Biden telefonoval se Zelenským, slíbil mu pomoc za 11 miliard korun

Telefonát podle Zelenského trval hodinu a oba lídři spolu hovořili také o možnostech podpory ukrajinské armády, novém balíku amerických sankcí vůči Rusku a humanitární pomoci.

Biden podle Bílého domu Zelenského informoval o tom, jak Spojené státy neúnavně pracují na tom, aby mohly naplnit hlavní požadavky Ukrajiny o pomoc v oblasti bezpečnosti a poskytnout zemi další možnosti k její obraně. Oba prezidenti podle svých slov rovněž zhodnotili poslední balík sankcí a novou humanitární pomoc oznámenou minulý týden.

Biden a Zelenskyj podle Bílého domu rovněž zdůraznili zásadní dopad zbraní dodávaných Američany na průběh konfliktu na Ukrajině.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.