Brazílie od poloviny 80. let přišla o půl milionu kilometrů čtverečních lesů

Lesy v roce 2020 tvořily 46,5 procenta celkové rozlohy Brazílie, která činí 8,5 milionu kilometrů čtverečních. Za posledních 35 let se tak lesní plocha zmenšila o zhruba 12 procent. O dalších 15 procent klesla rozloha savany. Celkově tak lesy a další přírodní porosty pokrývaly v loňském roce přibližně 60 procent rozlohy páté největší země světa.

Podle badatelů mohou za pokles hlavně požáry a lidské aktivity, především chov dobytka.

Brazílie se v posledních desetiletích stala jednou z potravinářských velmocí, a to hlavně ve výrobě masa a obilnin, uvedla agentura Efe. Podle badatelů to výstižně ukazuje vývoj plochy určené na pastvu. Ta se od poloviny 80. let zvýšila o bezmála 40 procent na 1,5 milionu kilometrů čtverečních. Rozloha polí se prakticky ztrojnásobila na 557.200 kilometrů čtverečních.

MapBiomas vede dlouhodobý výzkum o využití půdy v Brazílii, a to na základě srovnání satelitních snímků či jiných záznamů. Dříve informovala o tom, že rozloha sladkovodních ploch v Brazílii se od poloviny 80. let snížila o šestinu.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) tlak na brazilské lesy v posledních letech roste. Týká se to například amazonského pralesa, kde třetím rokem za sebou zmizelo přes 10.000 kilometrů čtverečních plochy ročně.

Ekologové dávají do souvislosti zvýšené mýcení pralesa s nástupem k moci prezidenta Jaira Bolsonara, který se opakovaně vyjadřoval pro větší využití ekonomických zdrojů Amazonie.

Využití půdy v Brazílii se týkají i aktuální spory o rezervace, kde žije původní obyvatelstvo. V těchto oblastech jsou totiž intenzivní ekonomické aktivity většinou omezené. Proti snahám zmenšit rozlohu rezervací tento týden v hlavním městě Brasílii demonstrovaly tisíce příslušníků kmenů původního obyvatelstva. Prezident Bolsonaro naopak uvedl, že pokud by parlament či soud, který se otázkou rovněž zabývá, umožnily rozšíření rezervací, tak by to potravinářský průmysl "vyhnalo ze země".