Guantánamo. Dějiště tvrdých výslechů hostí už jen 39 vězňů. Kdy se dostanou ven neví

Tyto muže označily za "nepřátelské bojovníky" a zbavily je práv. Časový rámec pro jejich propuštění nebyl nikdy stanoven s výjimkou dne, kdy by skončila válka proti terorismu. Ta ovšem oficiálně dál trvá, napsala agentura AFP.

Většinu ze 780 vězňů, kteří byli nejprve zavřeni v klecích a poté ve spěšně postavených celách, už propustily. Některé po více než deseti letech od zadržení, aniž by proti nim byla vznesena obvinění. Dnes zbývá jen 39 vězňů. Někteří už získali příslib propuštění, zatímco jiní na něj stále čekají. Washington stále považuje 12 vězňů za nebezpečné, včetně údajného strůjce útoků z 11. září Chálida Šajcha Muhammada.

Z těchto 12 mužů již byli odsouzeni dva: jeden na doživotí, druhý čeká na výši trestu. Soudní procesy zbývajících deseti vězňů pokračují chaoticky a přerušovaně. V úterý pokračovalo po 17měsíční pauze, kterou si vynutila pandemie covidu-19, přípravné jednání soudu s Chálidem Šajchem Muhammadem a dalšími čtyřmi zadrženými. Neexistuje žádná záruka, že jejich rozsudek bude vynesen před 21. nebo dokonce 22. výročím útoků z 11. září.

Vojenské tribunály a výjimečné právní postupy, které byly zavedeny pro tyto soudní procesy pod záminkou exteritoriality základny Guantánamo, se ukázaly jako těžkopádný postup, který je často v rozporu s americkým právem.

Podle právníka amerického ministerstva obrany Benjamina Farleyho, který zastupuje jednoho z pěti obžalovaných, jsou tyto vojenské soudy "neúspěšným experimentem ad hoc spravedlnosti“.

Americká vláda byla obviněna ze zatajování nebo falšování vyšetřovacího materiálu a ze špehování právníků zadržených osob. Vězni navíc tvrdí, že byli brutálně mučeni, což by mohlo vést ke zrušení soudních procesů, které jsou proti nim vedeny. Poslední vězni by proto mohli opustit brány věznice Guantánamo, uvedla Shayana Kadidalová z neziskové organizace Centrum pro ústavní práva. „Myslím si, že každý ví, že tribunály jsou selháním,“ řekla.

Guantánamo je ostudou pro Washington, který čelí obvinění z porušování lidských práv. Americká vojenská věznice, vzdálená několik kilometrů od námořní základy, byla dějištěm tvrdých výslechů, při kterých se používaly metody, jako je simulace topení, takzvaný waterboarding.

Později se ukázalo, že administrativa prezidenta George Bushe mladšího neměla důkazy o propojení mnoha zadržených s Al-Káidou nebo s útoky z 11. září, a o několik let později je potichu propustila. Když převzal úřad amerického prezidenta Barack Obama v lednu 2009, ve věznici zůstávalo 240 vězňů. Guantánamo Spojené státy nejen zahanbilo, ale stalo se tím, co jeden americký úředník nazval „nástrojem propagandy“ pro džihádisty po celém světě.

Jedním z prvních Obamových rozhodnutí bylo nařídit uzavření Guantánama do jednoho roku. Americký Kongres, ve kterém tehdy měli většinu republikáni, tomu ale zabránil. Demokrat Obama přesto prosazoval propuštění většiny vězňů, a když po něm úřad přebíral Donald Trump, ve věznici jich zbývalo jen 41. Trump propouštění zastavil a vyloučil úplné uzavření vězení. Místo toho navrhnul, aby se do věznice posílali bojovníci Islámského státu (IS), zajatí v Iráku a na severu Sýrie.

Současný americký prezident Joe Biden, který byl viceprezidentem Baracka Obamy, je pro uzavření vojenské věznice, ale analytici tvrdí, že se pokusí vyhnout jakékoli konfrontaci s Kongresem. Rozšíření vakcín proti covidu-19 umožnilo obnovení činnosti vojenských soudů v květnu. Šéf Bílého domu mezitím začal diskrétně propouštět ty, kteří nejsou obviněni.