Co sleduje Rusko? Bezpečnostní expert varuje před postranními úmysly Moskvy

NÁZOR – Příští rok v únoru vyprší smlouva New START, která omezuje počty amerických a ruských strategických jaderných zbraní, připomíná bezpečnostní expert Michael Singh z think tanku Washington Institute for Near East Policy. V komentáři pro server Washington Post vyjadřuje obavu, že po konci smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího dosahu (INF) v důsledku jejího porušování Ruskem může být konec smlouvy New START posledním hřebíčkem do rakve post-studenoválečného mechanismu kontroly zbrojení.

Příležitost řešit opomíjené hrozby

Tento výhled znepokojuje americký Kongres, kde se republikáni i demokraté nezvykle přidali na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina a nabádají administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa k prodloužení uvedené smlouvy o pět let, jak umožňuje vzájemná dohoda signatářů, nastiňuje odborník. Trump však podle něj činí správně, když váhá.

Namísto vyslyšení volání po okamžitém prodloužení New START by měl americký prezident využít jednání s Moskvou k zahájení řešení nových, dosud opomíjených jaderných hrozeb, doporučuje Singh. Přiznává přitom, že výhody plynoucí z New START jsou značné a i vysocí američtí vojenští představitelé oceňují inspekční režim smlouvy, který poskytuje alespoň základní transparentnost ve chvíli, kdy se důvěra a komunikace s Moskvou nachází velmi nízko.

„Stropy smlouvy na strategické jaderné nosiče a hlavice také odstraňují potřebu vést nákladný vývoj těchto zbraní, který může odčerpat zdroje z jiných obranných priorit,“ pokračuje expert. Podotýká, že ochota Washingtonu respektovat omezení zbrojení také značně zmenšila politický odpor Evropy vůči jaderné spolupráci se Spojenými státy a pomohla získat podporu napříč politickým spektrem v Kongresu pro modernizaci amerického atomového arzenálu.

Stejně tak se nenaplnily obavy, které při ratifikaci New START v roce 2010 vyjadřovali někteří experti, kteří poukazovali na ruské komentáře k textu smlouvy a tvrdili, že dohoda omezí vývoj americké protiraketové obrany, uvádí Singh. Doplňuje, že po deseti letech tomu nic nenasvědčuje.

Podobně existovaly obavy, že Rusko zneužije vágní pravidla pro počítání hlavic a výrazně zvýší, nikoliv sníží jejich stavy, připomíná odborník. Dodává, že namísto toho ředitel americké tajné služby DIA Robert Ashley v květnu 2019 potvrdil, že Moskva limity smlouvy dodržuje, a naopak varoval, že právě konec smlouvy by mohl Rusko přimět k rychlému naplnění dosud nevyužité kapacity rozmístěných jaderných nosičů.

„Přesto by bylo chybou pohlížet na negativa a přínosy New START izolovaně,“ píše Singh. Upozorňuje, že Rusko může respektovat ustanovení smlouvy, ale ohrožuje zbytek mechanismů pro kontrolu zbrojení jejich flagrantním porušováním.

Podle experta vedlo Spojené státy k loňskému vypovězení smlouvy INF právě její porušování Ruskem, přičemž stejně si Moskva počíná v otázkách konvence o chemických zbraních, smlouvě o otevřeném nebi a smlouvě o konvenčních silách v Evropě.

Výzva pro americkou administrativu

DIA tvrdí, že Rusko vyvíjí nové jaderné technologie, například hypersonický kluzák Avangard, nedrží moratorium na jaderné zkoušky a z atomových zbraní učinilo středobod své obranné doktríny, poukazuje Singh. Konstatuje, že podle DIA se mohou ruské jaderné arzenály v nadcházejících deseti letech podstatně rozrůst, i kdyby New START zůstala v platnosti, protože ta řeší pouze strategické, nikoliv taktické zbraně.

V tomto kontextu považuje expert Putinovu snahu prodloužit New START nikoliv za signál jaderné zdrženlivosti, ale pokus o přeskupení ruských zdrojů k novým jaderným technologiím a raketám středního dosahu, který má zabránit nákladnému závodu ve zbrojení s mnohem bohatšími Spojenými státy.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Další podstatnou změnou je vzestup Číny jako strategického rivala Spojených států a byť je čínský jaderný arzenál mnohem menší než ten americký a ruský, američtí zpravodajci odhadují, že Peking jej v nadcházejícím desetiletí nejméně zdvojnásobí a zřejmě nebude chtít přistoupit na jeho zastropování, nastiňuje Singh. Připomíná, že Čína rychle přichází s novými jadernými zbraněmi a jejich nosiči, přičemž v roce 2018 provedla více raketových testů než zbytek světa dohromady.

„Výzvou pro Trumpovu administrativu je zachovat přínosy New START a zároveň využít ruskou touhu po jejím prodloužení k řešení nových jaderných hrozeb,“ deklaruje expert. Doporučuje, aby v tomto směru Bílý dům nabídl Rusku prodloužení smlouvy podmíněné dalšími závazky na ruské straně.

Obě země by mohly zahájit širší dialog o vzájemné kontrole zbrojení, který by se týkal i raket středního dosahu, zmrazit vývoj nových jaderných technologií vyjma modernizace již existujících typů střel a domluvit se na společném nátlaku na Čínu, aby respektovala normy a prokazovala transparentnost ohledně svého jaderného arzenálu, ačkoliv Washington hodlá na toto téma zahájit s Pekingem bilaterální rozhovory, přemítá Singh. Zdůrazňuje, že americká administrativa by předně neměla panikařit, protože New START lze prodloužit pouhým exekutivním nařízením a k tomu má prezident během celého roku dostatek času.

Bylo by také nešťastné přijít o přínosy New START a zároveň prohloubit ty aspekty, které nyní oslabují americkou výhodu, a to v době, kdy se situace ohledně kontroly zbrojení zlověstně mění, uzavírá expert.

Související

Prezident Trump

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně raketa Avangard

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Prezident Trump

Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku. 

před 47 minutami

MS v hokeji

Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS

Přestože hokejové mistrovství světa už vstoupilo do své druhé poloviny, na úřadujících světových šampionech Američanech stále není vidět, že by našli svou ideální formu. V sobotu si totiž připsali na své konto vedle dvou nepřesvědčivých výher nad Brity a Němci již třetí porážku. Po Švýcarech a Finech si totiž na Američany, jejichž kádr nedá s tím loňským, ani s tím, který hrál letošní zimní olympiádu v Miláně srovnávat, vyšlápli dokonce Lotyši. A právě oni se s Američany přetahují o poslední postupové místo skupiny A. Ve skupině B se pak dočkali Dánové svého prvního vítězství na letošním MS, když porazili Slovince 4:0.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

před 2 hodinami

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 5 hodinami

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 6 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 7 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 9 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 10 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy