Co sleduje Rusko? Bezpečnostní expert varuje před postranními úmysly Moskvy

NÁZOR – Příští rok v únoru vyprší smlouva New START, která omezuje počty amerických a ruských strategických jaderných zbraní, připomíná bezpečnostní expert Michael Singh z think tanku Washington Institute for Near East Policy. V komentáři pro server Washington Post vyjadřuje obavu, že po konci smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího dosahu (INF) v důsledku jejího porušování Ruskem může být konec smlouvy New START posledním hřebíčkem do rakve post-studenoválečného mechanismu kontroly zbrojení.

Příležitost řešit opomíjené hrozby

Tento výhled znepokojuje americký Kongres, kde se republikáni i demokraté nezvykle přidali na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina a nabádají administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa k prodloužení uvedené smlouvy o pět let, jak umožňuje vzájemná dohoda signatářů, nastiňuje odborník. Trump však podle něj činí správně, když váhá.

Namísto vyslyšení volání po okamžitém prodloužení New START by měl americký prezident využít jednání s Moskvou k zahájení řešení nových, dosud opomíjených jaderných hrozeb, doporučuje Singh. Přiznává přitom, že výhody plynoucí z New START jsou značné a i vysocí američtí vojenští představitelé oceňují inspekční režim smlouvy, který poskytuje alespoň základní transparentnost ve chvíli, kdy se důvěra a komunikace s Moskvou nachází velmi nízko.

„Stropy smlouvy na strategické jaderné nosiče a hlavice také odstraňují potřebu vést nákladný vývoj těchto zbraní, který může odčerpat zdroje z jiných obranných priorit,“ pokračuje expert. Podotýká, že ochota Washingtonu respektovat omezení zbrojení také značně zmenšila politický odpor Evropy vůči jaderné spolupráci se Spojenými státy a pomohla získat podporu napříč politickým spektrem v Kongresu pro modernizaci amerického atomového arzenálu.

Stejně tak se nenaplnily obavy, které při ratifikaci New START v roce 2010 vyjadřovali někteří experti, kteří poukazovali na ruské komentáře k textu smlouvy a tvrdili, že dohoda omezí vývoj americké protiraketové obrany, uvádí Singh. Doplňuje, že po deseti letech tomu nic nenasvědčuje.

Podobně existovaly obavy, že Rusko zneužije vágní pravidla pro počítání hlavic a výrazně zvýší, nikoliv sníží jejich stavy, připomíná odborník. Dodává, že namísto toho ředitel americké tajné služby DIA Robert Ashley v květnu 2019 potvrdil, že Moskva limity smlouvy dodržuje, a naopak varoval, že právě konec smlouvy by mohl Rusko přimět k rychlému naplnění dosud nevyužité kapacity rozmístěných jaderných nosičů.

„Přesto by bylo chybou pohlížet na negativa a přínosy New START izolovaně,“ píše Singh. Upozorňuje, že Rusko může respektovat ustanovení smlouvy, ale ohrožuje zbytek mechanismů pro kontrolu zbrojení jejich flagrantním porušováním.

Podle experta vedlo Spojené státy k loňskému vypovězení smlouvy INF právě její porušování Ruskem, přičemž stejně si Moskva počíná v otázkách konvence o chemických zbraních, smlouvě o otevřeném nebi a smlouvě o konvenčních silách v Evropě.

Výzva pro americkou administrativu

DIA tvrdí, že Rusko vyvíjí nové jaderné technologie, například hypersonický kluzák Avangard, nedrží moratorium na jaderné zkoušky a z atomových zbraní učinilo středobod své obranné doktríny, poukazuje Singh. Konstatuje, že podle DIA se mohou ruské jaderné arzenály v nadcházejících deseti letech podstatně rozrůst, i kdyby New START zůstala v platnosti, protože ta řeší pouze strategické, nikoliv taktické zbraně.

V tomto kontextu považuje expert Putinovu snahu prodloužit New START nikoliv za signál jaderné zdrženlivosti, ale pokus o přeskupení ruských zdrojů k novým jaderným technologiím a raketám středního dosahu, který má zabránit nákladnému závodu ve zbrojení s mnohem bohatšími Spojenými státy.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Další podstatnou změnou je vzestup Číny jako strategického rivala Spojených států a byť je čínský jaderný arzenál mnohem menší než ten americký a ruský, američtí zpravodajci odhadují, že Peking jej v nadcházejícím desetiletí nejméně zdvojnásobí a zřejmě nebude chtít přistoupit na jeho zastropování, nastiňuje Singh. Připomíná, že Čína rychle přichází s novými jadernými zbraněmi a jejich nosiči, přičemž v roce 2018 provedla více raketových testů než zbytek světa dohromady.

„Výzvou pro Trumpovu administrativu je zachovat přínosy New START a zároveň využít ruskou touhu po jejím prodloužení k řešení nových jaderných hrozeb,“ deklaruje expert. Doporučuje, aby v tomto směru Bílý dům nabídl Rusku prodloužení smlouvy podmíněné dalšími závazky na ruské straně.

Obě země by mohly zahájit širší dialog o vzájemné kontrole zbrojení, který by se týkal i raket středního dosahu, zmrazit vývoj nových jaderných technologií vyjma modernizace již existujících typů střel a domluvit se na společném nátlaku na Čínu, aby respektovala normy a prokazovala transparentnost ohledně svého jaderného arzenálu, ačkoliv Washington hodlá na toto téma zahájit s Pekingem bilaterální rozhovory, přemítá Singh. Zdůrazňuje, že americká administrativa by předně neměla panikařit, protože New START lze prodloužit pouhým exekutivním nařízením a k tomu má prezident během celého roku dostatek času.

Bylo by také nešťastné přijít o přínosy New START a zároveň prohloubit ty aspekty, které nyní oslabují americkou výhodu, a to v době, kdy se situace ohledně kontroly zbrojení zlověstně mění, uzavírá expert.

Související

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně raketa Avangard

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy