Biden vnímá kroky Ruska jako začátek invaze. Představil první sankce

Americký prezident Joe Biden dnes podobně jako evropští lídři oznámil první sadu sankcí proti Rusku v reakci na kroky Moskvy, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských "elit".

Podle šéfa Bílého domu Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi, zároveň je prý ale stále možné odvrátit "nejčernější scénář".

Agentura AP napsala, že "těžké" ekonomické sankce USA dál zvyšují intenzitu konfrontace mezi Západem a Moskvou. Podle deníku The New York Times (NYT) se Biden přidal k evropským lídrům ve snaze přinést Rusku vážné ekonomické následky za porušení suverenity Ukrajiny.

Americký prezident v projevu oznámil "plné blokovací sankce" proti dvěma velkým finančním institucím: bance VEB a "jejich vojenské bance", čímž měl zřejmě na mysli ruskou Promsvjazbank, která je terčem i nových sankcí Británie a Evropské unie. Dále se americký balík týká ruského státního dluhu. "Odstřihli jsme ruskou vládu od západních financí. Už nemůže brát peníze ze Západu a nemůže obchodovat se svými novými dluhy na našich nebo evropských trzích," řekl Biden.

Sankce zároveň míří na "ruské elity a jejich rodinné příslušníky". Americké ministerstvo financí později upřesnilo, že terčem jsou ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a jeho syn Denis, dále náměstek personálního ředitele Putinova úřadu Sergej Kirijenko a jeho syn Vladimir, který je ředitelem skupiny VK Group vlastnící sociální síť VKontakte. Poslední osobou přidanou na sankční seznamy je výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov.

Kroky Washingtonu reagují na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvou samozvaných "lidových republik", které před lety vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny. Putin zároveň avizoval vyslání ruských vojáků do těchto oblastí pod záminkou ochrany míru, přičemž podle některých západních činitelů už ruská vojska do Donbasu proudí.

"Abych to zjednodušil, Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny... (Putin) Připravuje argumenty pro to zajít mnohem dál. Tohle je začátek ruské invaze," prohlásil americký prezident.

"V reakci začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014," uvedl šéf Bílého domu s odkazem na opatření přijatá po ruské anexi Krymu. Dodal, že pokud "bude Rusko pokračovat s invazí", bude americká vláda vyhlašovat další části připravené sady sankcí.

Dnešní oznámení navazují na pondělní Bidenův dekret zakazující Američanům ekonomické aktivity v separatistických regionech na Donbasu, který byl vnímán spíše jako symbolický. Deník NYT poznamenává, že Biden a jeho protějšci v Evropě těžko hledají rovnováhu mezi potřebou rychlé a rázné reakce a snahou ponechat si možnost své sankční režimy ještě zpřísňovat v případě vyostření konfliktu na Ukrajině.

Podle Bidena je Moskva odhodlaná spustit rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině, avšak "stále je čas odvrátit nejčernější scénář". USA a jejich spojenci prý zůstávají otevření diplomacii, "pokud je seriózní".

K uvalení tvrdých sankcí na Rusko ve světle posledního vývoje vyzývali amerického prezidenta členové Kongresu z obou hlavních politických stran. Sami zákonodárci se přitom v posledních týdnech nebyli schopni dohodnout na "nadstranickém" návrhu zákona o protiruských sankcích. Dnes ovšem podle NYT demokraté a republikáni začali pracovat na legislativní iniciativě, která by se týkala ekonomických sankcí i finanční podpory Ukrajiny.

Související

Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.
Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

Více souvisejících

Joe Biden Rusko protiruské sankce Ukrajina

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy