Amerika se obrodila v 70. letech, problémy překoná i nyní, věří politolog

NÁZOR - Všude kolují špatné zprávy o dění ve Spojených státech a uplynulý týden byl skutečně jedním z nejtemnějších v dějinách země, přiznává Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute dodává, že poslední dění v sobě nese i dobrou zprávu, nebo přinejmenším šanci na obnovu americké naděje.

Největší ohrožení za 150 let

Zakaria nehodlá přikrášlovat realitu a deklaruje, že americká demokracie prochází největším ohrožením za 150 let, které není zdaleka u konce. "Těm, kteří pochybovali, že prezident (Donald) Trump je nebezpečím pro demokracii, tento týden konečně poskytl pádný důkaz," píše autor komentáře. Tvrdí, že důkazy byly ale dlouho zřejmé.

Obavy z Trumpových autoritářských tendencí konstantně zlehčoval například deník Wall Street Journal, strážce amerického konzervativizmu, připomíná politolog. Poukazuje, že na stránkách deníku se například rok po Trumpově inauguraci objevil komentář píšící o "hrozivém zklamání progresivních elit", které předvídaly "autoritářskou Ameriku" v důsledku mimořádné hrozby, kterou Trump údajně představoval pro demokratické normy.  

Wall Street Journal tvrdil, že Trump se ve skutečnosti provinil pouze "přehnanými" verbálními výpady vůči médiím, uvádí Zakaria. Dodává, že někteří vysoce postavení republikáni odmítali i tyto výtky a především senátor Lindsey Graham se rychle stal pochlebovačem, který dychtivě podporoval ty nejhorší Trumpovy podněty.

Po vypuknutí pandemie mnozí konzervativci poukazovali, že Trump krize nevyužil k rozšíření pravomocí vlády, což podle nich dokazovalo, že nemá jakékoliv autoritářské tendence, nastiňuje politolog. To však považuje za zásadní nepochopení autoritářství a připomíná, že prezidenti Abraham Lincoln či Franklin Roosevelt využili své vysoké autority záchraně země před katastrofálním vývojem, což z nich ale nečiní tyrany.

"Autokrat usiluje o moc pro sebe, o upevnění vlastního držení úřadu a zničení svých nepřátel," pokračuje autor komentáře. Vysvětluje, že například ruský prezident Vladimir Putin nehromadí moc, aby poskytl Rusům sociální zabezpečení, ale aby zajistil, že se mu nikdo nebude moci postavit.

Po letošních prezidentských volbách většina republikánů mlčela, když Trump šířil zhoubné lži a konspirační teorie, upozorňuje politolog. Podotýká, že předseda amerického senátu Mitch McConnell, druhý nejvýznamnější republikán, odmítal týdny přiznat, že volby vyhrál Joe Biden, a prohlašoval, že Trump má stoprocentní právo zpochybňovat výsledky u soudu.  

Skutečnost, že jedinec může využívat právní mechanismy, neznamená, že by tak měl skutečně činit, vyzdvihuje Zakaria. Konstatuje, že normy jsou stejně důležité jako zákony a eroze demokracie v jiných zemích - od Maďarska přes Turecko po Indii - probíhá převážně skrze právní prostředky.  

Američtí republikánští senátoři jako Josh Hawley či Ted Cruz, vystudovaní ústavní experti, kteří využívají právo k podvracení demokracie, jsou podle autora komentáře nejlepším příkladem, že intelekt a vzdělání negarantuje čestnost a zdrženlivost. "Mějme na paměti, že jen pár hodin po pokusu o povstání na Capitol Hill spolu s dalšími šesti republikánskými senátory a sto třiceti devíti členy sněmovny hlasovali pro podporu požadavků těchto povstalců," píše Zakaria.

Nová síla a energie

Důvod, proč Zakaria v situaci vidí i skryté dobré zprávy, spočívá v první řadě v tom, že povstání naprosto selhalo, byl nastolen pořádek, za pár hodin došlo k potvrzení výsledků listopadových voleb a Biden bude 20. ledna inaugurován. Chaos z uplynulého týdne ve skutečnosti dostal rebely do defenzivy, což platí především o vůdci povstání, Trumpovi, který dva měsíce po volbách konečně slíbil spořádané předání moci, nastiňuje politolog.

Mnoho republikánů také konečně přestalo Trumpa hýčkat, což platí i o McConnellovi a viceprezidentovi Mikeu Pencovi, upozorňuje autor komentáře. Spekuluje, že si možná uvědomili, že snižování daní a dosazování konzervativních soudců nestojí za zničení demokracie. V neposlední řadě odmítli trumpismus i voliči v Georgii, když zvolili do senátu dva demokraty a zajistili Bidenovi potřebný mandát, doplňuje Zakaria.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Čtyři roky jsem přemýšlel, kdy se Trumpova horečka zlomí," pokračuje politolog. Kladl si otázku, kdy lidé prohlédnou, že Trump není komická postava, která si užívá prezidentství ve stylu reality show, ale je narcis a demagog podněcující rasismus a nenávist, hluboce v rozporu s demokratickým charakterem Spojených států. Dodává, že k tomu došlo tento týden.

Není přitom nutné, aby prozřela celá země - i Richarda Nixona v době rezignace podporovala čtvrtina Američanů -, ale stačí dostatečná část potřebná k restartu norem, míní Zakaria. Domnívá se, že možná bylo nutné dostat se příliš za hranu, aby se Spojené státy vrátily zpět.

Zakaria, který žil v 70. letech mimo Spojené státy, tamní, tehdy velmi bouřlivé události bedlivě sledoval. Připomíná, že země jej silně fascinovala, přestože zaznamenala první velkou vojenskou porážku, rezignaci zostuzeného prezidenta a z její slabosti hodlal profitovat Sovětský svaz. Chaos a zmatky ale považoval politolog za důkaz otevřené společnosti v období velké změny, místa, které vykazuje hněv a otřesy doprovázející trýznivé změny a transformace.    

Šlo o signál, že Spojené státy ukazují své problémy, čelí výzvě a navzdory bouři najdou novou odolnost, energii a sílu, deklaruje autor komentáře. Věří, že tomu tak bude i dnes.

Související

průmyslový hliník, ilustrační fotografie

USA chystají clo 200 procent na ruský hliník, píše Bloomberg

Spojené státy se chystají uvalit clo až 200 procent na ruský hliník. Washington tak plánuje zvýšit tlak na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Rozhodnutí o clech by mělo být oznámeno již tento týden.
Sergej Lavrov

Lavrovův náměstek řekl, že mluvil s novou velvyslankyní USA o jaderné dohodě

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden hovořil s novou americkou velvyslankyní v Moskvě Lynne Tracyovou o jaderné dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. S odvoláním na Rjabkova o tom dnes informují tiskové agentury. Náměstek šéfa ruské diplomacie detaily ke schůzce nesdělil, ale tvrdil, že Rusko dodržuje limity odpalovacích zařízení a hlavic.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump demokracie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Lidé hledají přeživší v sutinách. (6.2.2023)

Zemětřesení v Turecku a Sýrii už má přes 4800 obětí, jejich počet bude dále stoupat

Počet obětí ničivého pondělního zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 4800. Jak dnes uvedl Turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD), v Turecku zemřelo nejméně 3381 lidí. Otřesy tam zasáhly deset provincií, zraněných je v Turecku nejméně 20.426 lidí. V Sýrii podle dřívějších údajů agentury AFP zemřelo 1444 lidí. Celkový počet obětí bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce.

před 36 minutami

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

Tank Tomáš, na který se složili Češi, už byl nasazen do bojů na Ukrajině

Tank Tomáš zakoupený z prostředků českých dárců, už byl nasazen v bojích na Ukrajině. ČTK to řekl spoluautor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Projekt ironicky pojmenovaný po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi považuje za unikátní svorník mezi českými organizacemi, úřady a ukrajinskou stranou. Na první výročí ruské invaze do sousední země chystá iniciativa průvod Prahou a koncert, připravené už má i projekty pro poválečnou obnovu Ukrajiny.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí bude v noci mrazivé. Teploty klesnou hluboko pod nulu

Česko má podle meteorologů před sebou slunečný týden. Až do pátku by mělo být převážně jasno nebo polojasno. Teploty se budou přes den pohybovat většinou okolo nuly, v noci ale mohou padat hluboko pod ni, a to až na minus 15 stupňů Celsia. 

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno včera

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Světová letecká doprava už se zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. V dnes zveřejněné zprávě to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody jinak: Navyšování věku odchodu do penze v EU? Česko by nebylo výjimkou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Komentuje ekonom Kovanda.

Aktualizováno včera

Fiala: Ambasáda v Ankaře nyní pomáhá skupině asi šesti Čechů

Velvyslanectví v Ankaře pomáhá skupině asi šesti Čechů, kteří byli v oblasti zasažené zemětřesením, aby se dostali do bezpečí, nebo do České republiky. Na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj bude organizovat i další pomoc. Připomněl, že do Turecka odletí 68členný tým českých hasičů.

Zdroj: ČTK

Další zprávy