CNN: Česko je ostrůvkem zkázy a beznaděje. Na vině jsou pochybení a špatná rozhodnutí

Česko se kvůli neúspěšnému boji s pandemií covidu-19 stalo malým ostrůvkem zkázy a beznaděje, kde počty nakažených i obětí rostou do závratných výšin. Vysvětlit, proč takový osud potkal právě relativně bohatou zemi se silným zdravotnictvím, demokraticky zvolenou vládou a přístupem k vakcínám je ale obtížné. Ke katastrofě totiž vedly desítky menších pochybení, špatných rozhodnutí a komunikačních omylů, napsala ve své analýze situace v ČR stanice CNN.

"Zemí se šíří nová, infekčnější mutace viru, která dohnala české nemocnice na pokraj kolapsu. Bilance mrtvých překonala hranici 20.000 a v poměru k počtu obyvatel patří k nejvyšším na světě. Neexistuje ale důvod, proč by zrovna tento stát měl patřit k nejpostiženějším," píše CNN.

"Vláda operuje na základě nešťastné strategie a dělá rozhodnutí založená na aktuálních kapacitách nemocnic, což znamená, že často přicházejí příliš pozdě," řekl CNN výzkumník Jan Kulveit z Oxfordské univerzity. "Existuje obrovský rozdíl mezi tím, když přijmete opatření včas a když s nimi čekáte deset dní. Desetidenní zpoždění ve chvíli, kdy je reprodukční číslo 1,4, znamená zdvojnásobení epidemie," dodal.

Epidemiolog Rastislav Maďar se podle CNN domnívá, že důvodem současné krize jsou tři zásadně špatná rozhodnutí vlády. Tím prvním bylo její odmítnutí řídit se doporučením odborného panelu a znovu zavést povinnost nosit roušky loni v létě. Druhým bylo znovuotevření obchodů před Vánoci a třetím neschopnost reagovat na šíření nové mutace začátkem ledna. "To byly tři obrovské chyby a teď se jen modlíme za to, aby nedošlo ke čtvrté," řekl.

Demografka Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy připomněla, že podstatné zhoršení epidemické situace v Česku souvisí také s politikou. Úřady podle ní loni na podzim nezasáhly včas kvůli krajským volbám. "Na rozdíl od jiných zemí, (Česko) nezvládlo druhou vlnu, a myslím, že roli v tom hrály volby," uvedl i epidemiolog Maďar.

"Vláda nenaslouchá odborníkům a pandemii řeší na základě vlastních politických potřeb. A když se opatření vysvětlují veřejnosti, dělají to politici, především premiér, což znamená, že část veřejnosti má už předem tendenci ta opatření z politických důvodů bojkotovat," tvrdí Dzúrová a poukazuje například na praxi v Německu, kde politici velkou část komunikace s veřejností přenechali expertům.

Kromě toho podle odborníků, které oslovila CNN, chybí v Česku i smysluplná finanční podpora, která by lidi motivovala dodržovat opatření včetně nařízené karantény. Problémem je i vymáhání restrikcí, šíření dezinformací a způsob, jakým pandemii zobrazují média. "Lidé jsou unavení, scházejí se soukromě, pořádají večírky, jezdí do hor a ignorují policii, která toho nemůže moc dělat," domnívá se Maďar.

Víru v konspirační teorie mohla podle CNN mezi Čechy upevnit loňská první vlna pandemie, kterou země zvládla bez větší újmy. "Výsledkem bylo, že velká část společnosti přijala názor, že se nic strašného nestalo a že dalekosáhlá opatření nebyla nutná," myslí si Dzúrová. Takový vývoj přitom teoretici nazývají "paradoxem úspěchu" - když preventivní opatření zabírají, pak veřejnost začne podceňovat vážnost hrozby a má za to, že prevence byla ztrátou času.

"Lidé vidí, jakou cenu si vybírají opatření a ne tu, kterou si vybírá virus. Proto přibývá hlasů, které zpochybňují vážnost nemoci, což je nevídané v zemi, kde na ni umírají tisíce lidí," řekl CNN Kulveit.

"Obávám se, že velká část české veřejnosti stále nechápe, jak vážná situace je a skutečně hrozivé je, že někteří lidé jednoduše přijali fakt, že každý den umírá zbytečně 100 či 150 lidí. Podle nich to není znepokojující, ale přirozené a nevyhnutelné, i když je to úplná tragédie," citovala CNN demografku Dzúrovou.

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika CNN Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy