Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně. Řekl to dnes americký prezident Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Biden rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.
Jedním z cílů Bidenovy právě skončené čtyřdenní cesty na Blízký východ bylo podle analytiků přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy, což by mohlo pomoci snížit její cenu na světových trzích. Ministr zahraničí Saúdské Arábie dnes po odletu Bidena z Džiddy podle agentury Reuters oznámil, že státy skupiny OPEC+ budou "pokračovat v hodnocení podmínek na trhu s ropou a udělají, co bude nutné".
"Neodejdeme a nenecháme vakuum, které by mohly zaplnit Čína, Rusko nebo Írán," řekl Biden v Džiddě na začátku summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), kterou tvoří Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Schůzky se účastnili i představitelé Iráku, Egypta a Jordánska a lídři jednali o bilaterálních vztazích a bezpečnosti, zejména s ohledem na obavy z íránského jaderného programu.
Biden uvedl, že USA budou pokračovat v aktivním a angažovaném partnerství na Blízkém východě. Zdůraznil také, že je prvním americkým prezidentem na návštěvě regionu od doby, co se USA stáhly z Afghánistánu. "Jsem pyšný na to, že můžu říci, že skončila doba pozemních válek v regionu, kde bylo přítomno velké množství amerických jednotek," dodal Biden. USA nadále pokračují v boji proti ozbrojeným radikálům na Blízkém východě, své jednotky ale z oblasti už z velké části stáhly.
Americký prezident rovněž na summitu apeloval na představitele arabských zemí, z nichž některé jsou kritizovány za represe vůči kritikům či nedodržování práv žen či menšin, aby umožnili svobodu slova. "Budoucnost patří zemím, které využijí plný potenciál svého obyvatelstva a dovolí lidem kritizovat své lídry bez strachu z represí," uvedl Biden.
USA ale potřebují zejména Saúdskou Arábii na své straně jako spojence i jako ropnou velmoc, nyní i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a rostoucími cenami energetických surovin. Žádná ze zemí účastnících se summitu se nepřipojila k USA a dalším západním státům v protiruských sankcích, uvedla AP.
Biden v Saúdské Arábii už v pátek jednal s tamním králem Salmánem a korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Před Saúdskou Arábii navštívil také palestinská území a Izrael, kdy bylo cílem jeho cesty také posílit spolupráci Izraele s některými arabskými státy.
Server The Times of Israel dnes napsal, že na summitu v Džiddě Biden Izrael nezmínil, pouze hovořil obecně o potřebě integrace. Naopak jordánský král Abdalláh II., katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na summitu připomněli palestinskou otázku. Jordánský král řekl, že Blízký východ je nakloněn integraci v energetice či potravinové bezpečnosti s ohledem na ekonomické důsledky pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Podle Abdalláha II. může být ale tato snaha úspěšná pouze tehdy, když do jednání "zahrneme i naše bratry z palestinské vlády".
O palestinské otázce hovořil Biden i s egyptským prezidentem, který rovněž vyzval k ochraně práv Palestinců a vytvoření jejich nezávislého státu. Biden ocenil klíčovou roli Egypta na Blízkém východě, uvedla kancelář egyptského prezidenta, jeho země je největším africkým exportérem do Spojených států.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, jehož země je největší světovým exportérem ropy, dnes na summitu vyzval k "postupnému procesu transformace k obnovitelným zdrojům energie". Varoval, že snaha o radikální snižování emisí z fosilních paliv by mohla vést "k bezprecedentnímu růstu inflace" ve světě.
Biden se v této otázce ocitl v komplikované situaci. Před nástupem do Bílého domu totiž sliboval ekologický přístup v energetice a vrátil USA k pařížské klimatické dohodě, od níž odstoupil jeho předchůdce Donald Trump. Nyní je ale Biden s ohledem na energetickou krizi své postoje nucen přehodnotit.
Související
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
Aktuálně se děje
před 24 minutami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 1 hodinou
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 1 hodinou
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 2 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 3 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 4 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 5 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 5 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 6 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 6 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 7 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 8 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 9 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 9 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 10 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 11 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 12 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.
Zdroj: Libor Novák