Babiš v OSN: Česko po pádu totality bohatne. Zmínil Havla, kritizoval Gretu

Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, který nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to ve středu pozdě večer newyorského času (dnes nad ránem SELČ) prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří.

Andrej Babiš dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. 

Moje první vystoupení v @UN. Letošní SDG Summit, summit o udržitelném rozvoji, má zhodnotit, jak kdo plní závazky přijaté do roku 2030. Pochlubil jsem se, že jsme ze 162 zemí v indexu na 7. místě a přidal tři dobrovolné závazky. Třeba, že do roku 2025 vysadíme 10 milionů stromů. pic.twitter.com/QSxhzPOohb

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 25, 2019

Babiš projev uvedl připomínkou toho, jak Česko přešlo od diktatury k demokracii a že symbolem těchto demokratických změn byl disident a někdejší československý a český prezident Václav Havel.

Po pádu komunismu se Česko stalo stalo členem Severoatlantické aliance a následně Evropské unie. Premiér upozornil, že to nebyla snadná cesta a že tehdejší politici učinili během přechodu k tržní ekonomice řadu chyb.

"V současnosti je Česká republika sedmou nejbezpečnější zemí na světě, rychle roste a bohatne," řekl s tím, že tak navazuje na svou meziválečnou prosperitu, kdy tehdejší Československo s věhlasným průmyslem patřilo k nejrozvinutějším zemím světa.

Česko chce podle Babiše silnou a jednotnou Evropu, Evropskou unii pak označil za nejúspěšnější mírový projekt na světě. Má ovšem výhrady vůči tomu, jak se Evropa ve světě angažuje. "Bohužel současná Evropská unie není v tomto ohledu příliš efektivní," uvedl.

Za největší výzvy, které před unií stojí, označil dojednání brexitové dohody mezi Londýnem a Bruselem, uzavření speciální obchodní dohody se Spojenými státy, dobudování vnitřního trhu, vztah s Ruskem, zajištění vnější bezpečnosti včetně kontroly nad migračními toky a také budoucí rozšíření EU. Babiš by také chtěl, aby Evropská rada, která je nejvyšším politickým orgánem bloku, hrála v budoucnu roli evropské koaliční vlády.

V dalším bodu projevu se věnoval klimatickým změnám, které podle něj jsou problémem celého světa, nejen Česka a EU. Ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku. Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné.

Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. Mladí aktivisté mají sice v mnohém pravdu, ale zelená energie dosud není připravena. "Moje země nemá jinou možnost než jádro," prohlásil.

V projevu zmínil i mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která v pondělí na klimatickém summitu ve velmi emotivním proslovu zkritizovala světové vůdce za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Babiš si není jist, zda její teatrální, hysterická až agresivní řeč povede k racionální diskuzi.

Nejen klima je ale problémem lidstva, řekl Babiš. "Nesmíme však zapomínat na to, že přes 800 milionů lidí stále hladoví, přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě, jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let," zdůraznil.

Hovořil také o tom, že oblast severní Afriky a Blízkého východu je ohrožena konflikty a nestabilitou a že přehlížení těchto problémů bude mít dopady na každého. Mimořádnou odpovědnost v této věci nese Rada bezpečnosti OSN. "Otázkou samozřejmě je, zda bezpečnostní úkol plní," uvedl Babiš s poukázáním na pomalé a nepružné reakce.

Na příkladu Sýrie, ze které před válkou uprchly miliony lidí, upozornil na nutnost řešit ne důsledky krizí, ale jejich příčiny. V plénu proto podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který chce na severu Sýrie pro návrat běženců vybudovat bezpečnostní zónu.

"Uprchlíci musí být motivováni k návratu domů a to se stane, až když jim jejich domovy znovu dají naději," uvedl Babiš. Proto podle něj Česko podporuje Agendu 2030 o udržitelném rozvoji. Mezi cíle agendy OSN patří odstranění extrémní chudoby všude na světě do roku 2030, vymýcení podvýživy pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby, zajištění přístupu k pitné vodě, skoncování se všemi formami násilí na ženách či boj proti globálním klimatickým změnám.

Související

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 
Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

Více souvisejících

Andrej Babiš OSN Česká republika Greta Thunbergová (aktivistka) Brexit Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

včera

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy