Ve středu se odehrála první a zároveň jediná viceprezidentská debata letošních amerických voleb. Úřadujícímu Miku Pencovi se v ní postavila historicky první žena tmavé pleti Kamala Harrisová. Oproti duelu prezidentských kandidátů proběhla v klidu, senátorka však v roli vyzyvatelky příliš neobstála.
Za přísných hygienických opatření se ve středu poprvé tváří v tvář utkali úřadující viceprezident Mike Pence a senátorka Kamala Harrisová v předvolební debatě. V reakci na propuknutí pandemie koronaviru v Bílém domě, kde se kromě prezidenta a první dámy nakazilo hned několik členů Trumpova kabinetu, kandidáty od sebe dělilo plexisklo. Účastníci vyjma kandidátů a moderátorky Susan Pageové byli tentokrát povinni mít po celou dobu debaty nasazenou roušku.
Harrisová vystoupila nejen jakožto teprve třetí žena na kandidátce většinové strany v historii ucházející se o post viceprezidenta, stala se i první spolukandidátkou s jihoasijskými kořeny. Pro svou letitou reputaci v Senátu a předchozí působení v pozici státní návladní se od Harrisové očekávalo hodně. Laťku pro jinak ne příliš populární viceprezidentskou debatu nasadila velmi vysoko.
O to větším zklamáním byl její výkon. S přípravou na středeční večer senátorce pomáhal bývalý prezidentský kandidát Pete Buttigieg, který se v primárkách ukázal jako brilantní řečník. Kampaň Harrisové bližší informace nesdílela, voliči ovšem nepochybovali o bouřlivé debatě, jejíž tempo bude udávat právě senátorka. K velkému překvapení se opak stal pravdou.
Formát
Obsahem se středeční debata nelišila od té předchozí mezi Donaldem Trumpem a Joe Bidenem. I tentokrát kandidáti reagovali na různá témata z několika okruhů, v nichž dominovaly především koronavirus, zdravotnictví, ekonomika a soudnictví.
Důležité momenty
Viceprezident Pence vstoupil do debaty z mnohem obtížnější pozice. Vzhledem k tomu, že bylo jasné, jaké téma bude udávat směr večera, musel Pence zastat hned dvě úlohy na jednou. Jakožto viceprezident musel obhájit politiku Trumpovy administrativy, z pozice velitele krizového štábu reakci Bílého domu na koronavirus.
Byť jeho úloha vzhledem ke kritické pandemické situaci ve Spojených státech nebyla jednoduchá, poradil si Pence téměř na výbornou. Senátorka Harrisová měla naproti tomu mnohem jednodušší startovní pozici. Do duelu vstoupila jako favoritka s většinovým názorem veřejnosti na své straně. Mnozí tak doufali, že viceprezidenta přinutí čelit faktům a zatlačí ho tím do kouta. Senátorce ovšem chyběl její pověstný temperament.
Ať už se na jejím výkonu podepsala tíha večera, přílišná očekávání diváků, nebo to snad byl i záměr její kampaně, Pence se chopil kormidla hned v úvodu a dlouho se ho nepustil. Až v druhé polovině večera se zdálo, že počáteční tréma ze senátorky opadla a argumenty začaly hovořit v její prospěch.
Koronavirus
Vývoj pandemické situace jako úvodní téma nebylo žádným překvapením. Harrisová se chopila slova, přičemž nešetřila kritikou Trumpovy administrativy. Podobně jako minulý týden Biden mluvila přímo do kamery k lidem, přičemž zdůraznila nedostatečnou transparentnost ze strany prezidenta a krizového štábu ohledně závažnosti situace.
,,Důvodem, proč stojíte ve frontě na jídlo, je neschopnost této administrativy sdělit lidem pravdu,“ uvedla. Zároveň označila odpověď Trumpovy vlády na koronavirus za „největší selhání prezidentské administrativy v americké historii“. Pence obdobnou reakci očividně čekal a raději než na fakta se odvolal na empatii.
,,Neuplyne den, kdy bych nepomyslel na oběti a jejich rodiny,“ zopakoval několikrát. Pohotově navíc odpovědnost převedl na doktora Anthony Fauciho, jednoho z předních amerických epidemiologů. Zároveň nařkl senátorku z nedostatku úcty k veškeré práci, kterou lidé v první linii odvedli. Při té příležitosti zkritizoval Obamovu vládu za nefunkční pandemický plán.
Soudnictví
Stejně jako minulý týden prohrála Harrisová na téma soudnictví. Podobně jako Biden poukázala na problematiku případu Roe vs. Wade a na riziko zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, který by pro miliony Američanů s chronickými onemocněními znamenal ztrátu řady finančních benefitů.
Pence ovšem pohotově obrátil a centrem debaty se stala otázka, zda demokraté hodlají rozšířit počet ústavních soudců za předpokladu, že by Barrettová byla republikány jmenována ještě za úřadu současného prezidenta. Ani tentokrát se diváci odpovědi nedočkali a Pence si dal záležet, aby tato skutečnost zazněla: ,,Jen aby bylo jasno, tu otázku nezodpověděla,“ podotkl.
Ekonomika
Ekonomika a ekonomická stabilita jsou témata, na kterých Trumpova administrativa staví od prvopočátku. Během debaty se tak Pence v podstatě v každém tematickém okruhu pokoušel odvést pozornost tímto směrem a vyhnout se tak jiným palčivým otázkám.
Harrisová představila vizi demokratů, plány na budoucí zelenou energetiku, dostupnější školství a investice do domácích firem. Napadla i obchodní válku mezi USA a Čínou nebo Trumpův daňový skandál. Pence se ovšem rozhodl ofenzivu vystavět na tom, co Američany zajímá nejvíce, na daňových úlevách.
Několikrát zopakoval, že Bidenův plán by znamenal daňové zatížení střední třídy a konec daňových úlev, zelená energetika konec tradičních průmyslových odvětví. Harrisová se tvrdě ohradila a byť poukázala i na fakt, že důvodem (předkoronové) silné ekonomiky byly výdobytky Obamovy politiky, která Spojené státy dostala ven z krize, nebyla schopna obrátit tuto problematiku ve svůj prospěch.
Zdravotnictví, zahraniční politika, rasismus
Momenty, kdy Harrisová večer ovládla, byly zejména tři. Problematiku dostupné zdravotní péče převedla na problematiku soudnictví a kontroverzní jmenování Barrettové. Na rozdíl od jasného plánu na straně demokratů, Pence nebyl schopen jasně vysvětlit, čím republikáni hodlají Obamacare nahradit, pokud dojde k jeho zrušení.
Pro miliony lidí, kteří jsou na tomto programu závislí, je to především v souvislosti s koronavirem téma číslo jedna. V otázce zahraniční politiky se zpočátku zdálo, že Harrisová svými poznámkami ohledně členství USA v NATO nebo Pařížské dohodě, opět minula terč.
Pozornost diváků si však získala poté, co opět zdůraznila prezidentovu neúctu k vojenským složkám. Spojené státy si armádních složek a veteránů velice cení a komentáře prezidenta, kdy vojáky nazval „břídily“ a „zoufalci“, americká veřejnost ještě dlouho nevstřebá.
Pencovou asi největší chybou za celý večer byl jeho slovní útok na senátorčino působení v pozici státní návladní v souvislosti s citlivými případy týkajících se lidských práv, které vedla. Harrisová jakožto dcera dvou migrantů si svou reputaci vybudovala právě bojem za etnické minority a i svou reakcí dala jasně najevo, že se jí viceprezidentova poznámka výrazně dotkla.
Kdo debatu vyhrál?
Obdobně jako minulý týden, ani tentokrát neměla debata jasného vítěze. Výraznou chybou Harrisové bylo, že na viceprezidenta více netlačila, především v momentech, kdy se jeho argumentace zakládala na zavádějících tvrzeních nebo když se záměrně vyhýbal odpovědím na jasně položené otázky.
Devadesáti minutový duel opět přinesl jediné, a to jasný kontrast mezi kandidáty. Viceprezident debatu uhrál v podstatě na otázce ekonomiky ovšem bez jasného výhledu na další roky. Harrisová se naopak rozhodla představit konkrétní vize namísto výraznější ofenzivy vůči protistraně.
To se nakonec promítlo i v následných průzkumech, které ukázaly, že kandidáti uspěli ve svých táborech, nerozhodní voliči se rozřešení ovšem opět nedočkali. Jediným vítězem se stala moucha, která viceprezidentovi několik minut seděla na hlavě a vysloužila si tím i vlastní účet na twitteru.
Související
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
"Měli jsme šanci." Clooney nelituje sloupku proti Bidenovi, ale připustil chybu
Volby USA , Kamala Harrisová , Mike Pence , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
před 1 hodinou
Krátkodobé příměří na Ukrajině. Po Putinovi rozhodl i Zelenskyj
před 2 hodinami
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
před 2 hodinami
Hasiči dostali požár v Českém Švýcarsku pod kontrolu. Zásah pokračuje
před 4 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese další prodloužený víkend?
včera
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
včera
Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem
včera
Kdo otrávil dětskou výživu? Podezřelým je rodák ze Slovenska, mohlo jít o osobní mstu
včera
CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu
včera
Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?
včera
Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu
včera
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
včera
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
včera
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
včera
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
včera
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
včera
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
včera
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
včera
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
včera
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ozbrojené síly Spojených států začnou od pondělního rána blízkovýchodního času vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta, která slouží pro přepravu ropy, plynu i kontejnerového zboží, byla po týdnech íránských útoků a následné americké blokády fakticky neprůjezdná. Podle šéfa Mezinárodní námořní organizace zůstalo v této oblasti od začátku konfliktu mezi USA a Íránem uvězněno přibližně 2 000 lodí a 20 000 námořníků.
Zdroj: Libor Novák