Problémy s novými hlasovacími přístroji a nedostatek zájemců o práci ve volebních komisích měly za následek chaotický průběh úterních primárek v americkém státě Georgia.
Uvádí to dnes agentura Reuters či deník The New York Times (NYT) poté, co byly od volebních místností po celém státě hlášeny fronty dlouhé i stovky metrů. Republikánští a demokratičtí politici na sebe navzájem svalovali vinu za komplikace, které přiživily obavy z potlačování volebního práva.
Prezidentské primárky měly už předem dané vítěze, a to šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a bývalého viceprezidenta Joea Bidena, některá média se tak více soustředila právě na průběh hlasování. Lokální deník The Atlanta Journal-Constitution (AJC) na dnešní titulní stránce psal o "naprostém kolapsu".
The first edition, after a tough day in Georgia. #gapol https://t.co/1vvUcjjBrY pic.twitter.com/Gc9IdcYeYO
— Kevin Riley, Editor (@ajceditor) June 10, 2020
Voliči na mnoha místech ve frontách strávili několik hodin a záběry místních televizních stanic ještě po půlnoci ukazovaly dlouhé zástupy u některých volebních míst v Atlantě. Soudy v několika okresech reagovaly prodloužením doby určené pro volby.
K míře chaosu přispělo více faktorů včetně vysoké účasti, tím nejvýraznějším se ale zdá být nasazení dosud nepoužitých hlasovacích přístrojů. Podle informací NYT na některých místech nové státem pořízené vybavení na začátku hlasovacího dne vůbec nebylo připravené, jinde pak nastaly technické problémy, s nimiž se nedostatečně vyškolení členové volebních komisí vypořádávali jen s obtížemi.
Další příčinou byly obavy ze šíření koronaviru, kvůli nimž se do komisí přihlásilo méně lidí, takže musel být snížen počet volebních místností. Úřady předtím skoro sedmi milionům voličů rozeslaly žádosti o poštovní hlasovací lístek, pozorovatelé nicméně v úterý u volebních místností narazili na mnohé občany, kteří údajně lístky nedostali, přestože o ně požádali.
V důsledku úterních událostí znovu zaznívala tvrzení o cílené snaze diskriminovat část elektorátu ve státě řízeném republikánskými politiky. Někteří lidé od volebních místností kvůli dlouhému čekání odcházeli, aniž by hlasovali.
"Jsme toho svědky konkrétně v černošských komunitách, nikoli těch bělošských. Tohle je úmyslné, je to jejich generálka (republikánů) na listopad," uvedla na twitteru zástupkyně Demokratické strany v americkém Kongresu Alexandria Ocasiová-Cortezová s odkazem na podzimní prezidentské volby.
Republicans don’t want vote by mail bc it chips away at their ability to do exactly this: target and disenfranchise Black voters and people of color.These scenes are specifically happening in Black communities, not white ones.This is BY DESIGN,& it’s their test run for Nov ⬇️ https://t.co/YUkgt0JXCt
— Alexandria Ocasio-Cortez (@AOC) June 9, 2020
Její slova podle Reuters do jisté míry dokládají zkušenosti organizací, které monitorují stav volebních práv. Jejich představitelé prý v úterý zaznamenali nejvýraznější prodlevy v okrscích s vyšším podílem sociálně slabších obyvatel a zástupců etnických menšin.
Republikán Brad Raffensperger, který má ve státní administrativě na starosti mimo jiné dohled nad průběhem voleb, naopak připsal vinu za volební chaos lokálním demokratickým činitelům a oznámil, že jeho úřad prověří dění ve dvou okresech zahrnujících Atlantu a její okolí. Tamní zástupci se proti tomu ohradili. "Je zodpovědností státního tajemníka (Raffenspergera), aby vyškolil, připravil a vybavil volební pracovníky na celém území státu a zajistil spravedlivý a rovný přístup k volebním urnám," řekl šéf okresu DeKalb Michael Thurmond.
Na úskalí spojená s hlasovacími přístroji americká média v souvislosti s nadcházejícími celostátními volbami upozorňují dlouhodobě a jak připomíná Reuters, chaotické primárky v Georgii nejsou izolovaným incidentem. Podobné zmatky a stížnosti provázely i dubnové hlasování ve Wisconsinu a následné primárky v Pensylvánii, Indianě a Washingtonu D. C.
Související
"Měli jsme šanci." Clooney nelituje sloupku proti Bidenovi, ale připustil chybu
Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce
Volby USA , Prezident USA , USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Donald Trump , Demokratická strana (USA) , Republikánská strana (USA)
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
před 1 hodinou
Trump se zřejmě nevzdává "amerického" Grónska. Jmenoval nového vyslance
před 1 hodinou
Drama v Liberci. Sedm zraněných při požáru domu, zachraňovali je hasiči
před 2 hodinami
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
před 3 hodinami
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
před 4 hodinami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 5 hodinami
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 6 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 6 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 7 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 8 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 9 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 10 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.
Zdroj: Libor Novák