Babiš v OSN: Česko po pádu totality bohatne. Zmínil Havla, kritizoval Gretu

Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, který nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to ve středu pozdě večer newyorského času (dnes nad ránem SELČ) prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří.

Andrej Babiš dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. 

Moje první vystoupení v @UN. Letošní SDG Summit, summit o udržitelném rozvoji, má zhodnotit, jak kdo plní závazky přijaté do roku 2030. Pochlubil jsem se, že jsme ze 162 zemí v indexu na 7. místě a přidal tři dobrovolné závazky. Třeba, že do roku 2025 vysadíme 10 milionů stromů. pic.twitter.com/QSxhzPOohb

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 25, 2019

Babiš projev uvedl připomínkou toho, jak Česko přešlo od diktatury k demokracii a že symbolem těchto demokratických změn byl disident a někdejší československý a český prezident Václav Havel.

Po pádu komunismu se Česko stalo stalo členem Severoatlantické aliance a následně Evropské unie. Premiér upozornil, že to nebyla snadná cesta a že tehdejší politici učinili během přechodu k tržní ekonomice řadu chyb.

"V současnosti je Česká republika sedmou nejbezpečnější zemí na světě, rychle roste a bohatne," řekl s tím, že tak navazuje na svou meziválečnou prosperitu, kdy tehdejší Československo s věhlasným průmyslem patřilo k nejrozvinutějším zemím světa.

Česko chce podle Babiše silnou a jednotnou Evropu, Evropskou unii pak označil za nejúspěšnější mírový projekt na světě. Má ovšem výhrady vůči tomu, jak se Evropa ve světě angažuje. "Bohužel současná Evropská unie není v tomto ohledu příliš efektivní," uvedl.

Za největší výzvy, které před unií stojí, označil dojednání brexitové dohody mezi Londýnem a Bruselem, uzavření speciální obchodní dohody se Spojenými státy, dobudování vnitřního trhu, vztah s Ruskem, zajištění vnější bezpečnosti včetně kontroly nad migračními toky a také budoucí rozšíření EU. Babiš by také chtěl, aby Evropská rada, která je nejvyšším politickým orgánem bloku, hrála v budoucnu roli evropské koaliční vlády.

V dalším bodu projevu se věnoval klimatickým změnám, které podle něj jsou problémem celého světa, nejen Česka a EU. Ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku. Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné.

Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. Mladí aktivisté mají sice v mnohém pravdu, ale zelená energie dosud není připravena. "Moje země nemá jinou možnost než jádro," prohlásil.

V projevu zmínil i mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která v pondělí na klimatickém summitu ve velmi emotivním proslovu zkritizovala světové vůdce za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Babiš si není jist, zda její teatrální, hysterická až agresivní řeč povede k racionální diskuzi.

Nejen klima je ale problémem lidstva, řekl Babiš. "Nesmíme však zapomínat na to, že přes 800 milionů lidí stále hladoví, přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě, jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let," zdůraznil.

Hovořil také o tom, že oblast severní Afriky a Blízkého východu je ohrožena konflikty a nestabilitou a že přehlížení těchto problémů bude mít dopady na každého. Mimořádnou odpovědnost v této věci nese Rada bezpečnosti OSN. "Otázkou samozřejmě je, zda bezpečnostní úkol plní," uvedl Babiš s poukázáním na pomalé a nepružné reakce.

Na příkladu Sýrie, ze které před válkou uprchly miliony lidí, upozornil na nutnost řešit ne důsledky krizí, ale jejich příčiny. V plénu proto podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který chce na severu Sýrie pro návrat běženců vybudovat bezpečnostní zónu.

"Uprchlíci musí být motivováni k návratu domů a to se stane, až když jim jejich domovy znovu dají naději," uvedl Babiš. Proto podle něj Česko podporuje Agendu 2030 o udržitelném rozvoji. Mezi cíle agendy OSN patří odstranění extrémní chudoby všude na světě do roku 2030, vymýcení podvýživy pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby, zajištění přístupu k pitné vodě, skoncování se všemi formami násilí na ženách či boj proti globálním klimatickým změnám.

Související

Andrej Babiš

Babiš tvrdí, že dostal od manželky Moniky miliony korun

Andrej Babiš, bývalý premiér a nynější poslanec a předseda hnutí ANO, zveřejnil své nejnovější majetkové přiznání. Ačkoliv stále patří mezi nejbohatší Čechy – podle magazínu Forbes je sedmým nejbohatším – jeho loňské příjmy byly výrazně nižší než v předchozích letech.
Petr Pavel

Pavel nechce spekulovat o jmenování Babiše do čela vlády

Prezident Petr Pavel nechce s ohledem na probíhající kauzu Čapí hnízdo spekulovat o tom, zda by pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiš sestavením vlády, pokud jeho uskupení vyhraje v podzimních parlamentních volbách. Pavel si chce počkat na definitivní soudní rozhodnutí. 

Více souvisejících

Andrej Babiš OSN Česká republika Greta Thunbergová (aktivistka) Brexit Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 1 hodinou

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 6 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy