ANALÝZA: Viceprezidentská debata Harrisová versus Pence. Čekalo se víc

Ve středu se odehrála první a zároveň jediná viceprezidentská debata letošních amerických voleb. Úřadujícímu Miku Pencovi se v ní postavila historicky první žena tmavé pleti Kamala Harrisová. Oproti duelu prezidentských kandidátů proběhla v klidu, senátorka však v roli vyzyvatelky příliš neobstála.

Za přísných hygienických opatření se ve středu poprvé tváří v tvář utkali úřadující viceprezident Mike Pence a senátorka Kamala Harrisová v předvolební debatě. V reakci na propuknutí pandemie koronaviru v Bílém domě, kde se kromě prezidenta a první dámy nakazilo hned několik členů Trumpova kabinetu, kandidáty od sebe dělilo plexisklo. Účastníci vyjma kandidátů a moderátorky Susan Pageové byli tentokrát povinni mít po celou dobu debaty nasazenou roušku. 

Harrisová vystoupila nejen jakožto teprve třetí žena na kandidátce většinové strany v historii ucházející se o post viceprezidenta, stala se i první spolukandidátkou s jihoasijskými kořeny. Pro svou letitou reputaci v Senátu a předchozí působení v pozici státní návladní se od Harrisové očekávalo hodně. Laťku pro jinak ne příliš populární viceprezidentskou debatu nasadila velmi vysoko. 

O to větším zklamáním byl její výkon. S přípravou na středeční večer senátorce pomáhal bývalý prezidentský kandidát Pete Buttigieg, který se v primárkách ukázal jako brilantní řečník. Kampaň Harrisové bližší informace nesdílela, voliči ovšem nepochybovali o bouřlivé debatě, jejíž tempo bude udávat právě senátorka. K velkému překvapení se opak stal pravdou. 

Formát

Obsahem se středeční debata nelišila od té předchozí mezi Donaldem Trumpem a Joe Bidenem. I tentokrát kandidáti reagovali na různá témata z několika okruhů, v nichž dominovaly především koronavirus, zdravotnictví, ekonomika a soudnictví. 

Důležité momenty

Viceprezident Pence vstoupil do debaty z mnohem obtížnější pozice. Vzhledem k tomu, že bylo jasné, jaké téma bude udávat směr večera, musel Pence zastat hned dvě úlohy na jednou. Jakožto viceprezident musel obhájit politiku Trumpovy administrativy, z pozice velitele krizového štábu reakci Bílého domu na koronavirus. 

Byť jeho úloha vzhledem ke kritické pandemické situaci ve Spojených státech nebyla jednoduchá, poradil si Pence téměř na výbornou. Senátorka Harrisová měla naproti tomu mnohem jednodušší startovní pozici. Do duelu vstoupila jako favoritka s většinovým názorem veřejnosti na své straně. Mnozí tak doufali, že viceprezidenta přinutí čelit faktům a zatlačí ho tím do kouta. Senátorce ovšem chyběl její pověstný temperament.

Ať už se na jejím výkonu podepsala tíha večera, přílišná očekávání diváků, nebo to snad byl i záměr její kampaně, Pence se chopil kormidla hned v úvodu a dlouho se ho nepustil. Až v druhé polovině večera se zdálo, že počáteční tréma ze senátorky opadla a argumenty začaly hovořit v její prospěch.

Koronavirus

Vývoj pandemické situace jako úvodní téma nebylo žádným překvapením. Harrisová se chopila slova, přičemž nešetřila kritikou Trumpovy administrativy. Podobně jako minulý týden Biden mluvila přímo do kamery k lidem, přičemž zdůraznila nedostatečnou transparentnost ze strany prezidenta a krizového štábu ohledně závažnosti situace. 

,,Důvodem, proč stojíte ve frontě na jídlo, je neschopnost této administrativy sdělit lidem pravdu,“ uvedla. Zároveň označila odpověď Trumpovy vlády na koronavirus za „největší selhání prezidentské administrativy v americké historii“. Pence obdobnou reakci očividně čekal a raději než na fakta se odvolal na empatii. 

,,Neuplyne den, kdy bych nepomyslel na oběti a jejich rodiny,“ zopakoval několikrát. Pohotově navíc odpovědnost převedl na doktora Anthony Fauciho, jednoho z předních amerických epidemiologů. Zároveň nařkl senátorku z nedostatku úcty k veškeré práci, kterou lidé v první linii odvedli. Při té příležitosti zkritizoval Obamovu vládu za nefunkční pandemický plán.

Soudnictví

Stejně jako minulý týden prohrála Harrisová na téma soudnictví. Podobně jako Biden poukázala na problematiku případu Roe vs. Wade a na riziko zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, který by pro miliony Američanů s chronickými onemocněními znamenal ztrátu řady finančních benefitů. 

Pence ovšem pohotově obrátil a centrem debaty se stala otázka, zda demokraté hodlají rozšířit počet ústavních soudců za předpokladu, že by Barrettová byla republikány jmenována ještě za úřadu současného prezidenta. Ani tentokrát se diváci odpovědi nedočkali a Pence si dal záležet, aby tato skutečnost zazněla: ,,Jen aby bylo jasno, tu otázku nezodpověděla,“ podotkl. 

Ekonomika

Ekonomika a ekonomická stabilita jsou témata, na kterých Trumpova administrativa staví od prvopočátku. Během debaty se tak Pence v podstatě v každém tematickém okruhu pokoušel odvést pozornost tímto směrem a vyhnout se tak jiným palčivým otázkám. 

Harrisová představila vizi demokratů, plány na budoucí zelenou energetiku, dostupnější školství a investice do domácích firem. Napadla i obchodní válku mezi USA a Čínou nebo Trumpův daňový skandál. Pence se ovšem rozhodl ofenzivu vystavět na tom, co Američany zajímá nejvíce, na daňových úlevách. 

Několikrát zopakoval, že Bidenův plán by znamenal daňové zatížení střední třídy a konec daňových úlev, zelená energetika konec tradičních průmyslových odvětví. Harrisová se tvrdě ohradila a byť poukázala i na fakt, že důvodem (předkoronové) silné ekonomiky byly výdobytky Obamovy politiky, která Spojené státy dostala ven z krize, nebyla schopna obrátit tuto problematiku ve svůj prospěch. 

Zdravotnictví, zahraniční politika, rasismus

Momenty, kdy Harrisová večer ovládla, byly zejména tři. Problematiku dostupné zdravotní péče převedla na problematiku soudnictví a kontroverzní jmenování Barrettové. Na rozdíl od jasného plánu na straně demokratů, Pence nebyl schopen jasně vysvětlit, čím republikáni hodlají Obamacare nahradit, pokud dojde k jeho zrušení. 

Pro miliony lidí, kteří jsou na tomto programu závislí, je to především v souvislosti s koronavirem téma číslo jedna. V otázce zahraniční politiky se zpočátku zdálo, že Harrisová svými poznámkami ohledně členství USA v NATO nebo Pařížské dohodě, opět minula terč. 

Pozornost diváků si však získala poté, co opět zdůraznila prezidentovu neúctu k vojenským složkám. Spojené státy si armádních složek a veteránů velice cení a komentáře prezidenta, kdy vojáky nazval „břídily“ a „zoufalci“, americká veřejnost ještě dlouho nevstřebá. 

Pencovou asi největší chybou za celý večer byl jeho slovní útok na senátorčino působení v pozici státní návladní v souvislosti s citlivými případy týkajících se lidských práv, které vedla. Harrisová jakožto dcera dvou migrantů si svou reputaci vybudovala právě bojem za etnické minority a i svou reakcí dala jasně najevo, že se jí viceprezidentova poznámka výrazně dotkla. 

Kdo debatu vyhrál?

Obdobně jako minulý týden, ani tentokrát neměla debata jasného vítěze. Výraznou chybou Harrisové bylo, že na viceprezidenta více netlačila, především v momentech, kdy se jeho argumentace zakládala na zavádějících tvrzeních nebo když se záměrně vyhýbal odpovědím na jasně položené otázky. 

Devadesáti minutový duel opět přinesl jediné, a to jasný kontrast mezi kandidáty. Viceprezident debatu uhrál v podstatě na otázce ekonomiky ovšem bez jasného výhledu na další roky. Harrisová se naopak rozhodla představit konkrétní vize namísto výraznější ofenzivy vůči protistraně.

To se nakonec promítlo i v následných průzkumech, které ukázaly, že kandidáti uspěli ve svých táborech, nerozhodní voliči se rozřešení ovšem opět nedočkali. Jediným vítězem se stala moucha, která viceprezidentovi několik minut seděla na hlavě a vysloužila si tím i vlastní účet na twitteru.

Související

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

Více souvisejících

Volby USA Kamala Harrisová Mike Pence USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 10 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy