Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.
Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.
"Potřebujeme tento balík, abychom podpořili Ukrajinu v jejím boji za svobodu," řekl Biden a dodal, že USA již poskytly ukrajinské armádě "deset protitankových střel na každý ruský tank". Vyzval také Kongres, aby jeho návrh co nejrychleji schválil. "Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější," dodal s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny.
Spojené státy se podle prezidenta svou pomocí nesnaží útočit na Moskvu, ale podpořit Kyjev. Biden odmítl, že by válka na Ukrajině přerůstala ve větší zástupný konflikt mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem a NATO na straně druhé, který by mohl přivést svět blíže k jaderné válce. Výhrůžky použití jaderných zbraní od ruského prezidenta Vladimira Putina považuje Biden za nezodpovědné a jsou podle něj výrazem beznaděje Moskvy kvůli tomu, že se jí nepodařilo dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině.
Biden rovněž poznamenal, že USA nenechají Moskvu, aby vyhrožovala evropským zemím tím, že zastaví dodávky plynu a ropy. Ruský plynárenský obr Gazprom ve středu přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že tamní společnosti nechtěly za surovinu platit v rublech.
"Nenecháme je využívat jejich zásoby ropy a plynu k tomu, aby se vyhýbali následkům své agrese," řekl Biden. "Spolupracujeme s jinými státy, například s (Jižní) Koreou, Japonskem, či Katarem na tom, abychom pomohli našim evropským spojencům ohroženým tímto ruským vydíráním," dodal.
Nové finance by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců, řekl již před prezidentovým oficiálním oznámením Bílý dům. Biden pak poznamenal, že jím požadovaný balík je "začátkem přechodu k dlouhodobé bezpečnostní pomoci" Ukrajině. Kongres již krátce po začátku invaze schválil pomoc pro Ukrajinu v hodnotě 13,6 miliard dolarů (318 miliard korun), která je nyní již téměř vyčerpaná, píše agentura AP.
Ta rovněž upozornila, že Bidenem nově požadovaný obnos odpovídá více než polovině celého letošního rozpočtu amerického ministerstva zahraničí dohromady s rozpočtem americké rozvojové agentury USAID. Je nicméně jen zlomkem výdajů plánovaných Pentagonem.
Podle agentury AP lze očekávat, že Kongres Bidenův požadavek široce podpoří. Prezident nicméně zákonodárnému sboru rovněž znovu zaslal požadavek na dodatečné finance na boj proti covidu-19, který již Kongres v minulosti několikrát odmítl kvůli politickým neshodám. Prezident dnes řekl, že mu nezáleží na tom, zda Kongres oba balíky schválí současně nebo zvlášť. "Potřebujeme je ale oba," podotkl.
Prezident chce po Kongresu rovněž schválení nových pravomocí, které by umožnily vládě zabavit majetek ruských oligarchů, dát ho Ukrajině a více postihovat obcházení protiruských sankcí. Ministerstvo spravedlnosti by například mohlo vůči osobám podezřelým z obcházení amerických postihů používat přísný federální zákon o vydírání a korupci (RICO) dříve využívaný v boji s organizovaným zločinem.
Související
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
před 1 hodinou
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
před 2 hodinami
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
před 3 hodinami
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
před 4 hodinami
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
před 4 hodinami
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
před 6 hodinami
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
před 6 hodinami
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
před 7 hodinami
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
před 8 hodinami
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
před 9 hodinami
Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují
před 9 hodinami
Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO
před 10 hodinami
Trump sprostě řval na Netanjahua
před 11 hodinami
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
před 12 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
před 13 hodinami
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
včera
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
včera
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
včera
Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů
včera
Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty
Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.
Zdroj: David Holub