Biden v srpnu oznámí jméno spolukandidáta. Novým viceprezidentem může být žena

Joe Biden tento týden oznámil, že jméno spolukandidáta prozradí pravděpodobně začátkem srpna. Na seznamu má prý i čtyři ženy. Dle jeho slov by se mělo jednat o Afroameričanky. Stejně tak by bývalý viceprezident měl brzy oznámit i jména ostatních členů svého kabinetu.

Joe Biden prozradil ve svém nedávném rozhovoru pro stanici MSNBC, že se brzy chystá oznámit jméno svého spolukandidáta. Potenciální kandidáti na viceprezidenta tak dle jeho slov nyní procházejí formálním schvalováním, které rozhodne o finálním seznamu jmen, z něhož vzejde konečný kandidát.

Biden se již dříve nechal slyšet, že složení jeho kabinetu počínaje viceprezidentem bude reflektovat diverzitu americké společnosti. Už tehdy naznačil, že na místo viceprezidenta hodlá jmenovat ženu. Tato slova v rozhovoru pro MSNBC více méně potvrdil.

Aktuální soupiska potenciálních kandidátů na viceprezidenta tak údajně obsahuje řadu jmen, od mužů po ženy. Konkrétně se na jeho užším seznamu nacházejí čtyři ženy, všechny Afroameričanky. Biden však zároveň dodal, že se nehodlá plně zavázat k jmenování ženy určitého etnika.

,,Nehodlám se zavázat k ničemu jinému než ke jmenování jednoho z lidí, které jsem navrhl, mezi nimiž jsou i čtyři Afroameričanky. O mém finálním rozhodnutí se dozvíte brzy,“ uvedl v rozhovoru. Biden zároveň popřel, že by důvodem pro jejich jmenování byl jakýkoli impuls zvenčí v souvislosti s nedávnými událostmi. ,,Ženy z afro-americké komunity mě podporovaly celou moji kariéru. Byly ke mně vždy loajální, stejně jako já k nim,“ dodal.

Ani během primárek nebyl Biden nijak konkrétní. Z jeho náznaků však vyvstává několik významných jmen americké domácí politiky. Nejvíce americká média spekulují o bývalé poradkyni pro národní bezpečnost, Susan Riceové, která mezi lety 2013 – 2017 působila v Obamově administrativě. 

Ještě před tím působila Riceová v Radě pro národní bezpečnost administrativy bývalého prezidenta Clintona, později jako velvyslankyně Spojených států při organizaci Spojených národů. Její zkušenosti s oblastí zahraniční politiky spolu s velmi kladným vztahem s bývalým viceprezidentem Bidenem jsou tak důvodem, proč se zdá být jedním z nejvhodnějších kandidátů na tuto pozici.

Sama Riceová se však k této možnosti formálně staví s otazníkem. ,,Ať už mě vidí jako svého spolukandidáta nebo jako někoho, kdo bude oslovovat jeho voliče, hodlám udělat vše, co je v mých silách, aby se stal prezidentem a byl ve funkci úspěšný,“ řekla Riceová stanici NBC.

Další velmi silnou kandidátkou je senátorka a bývalá kandidátka na prezidenta, Kamala Harrisová. O jejím potenciálu je slyšet i z řad Demokratické strany a blízkého okruhu samotného Joe Bidena. O senátorčiných bohatých zkušenostech svědčí i její dlouholetá kariéra v roli státního zástupce. Kromě toho se spekulace o Harrisové na pozici viceprezidentky dočkaly i velmi pozitivního ohlasu mezi lidmi.

Spekuluje se i o Val Demingsové ze Sněmovny reprezentantů. V porovnání s Riceovou má výrazně méně zkušeností, v souvislosti s nedávným děním okolo smrti George Floyda a hnutím Black Lives Matter z ní však její kariéra jakožto první ženy, která vedla policejní složky v Orlandu, dělá velmi slibného kandidáta. 

Na pomyslném seznamu figurují nově další dvě ženy – Keisha Lance Bottomsová, starostka Atlanty, a Tammy Duckworthová, senátorka za stát Illinois. Bottomsová patří k Bidenovým nejvěrnějším podporovatelům. Poprvé se pro něj jakožto pro prezidentského kandidáta vyslovila již více než před rokem. Zároveň patří k tvrdým kritikům reakce členů republikánské opozice na koronavirus.

Duckworthová je válečnou veteránkou a zároveň první ženou, která přišla o obě nohy během svého nasazení ve válce v Iráku. Je také první kongresmankou s thajskými kořeny. Pozornost veřejnosti si především získala poté, co vystoupila proti prezidentu Trumpovi v souvislosti s jeho údajným povědomím o činnosti ruské rozvědky, která měla platit povstalcům napojeným na Talibán za zabití amerických vojáků.

Ve hře zůstává i senátorka a bývalá kandidátka na prezidenta, Elizabeth Warrenová. Warrenová sice není Afroameričanka, řada Demokratů je však toho názoru, že právě Warrenová by mohla obrátit pozornost mladých voličů na Bidena. Na své straně má i letitou praxi v politice, její zastánci vyzdvihují především její výbornou orientaci v ekonomice.

Konečné jméno by tak nejspíše mělo zaznít začátkem následujícího měsíce. Nutnost vybrat co nejvhodnějšího spolukandidáta je pro prezidentského kandidáta klíčová, neboť jeho jméno se v listopadu objeví spolu s Bidenem na volebních lístcích. Vedle oznámení potenciálního viceprezidenta se dá očekávat, že Biden brzy představí i složení svého kabinetu.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA Joe Biden USA (Spojené státy americké) Kamala Harrisová Elizabeth Warren

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

před 8 hodinami

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

před 9 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Do USA nejezděte. Stále více států vyzývá k úplnému bojkotu cestování

Stále větší počet států vydává varování před cestami do Spojených států a mnozí zahraniční turisté se rozhodují, zda USA při svých cestách úplně vynechat. Důvodem jsou změny politiky prezidenta Donalda Trumpa, celní opatření vůči spojencům a zpřísnění imigračních kontrol. Tento trend by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americký turistický průmysl, ale i pro ekonomiku jako celek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy