ANALÝZA: Viceprezidentská debata Harrisová versus Pence. Čekalo se víc

Ve středu se odehrála první a zároveň jediná viceprezidentská debata letošních amerických voleb. Úřadujícímu Miku Pencovi se v ní postavila historicky první žena tmavé pleti Kamala Harrisová. Oproti duelu prezidentských kandidátů proběhla v klidu, senátorka však v roli vyzyvatelky příliš neobstála.

Za přísných hygienických opatření se ve středu poprvé tváří v tvář utkali úřadující viceprezident Mike Pence a senátorka Kamala Harrisová v předvolební debatě. V reakci na propuknutí pandemie koronaviru v Bílém domě, kde se kromě prezidenta a první dámy nakazilo hned několik členů Trumpova kabinetu, kandidáty od sebe dělilo plexisklo. Účastníci vyjma kandidátů a moderátorky Susan Pageové byli tentokrát povinni mít po celou dobu debaty nasazenou roušku. 

Harrisová vystoupila nejen jakožto teprve třetí žena na kandidátce většinové strany v historii ucházející se o post viceprezidenta, stala se i první spolukandidátkou s jihoasijskými kořeny. Pro svou letitou reputaci v Senátu a předchozí působení v pozici státní návladní se od Harrisové očekávalo hodně. Laťku pro jinak ne příliš populární viceprezidentskou debatu nasadila velmi vysoko. 

O to větším zklamáním byl její výkon. S přípravou na středeční večer senátorce pomáhal bývalý prezidentský kandidát Pete Buttigieg, který se v primárkách ukázal jako brilantní řečník. Kampaň Harrisové bližší informace nesdílela, voliči ovšem nepochybovali o bouřlivé debatě, jejíž tempo bude udávat právě senátorka. K velkému překvapení se opak stal pravdou. 

Formát

Obsahem se středeční debata nelišila od té předchozí mezi Donaldem Trumpem a Joe Bidenem. I tentokrát kandidáti reagovali na různá témata z několika okruhů, v nichž dominovaly především koronavirus, zdravotnictví, ekonomika a soudnictví. 

Důležité momenty

Viceprezident Pence vstoupil do debaty z mnohem obtížnější pozice. Vzhledem k tomu, že bylo jasné, jaké téma bude udávat směr večera, musel Pence zastat hned dvě úlohy na jednou. Jakožto viceprezident musel obhájit politiku Trumpovy administrativy, z pozice velitele krizového štábu reakci Bílého domu na koronavirus. 

Byť jeho úloha vzhledem ke kritické pandemické situaci ve Spojených státech nebyla jednoduchá, poradil si Pence téměř na výbornou. Senátorka Harrisová měla naproti tomu mnohem jednodušší startovní pozici. Do duelu vstoupila jako favoritka s většinovým názorem veřejnosti na své straně. Mnozí tak doufali, že viceprezidenta přinutí čelit faktům a zatlačí ho tím do kouta. Senátorce ovšem chyběl její pověstný temperament.

Ať už se na jejím výkonu podepsala tíha večera, přílišná očekávání diváků, nebo to snad byl i záměr její kampaně, Pence se chopil kormidla hned v úvodu a dlouho se ho nepustil. Až v druhé polovině večera se zdálo, že počáteční tréma ze senátorky opadla a argumenty začaly hovořit v její prospěch.

Koronavirus

Vývoj pandemické situace jako úvodní téma nebylo žádným překvapením. Harrisová se chopila slova, přičemž nešetřila kritikou Trumpovy administrativy. Podobně jako minulý týden Biden mluvila přímo do kamery k lidem, přičemž zdůraznila nedostatečnou transparentnost ze strany prezidenta a krizového štábu ohledně závažnosti situace. 

,,Důvodem, proč stojíte ve frontě na jídlo, je neschopnost této administrativy sdělit lidem pravdu,“ uvedla. Zároveň označila odpověď Trumpovy vlády na koronavirus za „největší selhání prezidentské administrativy v americké historii“. Pence obdobnou reakci očividně čekal a raději než na fakta se odvolal na empatii. 

,,Neuplyne den, kdy bych nepomyslel na oběti a jejich rodiny,“ zopakoval několikrát. Pohotově navíc odpovědnost převedl na doktora Anthony Fauciho, jednoho z předních amerických epidemiologů. Zároveň nařkl senátorku z nedostatku úcty k veškeré práci, kterou lidé v první linii odvedli. Při té příležitosti zkritizoval Obamovu vládu za nefunkční pandemický plán.

Soudnictví

Stejně jako minulý týden prohrála Harrisová na téma soudnictví. Podobně jako Biden poukázala na problematiku případu Roe vs. Wade a na riziko zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, který by pro miliony Američanů s chronickými onemocněními znamenal ztrátu řady finančních benefitů. 

Pence ovšem pohotově obrátil a centrem debaty se stala otázka, zda demokraté hodlají rozšířit počet ústavních soudců za předpokladu, že by Barrettová byla republikány jmenována ještě za úřadu současného prezidenta. Ani tentokrát se diváci odpovědi nedočkali a Pence si dal záležet, aby tato skutečnost zazněla: ,,Jen aby bylo jasno, tu otázku nezodpověděla,“ podotkl. 

Ekonomika

Ekonomika a ekonomická stabilita jsou témata, na kterých Trumpova administrativa staví od prvopočátku. Během debaty se tak Pence v podstatě v každém tematickém okruhu pokoušel odvést pozornost tímto směrem a vyhnout se tak jiným palčivým otázkám. 

Harrisová představila vizi demokratů, plány na budoucí zelenou energetiku, dostupnější školství a investice do domácích firem. Napadla i obchodní válku mezi USA a Čínou nebo Trumpův daňový skandál. Pence se ovšem rozhodl ofenzivu vystavět na tom, co Američany zajímá nejvíce, na daňových úlevách. 

Několikrát zopakoval, že Bidenův plán by znamenal daňové zatížení střední třídy a konec daňových úlev, zelená energetika konec tradičních průmyslových odvětví. Harrisová se tvrdě ohradila a byť poukázala i na fakt, že důvodem (předkoronové) silné ekonomiky byly výdobytky Obamovy politiky, která Spojené státy dostala ven z krize, nebyla schopna obrátit tuto problematiku ve svůj prospěch. 

Zdravotnictví, zahraniční politika, rasismus

Momenty, kdy Harrisová večer ovládla, byly zejména tři. Problematiku dostupné zdravotní péče převedla na problematiku soudnictví a kontroverzní jmenování Barrettové. Na rozdíl od jasného plánu na straně demokratů, Pence nebyl schopen jasně vysvětlit, čím republikáni hodlají Obamacare nahradit, pokud dojde k jeho zrušení. 

Pro miliony lidí, kteří jsou na tomto programu závislí, je to především v souvislosti s koronavirem téma číslo jedna. V otázce zahraniční politiky se zpočátku zdálo, že Harrisová svými poznámkami ohledně členství USA v NATO nebo Pařížské dohodě, opět minula terč. 

Pozornost diváků si však získala poté, co opět zdůraznila prezidentovu neúctu k vojenským složkám. Spojené státy si armádních složek a veteránů velice cení a komentáře prezidenta, kdy vojáky nazval „břídily“ a „zoufalci“, americká veřejnost ještě dlouho nevstřebá. 

Pencovou asi největší chybou za celý večer byl jeho slovní útok na senátorčino působení v pozici státní návladní v souvislosti s citlivými případy týkajících se lidských práv, které vedla. Harrisová jakožto dcera dvou migrantů si svou reputaci vybudovala právě bojem za etnické minority a i svou reakcí dala jasně najevo, že se jí viceprezidentova poznámka výrazně dotkla. 

Kdo debatu vyhrál?

Obdobně jako minulý týden, ani tentokrát neměla debata jasného vítěze. Výraznou chybou Harrisové bylo, že na viceprezidenta více netlačila, především v momentech, kdy se jeho argumentace zakládala na zavádějících tvrzeních nebo když se záměrně vyhýbal odpovědím na jasně položené otázky. 

Devadesáti minutový duel opět přinesl jediné, a to jasný kontrast mezi kandidáty. Viceprezident debatu uhrál v podstatě na otázce ekonomiky ovšem bez jasného výhledu na další roky. Harrisová se naopak rozhodla představit konkrétní vize namísto výraznější ofenzivy vůči protistraně.

To se nakonec promítlo i v následných průzkumech, které ukázaly, že kandidáti uspěli ve svých táborech, nerozhodní voliči se rozřešení ovšem opět nedočkali. Jediným vítězem se stala moucha, která viceprezidentovi několik minut seděla na hlavě a vysloužila si tím i vlastní účet na twitteru.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA Kamala Harrisová Mike Pence USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy