Guvernér Mississippi podepsal zákon odstraňující z vlajky tohoto amerického státu znak Konfederace, který řada lidí považuje za symbol podpory otroctví. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Příslušnou právní normu v neděli schválili tamní zákonodárci, kteří tak učinili ve světle protestů proti rasismu, jež vyvolala nedávná smrt černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou.
"Rozumím potřebě poslat vlajku z roku 1894 do historie a nalézt novou standartu, která bude lepším znakem pro celé Mississippi," oznámil v úterý večer místního času guvernér Tate Reeves. "Musíme pochopit, že všichni ti, kdo žádají změnu, nechtějí smazat historii."
Tonight, I signed the bill to retire the 1894 Mississippi flag and begin the process of selecting a new one—emblazoned with the words “In God We Trust.” Now, more than ever, we must lean on our faith, put our divisions behind us, and unite for a greater good. pic.twitter.com/3ao9GVM00j
— Tate Reeves (@tatereeves) June 30, 2020
Zákon zřizuje zvláštní výbor, který navrhne novou podobu vlajky bez znaku Konfederace. Voliči ji budou mít příležitost schválit v referendu konaném souběžně s prezidentskými volbami 3. listopadu, sdělila Reevesova kancelář.
Mississippi odstranilo konfederační znak ze své vlajky jako poslední stát v USA. Vlajka s tímto emblémem vlála na budově zákonodárného sboru v hlavním městě Jacksonu po 126 let. O víkendu byla stažena poté, co její změnu schválili mississippští legislativci.
Konfederované státy americké vznikly v roce 1861, když se několik jižanských států odtrhlo od zbytku USA kvůli sporu ohledně dalšího směřování Unie. Neshody se do značné míry týkaly právě otroctví, které chtěli členové Konfederace zachovat. Kvůli sporu vypukla občanská válka, která skončila v roce 1865 vítězstvím Unie a zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale další století platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva.
Ačkoliv znak Konfederace řada lidí vnímá jako symbol útlaku, má vlajka silné zastání mezi některými lidmi, kteří ji považují za součást svého dědictví. Považují ji nejen za znak již dávno zaniklé Konfederace, ale i za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života, který chtějí do budoucna zachovat i přesto, že je znak historicky vázán na otroctví a segregaci.
V Mississippi, kde tvoří černoši téměř 40 procent populace, se vedly diskuse o změně vlajky několik posledních desetiletí. V roce 2001 tam hlasovali občané o nahrazení symbolu v referendu, změnu ale tehdy neschválili. Ve stejném roce však svou vlajku se znakem Konfederace odstranila Georgia, čímž se Mississippi stalo jediným americkým státem s tímto kontroverzním emblémem na své standartě.
Floydovo úmrtí na konci května spustilo v USA a následně i jinde ve světě masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a policejní brutalitě. Demonstranti na některých místech ničili sochy a památníky kolonizátorů či význačných osobností Konfederace i dalších postav z americké historie, kteří vlastnili černošské otroky.
Související
Referenda v USA: Mississippi má novou vlajku, čtyři státy schválily rekreační marihuanu
Čína zpřísňuje zákon o hanobení symbolů. Trestným činem bude i šlapání po vlajce
Vlajky států , USA (Spojené státy americké) , Black lives matter
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák