ANALÝZA: Viceprezidentská debata Harrisová versus Pence. Čekalo se víc

Ve středu se odehrála první a zároveň jediná viceprezidentská debata letošních amerických voleb. Úřadujícímu Miku Pencovi se v ní postavila historicky první žena tmavé pleti Kamala Harrisová. Oproti duelu prezidentských kandidátů proběhla v klidu, senátorka však v roli vyzyvatelky příliš neobstála.

Za přísných hygienických opatření se ve středu poprvé tváří v tvář utkali úřadující viceprezident Mike Pence a senátorka Kamala Harrisová v předvolební debatě. V reakci na propuknutí pandemie koronaviru v Bílém domě, kde se kromě prezidenta a první dámy nakazilo hned několik členů Trumpova kabinetu, kandidáty od sebe dělilo plexisklo. Účastníci vyjma kandidátů a moderátorky Susan Pageové byli tentokrát povinni mít po celou dobu debaty nasazenou roušku. 

Harrisová vystoupila nejen jakožto teprve třetí žena na kandidátce většinové strany v historii ucházející se o post viceprezidenta, stala se i první spolukandidátkou s jihoasijskými kořeny. Pro svou letitou reputaci v Senátu a předchozí působení v pozici státní návladní se od Harrisové očekávalo hodně. Laťku pro jinak ne příliš populární viceprezidentskou debatu nasadila velmi vysoko. 

O to větším zklamáním byl její výkon. S přípravou na středeční večer senátorce pomáhal bývalý prezidentský kandidát Pete Buttigieg, který se v primárkách ukázal jako brilantní řečník. Kampaň Harrisové bližší informace nesdílela, voliči ovšem nepochybovali o bouřlivé debatě, jejíž tempo bude udávat právě senátorka. K velkému překvapení se opak stal pravdou. 

Formát

Obsahem se středeční debata nelišila od té předchozí mezi Donaldem Trumpem a Joe Bidenem. I tentokrát kandidáti reagovali na různá témata z několika okruhů, v nichž dominovaly především koronavirus, zdravotnictví, ekonomika a soudnictví. 

Důležité momenty

Viceprezident Pence vstoupil do debaty z mnohem obtížnější pozice. Vzhledem k tomu, že bylo jasné, jaké téma bude udávat směr večera, musel Pence zastat hned dvě úlohy na jednou. Jakožto viceprezident musel obhájit politiku Trumpovy administrativy, z pozice velitele krizového štábu reakci Bílého domu na koronavirus. 

Byť jeho úloha vzhledem ke kritické pandemické situaci ve Spojených státech nebyla jednoduchá, poradil si Pence téměř na výbornou. Senátorka Harrisová měla naproti tomu mnohem jednodušší startovní pozici. Do duelu vstoupila jako favoritka s většinovým názorem veřejnosti na své straně. Mnozí tak doufali, že viceprezidenta přinutí čelit faktům a zatlačí ho tím do kouta. Senátorce ovšem chyběl její pověstný temperament.

Ať už se na jejím výkonu podepsala tíha večera, přílišná očekávání diváků, nebo to snad byl i záměr její kampaně, Pence se chopil kormidla hned v úvodu a dlouho se ho nepustil. Až v druhé polovině večera se zdálo, že počáteční tréma ze senátorky opadla a argumenty začaly hovořit v její prospěch.

Koronavirus

Vývoj pandemické situace jako úvodní téma nebylo žádným překvapením. Harrisová se chopila slova, přičemž nešetřila kritikou Trumpovy administrativy. Podobně jako minulý týden Biden mluvila přímo do kamery k lidem, přičemž zdůraznila nedostatečnou transparentnost ze strany prezidenta a krizového štábu ohledně závažnosti situace. 

,,Důvodem, proč stojíte ve frontě na jídlo, je neschopnost této administrativy sdělit lidem pravdu,“ uvedla. Zároveň označila odpověď Trumpovy vlády na koronavirus za „největší selhání prezidentské administrativy v americké historii“. Pence obdobnou reakci očividně čekal a raději než na fakta se odvolal na empatii. 

,,Neuplyne den, kdy bych nepomyslel na oběti a jejich rodiny,“ zopakoval několikrát. Pohotově navíc odpovědnost převedl na doktora Anthony Fauciho, jednoho z předních amerických epidemiologů. Zároveň nařkl senátorku z nedostatku úcty k veškeré práci, kterou lidé v první linii odvedli. Při té příležitosti zkritizoval Obamovu vládu za nefunkční pandemický plán.

Soudnictví

Stejně jako minulý týden prohrála Harrisová na téma soudnictví. Podobně jako Biden poukázala na problematiku případu Roe vs. Wade a na riziko zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, který by pro miliony Američanů s chronickými onemocněními znamenal ztrátu řady finančních benefitů. 

Pence ovšem pohotově obrátil a centrem debaty se stala otázka, zda demokraté hodlají rozšířit počet ústavních soudců za předpokladu, že by Barrettová byla republikány jmenována ještě za úřadu současného prezidenta. Ani tentokrát se diváci odpovědi nedočkali a Pence si dal záležet, aby tato skutečnost zazněla: ,,Jen aby bylo jasno, tu otázku nezodpověděla,“ podotkl. 

Ekonomika

Ekonomika a ekonomická stabilita jsou témata, na kterých Trumpova administrativa staví od prvopočátku. Během debaty se tak Pence v podstatě v každém tematickém okruhu pokoušel odvést pozornost tímto směrem a vyhnout se tak jiným palčivým otázkám. 

Harrisová představila vizi demokratů, plány na budoucí zelenou energetiku, dostupnější školství a investice do domácích firem. Napadla i obchodní válku mezi USA a Čínou nebo Trumpův daňový skandál. Pence se ovšem rozhodl ofenzivu vystavět na tom, co Američany zajímá nejvíce, na daňových úlevách. 

Několikrát zopakoval, že Bidenův plán by znamenal daňové zatížení střední třídy a konec daňových úlev, zelená energetika konec tradičních průmyslových odvětví. Harrisová se tvrdě ohradila a byť poukázala i na fakt, že důvodem (předkoronové) silné ekonomiky byly výdobytky Obamovy politiky, která Spojené státy dostala ven z krize, nebyla schopna obrátit tuto problematiku ve svůj prospěch. 

Zdravotnictví, zahraniční politika, rasismus

Momenty, kdy Harrisová večer ovládla, byly zejména tři. Problematiku dostupné zdravotní péče převedla na problematiku soudnictví a kontroverzní jmenování Barrettové. Na rozdíl od jasného plánu na straně demokratů, Pence nebyl schopen jasně vysvětlit, čím republikáni hodlají Obamacare nahradit, pokud dojde k jeho zrušení. 

Pro miliony lidí, kteří jsou na tomto programu závislí, je to především v souvislosti s koronavirem téma číslo jedna. V otázce zahraniční politiky se zpočátku zdálo, že Harrisová svými poznámkami ohledně členství USA v NATO nebo Pařížské dohodě, opět minula terč. 

Pozornost diváků si však získala poté, co opět zdůraznila prezidentovu neúctu k vojenským složkám. Spojené státy si armádních složek a veteránů velice cení a komentáře prezidenta, kdy vojáky nazval „břídily“ a „zoufalci“, americká veřejnost ještě dlouho nevstřebá. 

Pencovou asi největší chybou za celý večer byl jeho slovní útok na senátorčino působení v pozici státní návladní v souvislosti s citlivými případy týkajících se lidských práv, které vedla. Harrisová jakožto dcera dvou migrantů si svou reputaci vybudovala právě bojem za etnické minority a i svou reakcí dala jasně najevo, že se jí viceprezidentova poznámka výrazně dotkla. 

Kdo debatu vyhrál?

Obdobně jako minulý týden, ani tentokrát neměla debata jasného vítěze. Výraznou chybou Harrisové bylo, že na viceprezidenta více netlačila, především v momentech, kdy se jeho argumentace zakládala na zavádějících tvrzeních nebo když se záměrně vyhýbal odpovědím na jasně položené otázky. 

Devadesáti minutový duel opět přinesl jediné, a to jasný kontrast mezi kandidáty. Viceprezident debatu uhrál v podstatě na otázce ekonomiky ovšem bez jasného výhledu na další roky. Harrisová se naopak rozhodla představit konkrétní vize namísto výraznější ofenzivy vůči protistraně.

To se nakonec promítlo i v následných průzkumech, které ukázaly, že kandidáti uspěli ve svých táborech, nerozhodní voliči se rozřešení ovšem opět nedočkali. Jediným vítězem se stala moucha, která viceprezidentovi několik minut seděla na hlavě a vysloužila si tím i vlastní účet na twitteru.

Související

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

Více souvisejících

Volby USA Kamala Harrisová Mike Pence USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy