Bolsonaro rozdělil Brazílii. Do ulic vyšly tisíce příznivců i odpůrců prezidenta

Tisíce lidí demonstrovaly v neděli proti brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi v metropoli země Brasílii, Riu de Janeiro či Sao Paulu. Ve všech těchto městech ale vyšli do ulic i jeho příznivci. Informovala o tom agentura EFE, podle níž byly manifestace pokojné. Nicméně po skončení jedné z demonstrací zasáhla policie slzným plynem v Sao Paulu, kde se skupina prezidentových kritiků střetla s jeho příznivci.

Demonstrace v hlavním městě Brasília, jíž se účastnilo na 3000 lidí, se konala v neděli v rámci hnutí proti rasismu, kdy lidé po celém světě už dva týdny protestují od zabití černocha George Floyda v americkém Minneapolisu bělošským policistou. Nicméně v brazilské metropoli nesli někteří demonstranti i transparenty s hesly "Pryč s Bolsonarem".

Tens of thousands of people took to the streets and marched in cities across #Brazil to protest against the policies of neo-fascist President Jair Bolsonaro.Against the genocide of black people, poor and indigenous communities. Against a fascist police State. pic.twitter.com/s8TKwj4oNk

— th1an1 (@th1an1) June 7, 2020

"Chceme takto protestovat i proti extrémní pravici," řekl agentuře EFE jeden z účastníků demonstrace. Bývalý armádní důstojník Bolsonaro je totiž považován za krajně pravicového politika. V posledních týdnech se navíc rozšířily řady jeho odpůrců kvůli Bolsonarově lehkovážnému postoji vůči pandemii covidu-19 i kvůli podezření ze zasahování do práce federální policie, která vyšetřuje jeho dva syny.

Brazílie je druhá na světě v potvrzených počtech případů nákazy koronavirem, ale její prezident pandemii stále zlehčuje. Opakovaně ji označil za chřipečku a minulý týden pozůstalým po obětech jako slova útěchy vzkázal, že "takový je osud". Opatření proti šíření covidu-19 Bolsonaro nedodržuje a celonárodní omezení volného pohybu či ekonomické činnosti odmítl s tím, že by byl ohrožen chod hospodářství. Kvůli prezidentově postoji ke covidu-19 odešli v dubnu a květnu dva ministři zdravotnictví.

V brazilské metropoli se ale v neděli sešli opět také Bolsonarovi příznivci, kteří organizují mítinky každý víkend, mimo jiné před sídlem prezidenta. I tuto neděli je přišel Bolsonaro pozdravit, podle EFE opět neměl na obličeji roušku, doporučovanou kvůli šíření koronaviru.

Karanténní omezení v Brazílii zavedly už koncem března jednotlivé státy federace, jejichž guvernéry za to Bolsonaro ostře kritizoval, na dubnovém zasedání vlády i vulgárně. Nicméně i dva koronavirem nejhůře postižené státy federace Sao Paulo a Rio de Janeiro už začaly omezení postupně uvolňovat, protože řada Brazilců kvůli nim přišla o zdroj obživy.

Související

Jair Bolsonaro

Bolsonaro nastupuje do vězení. 27 let bude žít na 12 metrech čtverečních

Bývalému brazilskému prezidentovi, Jairovi Bolsonarovi, bylo nařízeno zahájit výkon trestu odnětí svobody v délce 27 let. Sedmdesátiletý krajně pravicový populista, který stál v čele největší latinskoamerické demokracie v letech 2019 až 2022, byl odsouzen v září. Nejvyšší soud ho shledal vinným z vedení zločinného spiknutí, jehož cílem bylo zabránit levicovému rivalovi Luizi Ináciovi Lula da Silvovi převzít moc po prohraných volbách v roce 2022.
Jair Bolsonaro

Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl v sobotu zadržen ve své rezidenci v hlavním městě Brazílie, a to jen několik dní předtím, než měl nastoupit výkon trestu za vedení pokusu o převrat. Informaci potvrdil server CNN. Federální policie ve svém prohlášení uvedla, že vykonala příkaz k preventivnímu zatčení, o který sama požádala a který byl schválen Nejvyšším soudem.

Více souvisejících

Jair Bolsonaro Demonstrace v Brazílii Brazílie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 5 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 6 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 10 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy