Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně. Řekl to dnes americký prezident Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Biden rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.
Jedním z cílů Bidenovy právě skončené čtyřdenní cesty na Blízký východ bylo podle analytiků přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy, což by mohlo pomoci snížit její cenu na světových trzích. Ministr zahraničí Saúdské Arábie dnes po odletu Bidena z Džiddy podle agentury Reuters oznámil, že státy skupiny OPEC+ budou "pokračovat v hodnocení podmínek na trhu s ropou a udělají, co bude nutné".
"Neodejdeme a nenecháme vakuum, které by mohly zaplnit Čína, Rusko nebo Írán," řekl Biden v Džiddě na začátku summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), kterou tvoří Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Schůzky se účastnili i představitelé Iráku, Egypta a Jordánska a lídři jednali o bilaterálních vztazích a bezpečnosti, zejména s ohledem na obavy z íránského jaderného programu.
Biden uvedl, že USA budou pokračovat v aktivním a angažovaném partnerství na Blízkém východě. Zdůraznil také, že je prvním americkým prezidentem na návštěvě regionu od doby, co se USA stáhly z Afghánistánu. "Jsem pyšný na to, že můžu říci, že skončila doba pozemních válek v regionu, kde bylo přítomno velké množství amerických jednotek," dodal Biden. USA nadále pokračují v boji proti ozbrojeným radikálům na Blízkém východě, své jednotky ale z oblasti už z velké části stáhly.
Americký prezident rovněž na summitu apeloval na představitele arabských zemí, z nichž některé jsou kritizovány za represe vůči kritikům či nedodržování práv žen či menšin, aby umožnili svobodu slova. "Budoucnost patří zemím, které využijí plný potenciál svého obyvatelstva a dovolí lidem kritizovat své lídry bez strachu z represí," uvedl Biden.
USA ale potřebují zejména Saúdskou Arábii na své straně jako spojence i jako ropnou velmoc, nyní i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a rostoucími cenami energetických surovin. Žádná ze zemí účastnících se summitu se nepřipojila k USA a dalším západním státům v protiruských sankcích, uvedla AP.
Biden v Saúdské Arábii už v pátek jednal s tamním králem Salmánem a korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Před Saúdskou Arábii navštívil také palestinská území a Izrael, kdy bylo cílem jeho cesty také posílit spolupráci Izraele s některými arabskými státy.
Server The Times of Israel dnes napsal, že na summitu v Džiddě Biden Izrael nezmínil, pouze hovořil obecně o potřebě integrace. Naopak jordánský král Abdalláh II., katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na summitu připomněli palestinskou otázku. Jordánský král řekl, že Blízký východ je nakloněn integraci v energetice či potravinové bezpečnosti s ohledem na ekonomické důsledky pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Podle Abdalláha II. může být ale tato snaha úspěšná pouze tehdy, když do jednání "zahrneme i naše bratry z palestinské vlády".
O palestinské otázce hovořil Biden i s egyptským prezidentem, který rovněž vyzval k ochraně práv Palestinců a vytvoření jejich nezávislého státu. Biden ocenil klíčovou roli Egypta na Blízkém východě, uvedla kancelář egyptského prezidenta, jeho země je největším africkým exportérem do Spojených států.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, jehož země je největší světovým exportérem ropy, dnes na summitu vyzval k "postupnému procesu transformace k obnovitelným zdrojům energie". Varoval, že snaha o radikální snižování emisí z fosilních paliv by mohla vést "k bezprecedentnímu růstu inflace" ve světě.
Biden se v této otázce ocitl v komplikované situaci. Před nástupem do Bílého domu totiž sliboval ekologický přístup v energetice a vrátil USA k pařížské klimatické dohodě, od níž odstoupil jeho předchůdce Donald Trump. Nyní je ale Biden s ohledem na energetickou krizi své postoje nucen přehodnotit.
Související
Joe Biden varuje před „temnými dny“ pro Ameriku
Měli jsme Bidena k odstoupení přesvědčit dřív, svěřila se Harrisová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ceny dálničních známek od ledna vzrostou, potvrdilo ministerstvo
před 1 hodinou
Dispečeři bez výplat a na brigádách. Americká letecká doprava může být ochromena
Aktualizováno před 2 hodinami
Fialova vláda podala demisi. Pavel ji odpoledne přijal
před 2 hodinami
Další případ násilí ve vězení. Policie vznesla obvinění z pokusu o vraždu
před 3 hodinami
Polární záře nad Českem. Meteorologové řekli, kde budou dobré podmínky
před 4 hodinami
Dukův pohřeb povede Graubner. Režisér Strach bude číst z bible
před 5 hodinami
Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století
před 5 hodinami
Neohlášená návštěva Angeliny Jolie na Ukrajině se změnila v drama: její řidiče odvedli vojáci
před 5 hodinami
Volební stížnost končí trestním oznámením. Soud odhalil chybu sčítání v Blansku
před 7 hodinami
Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS
před 8 hodinami
Trump nařídil jaderné testy, ale k podnikatelům mluví jinak. Má prý plán
před 9 hodinami
Zeman podstoupil další operaci. Je stabilizovaný, uvedla manželka
před 9 hodinami
New York proti Trumpovi. Triumf Mamdaniho otevírá frontu mezi Bílým domem a nejvlivnějším městem USA
před 10 hodinami
Putin reaguje na Trumpa. Moskva prověří, zda je nutné začít s jadernými testy
před 11 hodinami
Počasí se tento týden bude už jen ochlazovat
včera
Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická
Aktualizováno včera
Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták
včera
Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady
včera
Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura
včera
Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"
Ustavující schůze Poslanecké sněmovny pokračuje ve středu volbou nového předsedy dolní komory. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, která se opírá o většinu 108 poslaneckých hlasů, prosazuje do čela Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD. Jeho protikandidátem je lidovec Jan Bartošek. Volba, která by měla potvrdit politickou dohodu nové koalice, vyvolala ostrou kritiku a varování ze strany poslanců končící vládní pětikoalice. Schůze byla na úvod zahájena minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.
Zdroj: Libor Novák