolog. To však považuje za zásadní nepochopení autoritářství a připomíná, že prezidenti Abraham Lincoln či Franklin Roosevelt využili své vysoké autority záchraně země před katastrofálním vývojem, což z nich ale nečiní tyrany.

"Autokrat usiluje o moc pro sebe, o upevnění vlastního držení úřadu a zničení svých nepřátel," pokračuje autor komentáře. Vysvětluje, že například ruský prezident Vladimir Putin nehromadí moc, aby poskytl Rusům sociální zabezpečení, ale aby zajistil, že se mu nikdo nebude moci postavit.

Po letošních prezidentských volbách většina republikánů mlčela, když Trump šířil zhoubné lži a konspirační teorie, upozorňuje politolog. Podotýká, že předseda amerického senátu Mitch McConnell, druhý nejvýznamnější republikán, odmítal týdny přiznat, že volby vyhrál Joe Biden, a prohlašoval, že Trump má stoprocentní právo zpochybňovat výsledky u soudu.  

Skutečnost, že jedinec může využívat právní mechanismy, neznamená, že by tak měl skutečně činit, vyzdvihuje Zakaria. Konstatuje, že normy jsou stejně důležité jako zákony a eroze demokracie v jiných zemích - od Maďarska přes Turecko po Indii - probíhá převážně skrze právní prostředky.  

Američtí republikánští senátoři jako Josh Hawley či Ted Cruz, vystudovaní ústavní experti, kteří využívají právo k podvracení demokracie, jsou podle autora komentáře nejlepším příkladem, že intelekt a vzdělání negarantuje čestnost a zdrženlivost. "Mějme na paměti, že jen pár hodin po pokusu o povstání na Capitol Hill spolu s dalšími šesti republikánskými senátory a sto třiceti devíti členy sněmovny hlasovali pro podporu požadavků těchto povstalců," píše Zakaria.

Nová síla a energie

Důvod, proč Zakaria v situaci vidí i skryté dobré zprávy, spočívá v první řadě v tom, že povstání naprosto selhalo, byl nastolen pořádek, za pár hodin došlo k potvrzení výsledků listopadových voleb a Biden bude 20. ledna inaugurován. Chaos z uplynulého týdne ve skutečnosti dostal rebely do defenzivy, což platí především o vůdci povstání, Trumpovi, který dva měsíce po volbách konečně slíbil spořádané předání moci, nastiňuje politolog.

Mnoho republikánů také konečně přestalo Trumpa hýčkat, což platí i o McConnellovi a viceprezidentovi Mikeu Pencovi, upozorňuje autor komentáře. Spekuluje, že si možná uvědomili, že snižování daní a dosazování konzervativních soudců nestojí za zničení demokracie. V neposlední řadě odmítli trumpismus i voliči v Georgii, když zvolili do senátu dva demokraty a zajistili Bidenovi potřebný mandát, doplňuje Zakaria.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Čtyři roky jsem přemýšlel, kdy se Trumpova horečka zlomí," pokračuje politolog. Kladl si otázku, kdy lidé prohlédnou, že Trump není komická postava, která si užívá prezidentství ve stylu reality show, ale je narcis a demagog podněcující rasismus a nenávist, hluboce v rozporu s demokratickým charakterem Spojených států. Dodává, že k tomu došlo tento týden.

Není přitom nutné, aby prozřela celá země - i Richarda Nixona v době rezignace podporovala čtvrtina Američanů -, ale stačí dostatečná část potřebná k restartu norem, míní Zakaria. Domnívá se, že možná bylo nutné dostat se příliš za hranu, aby se Spojené státy vrátily zpět.

Zakaria, který žil v 70. letech mimo Spojené státy, tamní, tehdy velmi bouřlivé události bedlivě sledoval. Připomíná, že země jej silně fascinovala, přestože zaznamenala první velkou vojenskou porážku, rezignaci zostuzeného prezidenta a z její slabosti hodlal profitovat Sovětský svaz. Chaos a zmatky ale považoval politolog za důkaz otevřené společnosti v období velké změny, místa, které vykazuje hněv a otřesy doprovázející trýznivé změny a transformace.    

Šlo o signál, že Spojené státy ukazují své problémy, čelí výzvě a navzdory bouři najdou novou odolnost, energii a sílu, deklaruje autor komentáře. Věří, že tomu tak bude i dnes.

Související

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.
Ilustrační foto Komentář

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump demokracie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 48 minutami

před 1 hodinou

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

před 10 hodinami

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

před 10 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 12 hodinami

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy