Facebook škodí společnosti, myslí si většina Američanů

Zhruba tři čtvrtiny dospělých Američanů věří, že sociální síť Facebook škodí společnosti. Vyplývá to z průzkumu společnosti SSRS pro zpravodajský server CNN. Asi polovina respondentů uvedla, že zná někoho, o kom si myslí, že uvěřil konspiračním teoriím kvůli obsahu sdílenému na facebooku.

Až 76 procent Američanů se domnívá, že facebook dělá společnost horší. Podle 13 procent na ni nemá žádný vliv a zbylých 11 procent si myslí, že je to naopak. Na obecně negativním hodnocení sítě se shodli respondenti nehledě na věk, pohlaví či etnický původ.

Dokonce i častí uživatelé facebooku - ti, kteří uvedli, že stránku navštíví alespoň několikrát týdně - si myslí, že sociální síť společnosti spíše škodí. Uvedlo to 70 procent z nich. Ačkoli většina lidí napříč politickými stranami tvrdí, že facebook dělá více škody než užitku, tento pocit roste mezi republikány (82 procent).

Mezi většinou, která si myslí, že facebook škodí společnosti, však panuje menší shoda v tom, zda je na vině samotná platforma, či nikoli. Celkem 55 procent lidí uvedlo, že problém je spíše v tom, jak lidé facebook používají. Naproti tomu 45 dotazovaných si myslí, že je to dané spíše tím, jak je síť provozovaná.

Zhruba polovina Američanů (49 procent) uvedla, že zná někoho, o kom si myslí, že díky obsahu na facebooku uvěřil konspiračním teoriím. Toto číslo roste u mladších ročníků, až 61 procent Američanů mladších 35 let uvedlo, že zná někoho takového. Naopak pouhých 35 procent Američanů starších 65 let se domnívá, že zná někoho, kdo kvůli facebooku uvěřil konspiračním teoriím.

Facebook čelí nové vlně kontroverzí v důsledku zveřejnění interních dokumentů, které odhalují firemní kulturu a ukazují na neschopnost platformy čelit nenávistnému obsahu v zemích jako je Indie, kterým není věnována taková pozornost jako Spojeným státům. Informace pocházejí z tisíců dokumentů, které z Facebooku vynesla bývalá zaměstnankyně Frances Haugenová. Ta od té doby svědčila v americkém Kongresu a před evropskými poslanci a vyzývala k větší regulaci firmy. Facebook koncem října oznámil své přejmenování na Meta Platforms.

Až 53 procent Američanů si myslí, že vláda by měla zvýšit regulaci facebooku, oproti 11 procentům, která si myslí, že by ji měla snížit.

Američané obecně příliš nevěří v dobré úmysly technologických firem. Celkem 38 procent respondentů uvedlo, že vůbec nedůvěřuje firmám jako je Google, Facebook nebo Amazon, což je o téměř deset procent víc než v březnu 2019. Jen 34 procent Američanů technologickým firmám částečně důvěřuje, což je mírný pokles oproti 40 procentům před dvěma lety.

Související

Ilustrační foto

Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?

Od 10. prosince budou společnosti provozující sociální média v Austrálii povinny přijmout "přiměřené kroky" k zajištění toho, aby si děti mladší 16 let nemohly na jejich platformách zakládat účty. Zároveň budou muset existující účty takových uživatelů deaktivovat nebo odstranit. Vláda tvrdí, že tento zákaz, který je celosvětově první svého druhu a mezi rodiči populární, má za cíl snížit "tlaky a rizika," kterým jsou děti na sociálních sítích vystaveny. Tato rizika plynou z designových funkcí, jež je nabádají trávit více času u obrazovek, a zároveň jim servírují obsah, který může poškodit jejich zdraví a pohodu.
Mark Zuckerberg

Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor

Šéf technologického giganta Meta Mark Zuckerberg v pondělí osobně vystoupil před federálním soudem ve Washingtonu, kde začal dlouho očekávaný antimonopolní proces. Společnost Meta, pod kterou spadají Facebook, Instagram a WhatsApp, čelí obvinění ze strany Federální obchodní komise (FTC), že nezákonně buduje monopol na poli sociálních sítí.

Více souvisejících

Facebook

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy